Zprávy | Z archivu rubriky


Polští katoličtí biskupové by se měli podle českého kardinála Miloslava Vlka postavit jednotně k fenoménu spolupráce s komunistickou tajnou policií a vyzvat celou církev v Polsku k pokání za tato provinění. "Vnitřní změna, obrácení a náprava - od toho začíná nová situace," řekl ČTK pražský arcibiskup a český primas Vlk na dotaz, co si myslí o požadavcích lustrací duchovních, souvisejících s rezignaci varšavského arcibiskupa Stanislawa Wielguse. Polský hodnostář, jmenovaný Vatikánem, se až pod tlakem přiznal ke spolupráci s bývalou tajnou policií a v neděli, v den, kdy už se měla konat jeho slavnostní inaugurace, se vzdal úřadu.

"Pokud bude například Radio Maryja zametat celou věc pod koberec, není možné se v této věci pohnout z místa," prohlásil kardinál Vlk. Podpořil tak část kléru proti ultrakonzervativnímu proudu v polské katolické církvi, reprezentovanému právě touto kontroverzní, ale nejposlouchanější rozhlasovou stanicí.

Kardinál Vlk lustrace nezmínil. Radí však udělat "velkou národní kající pouť episkopátu i kněží do Čenstochové, vyzvat jednotlivé kněze, kterých se to týká, aby uznali svou vinu a vnitřně, před Bohem i před církví, se omluvili". Také v případě českých kněží, agentů Státní bezpečnosti, kardinál Vlk prohlašuje, že církev nechce "nic zametat pod koberec". Sám pokládá podle svých slov za vhodné, aby řada bolestných osudů byla těmi, kdo pod útlakem StB trpěli, zveřejněna. "Tím se totiž může ukázat, jak mnozí tomu tlaku - i když je StB nechala v seznamech - neustoupili. Ukáže to spíše pozitivní obraz kněžských postojů. Téměř nikdo z nich nespolupracoval z ideových důvodů," domnívá se Vlk.

V Česku se hovoří o 150 až o mnoha stovkách lidí z řad katolického kléru, kteří zřejmě spolupracovali s tajnou policií. Hovoří se i o biskupovi Františku Lobkowiczovi, který však vědomou spolupráci odmítá přiznat.

Uvažovaná obnova někdejších renesančních věží na budově opravované Malostranské besedy, bývalé radnice této historické městské části, značně změní siluetu domů na náměstí. Stavba tak bude podle hlavního konzervátora Národního památkového ústavu Josefa Štulce až do vrcholu nových bání téměř dvojnásobně vysoká než nyní. Památkáři však nejsou proti, s projektem souhlasili. "Pokud se rekonstrukce podaří, vytvoří se tak vítaná protiváha k převýšené neorenesanční budově spořitelny a kompozičně tato část městské památkové rezervace jen získá, včetně pohledů z Hradu nebo z Karlova mostu," řekl Štulc ČTK. Jak upozornil, je ovšem potřeba podobné záměry vždy předem velmi pečlivě posuzovat z hlediska věrohodnosti. "Abychom nestavěli disneylandy," dodal. V případě rekonstrukce již neexistujících staveb nebo jejích historických prvků je podle Štulce vždy nutné zvažovat, co je dochováno z původní hmoty památky, zda se zachovaly její plány či věrohodná zobrazení, zda přestavba nebo dostavba památky pozitivně nebo negativně ovlivní okolní prostředí a zda je investor schopen zajistit úkol z hlediska dostupnosti a kvality potřebných tradičních řemesel a materiálů. "U bývalé Malostranské radnice máme bohatou dokumentaci a dokonce zaměření stavby ze 30. let 19. století, tedy z doby, než byly věže a vikýře odstraněny," uvedl konzervátor. Z boku jsou podle něj navíc dochovány všechny detaily původního členění štítů.

