Zprávy | Z archivu rubriky


Uvažovaná obnova někdejších renesančních věží na budově opravované Malostranské besedy, bývalé radnice této historické městské části, značně změní siluetu domů na náměstí. Stavba tak bude podle hlavního konzervátora Národního památkového ústavu Josefa Štulce až do vrcholu nových bání téměř dvojnásobně vysoká než nyní. Památkáři však nejsou proti, s projektem souhlasili. "Pokud se rekonstrukce podaří, vytvoří se tak vítaná protiváha k převýšené neorenesanční budově spořitelny a kompozičně tato část městské památkové rezervace jen získá, včetně pohledů z Hradu nebo z Karlova mostu," řekl Štulc ČTK. Jak upozornil, je ovšem potřeba podobné záměry vždy předem velmi pečlivě posuzovat z hlediska věrohodnosti. "Abychom nestavěli disneylandy," dodal. V případě rekonstrukce již neexistujících staveb nebo jejích historických prvků je podle Štulce vždy nutné zvažovat, co je dochováno z původní hmoty památky, zda se zachovaly její plány či věrohodná zobrazení, zda přestavba nebo dostavba památky pozitivně nebo negativně ovlivní okolní prostředí a zda je investor schopen zajistit úkol z hlediska dostupnosti a kvality potřebných tradičních řemesel a materiálů. "U bývalé Malostranské radnice máme bohatou dokumentaci a dokonce zaměření stavby ze 30. let 19. století, tedy z doby, než byly věže a vikýře odstraněny," uvedl konzervátor. Z boku jsou podle něj navíc dochovány všechny detaily původního členění štítů.

Pečlivé ověřování bude potřeba u bání na věžích. "Je to ale rekonstrukce částečná, převážná část budovy stojí a máme u nás dostatek kvalifikovaných firem se zkušenými řemeslníky i restaurátory, takže jsme s čistým svědomím doporučili, aby věže a štíty vikýřů byly rekonstruovány," řekl. Štulc sám by se podobně souhlasně vyslovil například i pro obnovu renesanční Krocínovy kašny před průčelím Staroměstské radnice nebo barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, i když takové akce nejsou podle jeho slov momentálně aktuální. Neexistují podle něj žádné vážné důvody, proč podobné, vědeckým průzkumem spolehlivě dokladované iniciativy nepodpořit. Obnova by byla výtvarným obohacením pražského centra, řekl. Kašna nestojí na svém místě od 60. let 19. století, sloup byl jako údajný symbol končící nadvlády Habsburků stržen davem po vyhlášení samostatnosti v roce 1918. Podstatné části obou památek jsou uchovány v Lapidáriu Národního muzea, upozornil Štulc, který se domnívá, že byl sloup odstraněn nesmyslně.

Nejklasičtějším příkladem záměru dostavět památku do původní podoby je podle konzervátora dodnes nedořešená otázka urbanistického dotvoření Staroměstského náměstí a radnice poničené na konci války v roce 1945. "Už bylo asi deset architektonických soutěží. I když se jich zúčastnili vynikající tvůrci, nepodařilo se moderním způsobem prostor dotvořit tak, aby to byla soudobá, a přitom ne prostředí zraňující stavba. Staroměstské náměstí má prostě jakousi imunitní reakci," řekl Štulc.

Humanitární organizace ADRA vybuduje v africké Keni porodnici. Objekt bude součástí zdravotnického zařízení, které loni ve vesnici Itibo začali opravovat čeští spolupracovníci ADRA. Oprava zdravotnického komplexu si vyžádá zřejmě více než 2,3 milionu korun. ČTK to řekla vedoucí zlínské pobočky organizace Alena Rusová. Vesnice leží v oblasti Nyamira, která patří mezi nejlidnatější části země zmítané nemocemi, jako je malárie, tyfus, vnitřní paraziti, AIDS nebo různé respirační choroby.

Do oblasti z Prahy odletěl externí spolupracovník české ADRA a manažer projektu, pardubický zdravotník Aleš Bárta. Během tříměsíčního pobytu bude ve spolupráci s místními dělníky řídit dostavbu porodnice. Ta si vyžádá více než 800.000 korun. "Jsem vděčný ministerstvu zahraničních věcí, že na tento projekt uvolnilo půl milionu korun. Neméně si vážím 200.000 korun, které drobní dárci z celé republiky nashromáždili v rámci projektu ADRA ÚL a které ADRA na dostavbu porodnice v Itibo uvolnila právě dnes," řekl zdravotník.

Oprava zdravotního střediska, které bylo slavnostně otevřeno loni v listopadu, přišla na 1,5 milionu korun. Zprovoznění porodnice je naplánováno na půli března. Do té doby by měla být porodnice také vybavena zdravotnickým nábytkem, lékařskými nástroji a zdravotnickými potřebami. V lednu za Bártou odjede spolupracovník Josef Kubásek, který tam poveze léky a zdravotnický materiál. Do dopraví Keni také plyšové hračky pro nemocné děti a barevné obrázky z českých pohádek na vnitřní zútulnění interiéru.

ADRA na pomoc Keni vyhlásila celostátní veřejnou sbírku. Lidé mohou své dary zasílat na číslo účtu 211 211 211/0300, variabilní symbol 313.

Polští katoličtí biskupové by se měli podle českého kardinála Miloslava Vlka postavit jednotně k fenoménu spolupráce s komunistickou tajnou policií a vyzvat celou církev v Polsku k pokání za tato provinění. "Vnitřní změna, obrácení a náprava - od toho začíná nová situace," řekl ČTK pražský arcibiskup a český primas Vlk na dotaz, co si myslí o požadavcích lustrací duchovních, souvisejících s rezignaci varšavského arcibiskupa Stanislawa Wielguse. Polský hodnostář, jmenovaný Vatikánem, se až pod tlakem přiznal ke spolupráci s bývalou tajnou policií a v neděli, v den, kdy už se měla konat jeho slavnostní inaugurace, se vzdal úřadu.

"Pokud bude například Radio Maryja zametat celou věc pod koberec, není možné se v této věci pohnout z místa," prohlásil kardinál Vlk. Podpořil tak část kléru proti ultrakonzervativnímu proudu v polské katolické církvi, reprezentovanému právě touto kontroverzní, ale nejposlouchanější rozhlasovou stanicí.

Kardinál Vlk lustrace nezmínil. Radí však udělat "velkou národní kající pouť episkopátu i kněží do Čenstochové, vyzvat jednotlivé kněze, kterých se to týká, aby uznali svou vinu a vnitřně, před Bohem i před církví, se omluvili". Také v případě českých kněží, agentů Státní bezpečnosti, kardinál Vlk prohlašuje, že církev nechce "nic zametat pod koberec". Sám pokládá podle svých slov za vhodné, aby řada bolestných osudů byla těmi, kdo pod útlakem StB trpěli, zveřejněna. "Tím se totiž může ukázat, jak mnozí tomu tlaku - i když je StB nechala v seznamech - neustoupili. Ukáže to spíše pozitivní obraz kněžských postojů. Téměř nikdo z nich nespolupracoval z ideových důvodů," domnívá se Vlk.

V Česku se hovoří o 150 až o mnoha stovkách lidí z řad katolického kléru, kteří zřejmě spolupracovali s tajnou policií. Hovoří se i o biskupovi Františku Lobkowiczovi, který však vědomou spolupráci odmítá přiznat.