Pečlivé ověřování bude potřeba u bání na věžích. "Je to ale rekonstrukce částečná, převážná část budovy stojí a máme u nás dostatek kvalifikovaných firem se zkušenými řemeslníky i restaurátory, takže jsme s čistým svědomím doporučili, aby věže a štíty vikýřů byly rekonstruovány," řekl. Štulc sám by se podobně souhlasně vyslovil například i pro obnovu renesanční Krocínovy kašny před průčelím Staroměstské radnice nebo barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí, i když takové akce nejsou podle jeho slov momentálně aktuální. Neexistují podle něj žádné vážné důvody, proč podobné, vědeckým průzkumem spolehlivě dokladované iniciativy nepodpořit. Obnova by byla výtvarným obohacením pražského centra, řekl. Kašna nestojí na svém místě od 60. let 19. století, sloup byl jako údajný symbol končící nadvlády Habsburků stržen davem po vyhlášení samostatnosti v roce 1918. Podstatné části obou památek jsou uchovány v Lapidáriu Národního muzea, upozornil Štulc, který se domnívá, že byl sloup odstraněn nesmyslně.

Nejklasičtějším příkladem záměru dostavět památku do původní podoby je podle konzervátora dodnes nedořešená otázka urbanistického dotvoření Staroměstského náměstí a radnice poničené na konci války v roce 1945. "Už bylo asi deset architektonických soutěží. I když se jich zúčastnili vynikající tvůrci, nepodařilo se moderním způsobem prostor dotvořit tak, aby to byla soudobá, a přitom ne prostředí zraňující stavba. Staroměstské náměstí má prostě jakousi imunitní reakci," řekl Štulc.

Odbornou pomoc při tvorbě pravidel jmenování a odvolávání ředitelů kulturních institucí nabídla ministerstvu kultury Asociace profesionálních divadel ČR, reprezentující nejvýznamnější divadelní scény. "Jasná pravidla pro všechny by měla zabránit většině spekulací a emotivnímu, neproduktivnímu a často i nekompetentnímu řešení obdobných situací," napsali členové výboru asociace v dopise, který poslali bývalému ministru kultury Martinu Štěpánkovi. V textu, který asociace poskytla ČTK, vyjádřili její členové pochybnosti nad tím, zda výběrové řízení na post ředitele Národního divadla v Praze vypsal v souladu s potřebami tak složitého organismu, jakým tato významná instituce je. "Dlouhodobě upozorňujeme, že oblast kultury nemá stanovena jasná pravidla pro vypisování výběrových řízení na ředitele, ani pravidla pro jejich odvolávání a hodnocení jejich práce. Vinou toho se často v posledních letech stává, že jsou ředitelé odvoláváni i jmenováni za nejasných okolností či ze zástupných důvodů. Vede to k nervozitě, následným akcím občanské neposlušnosti, skandálům a hlavně k ohrožování tvorby divadel. Neexistencí jasných pravidel se pak ředitelé mnohdy stávají vazaly výměn politiků, bez ohledu na svou skutečnou činnost," uvádí se v dopise. Podle předsedy asociace Jana Buriana nejde o stanovení definitivy ředitelům divadel, ale o to, aby svá funkční období mohli naplnit bez obav z každé politické změny, mediální kampaně, odborové či jiné "vzpoury". Zatímco se změnou zákoníku práce je každý zaměstnanec "chráněn" po dvou letech u jednoho zaměstnavatele získáním pracovní smlouvy na dobu neurčitou, ředitel může být odvolán kdykoliv.

Prezident Václav Klaus jmenuje druhou vládu Mirka Topolánka, složenou z devíti občanských demokratů, pěti lidovců a čtyř zelených, v úterý v 11:00. Oznámil to Klausův mluvčí Petr Hájek. Hrad čekal s oznámením termínu jmenování do doby, než mu Strakova akademie doručila všechny potřebné podklady k navrženým ministrům. Topolánek předal Klausovi seznam ministrů už před Vánocemi. Prezident tehdy premiérovi vytkl, že nemá pro vládu dojednanou většinovou podporu ve sněmovně a bude se zřejmě muset spoléhat na "přeběhlíky" z levicového tábora. Hrad s nelibostí nese i nominaci Karla Schwarzenberga na funkci ministra zahraničí i další jména. Topolánek dal o víkendu najevo, že před sněmovnu předstoupí se žádostí o důvěru co nejdříve a nevyužije celou třicetidenní lhůtu, kterou mu dává ústava. Trojkoalice totiž pokládá koaliční smlouvu za prakticky hotové programové prohlášení kabinetu. Dobu do hlasování o důvěře chce premiér využít k jednání s ČSSD, případně jen některými poslanci druhé nejsilnější strany. Pokud získá všech sto hlasů koaličních poslanců a k získání důvěry to stačit nebude, nabídne Topolánek svou funkci předsedy ODS.

Předseda ČSSD Jiří Paroubek ale zdůraznil, že jeho strana trojkoaliční vládu rozhodně nepodpoří a ani s Topolánkem nehodlá jednat o podpoře či toleranci. Místo toho nabízí ODS ve třetím pokusu společnou vládu obou nejsilnějších stran rozšířenou o lidovce, přičemž občanští demokraté by měli právo vybrat premiéra a ČSSD by připadlo křeslo předsedy Poslanecké sněmovny.

Premiér Mirek Topolánek se ohradil vůči vyjádřením prezidenta Václava Klause, který se obává politické korupce při hledání důvěry pro novou trojkoaliční vládu. Topolánek na mimořádné tiskové konferenci řekl, že pro politickou kulturu země pokládá za lepší spojenectví se zelenými než dohodu se sociální demokracií, kterou podle něj Klaus nepřímo doporučuje. ČSSD se nedokázala vyrovnat s korupčními skandály, tvrdí premiér. "Nejenom pro mě je nepřijatelné se spojovat se stranou, se kterou pan prezident spolupráci implicitně doporučuje, se stranou, která se nedokázala vypořádat s korupční minulostí," uvedl v reakci na Klausovo přesvědčení, že bez dohody ODS a ČSSD stabilní vláda nevznikne. Pro ODS i republiku je podle Topolánka principiálně lepší spolupráce se zelenými: "Se stranou sice ideově vzdálenou, nicméně z hlediska korupce nepoznamenanou".

Předseda europoslanců ODS Jan Zahradil Českému rozhlasu v pondělí řekl, že dohoda ODS a ČSSD by neměla znamenat velkou koalici. Dovede si prý ale představit, že po případném neúspěchu trojkoalice by se občanští a sociální demokraté mohli domluvit na dočasném řešení, které by znamenalo směřování země k rychlým předčasným volbám. Zahradil odmítl názor, podle nějž v ODS existuje "pátá kolona", která připravuje velkou koalici s šéfem ČSSD. I přes různé výhrady je výrazně lepší trojkoalice s lidovci a zelenými než velká koalice s Jiřím Paroubkem, dodal. Topolánek podle Zahradila v tomto ohledu působí jistě a říká, že trojkoaliční vláda důvěru sněmovny velmi pravděpodobně získá.

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Lucie Talmanová (ODS) považuje v této chvíli trojkoalici ODS, KDU-ČSL a zelených za nejstabilnější uspořádání, které bylo možné vytvořit vzhledem k výsledku loňských parlamentních voleb. Politička to řekla Frekvenci 1. Uvedla také, že je zásadním odpůrcem velké koalice ODS a ČSSD. Rozhodně by s ní prý nesouhlasila. "Zvažovala bych nějakou z variant, jak aktivně nepodpořit toto uspořádání. Asi bych rezignovala na svůj poslanecký mandát," řekla Frekvenci 1 Talmanová. Dodala ale, že tyto úvahy jsou zatím předčasné.

Klaus v nejnovějším vydání časopisu Týden vyjádřil přesvědčení, že spojenectví občanských demokratů a zelených je "neuvěřitelně nešťastné" a posouvá ODS od původních hodnot, na nichž byla založena. Prezident si také myslí, že dlouhotrvající politickou krizi nelze vyřešit bez dohody ODS a ČSSD. Vývoj založený na přeběhlictví považuje za špatný. "Pokud někdo bez jakéhokoli varování při hlasování o důvěře vstane a silným hlasem řekne 'jsem pro vládu', pak mám strach, že tím bude potvrzeno nejstrašnější podezření vyslovované na různých stranách o politické korupci v naší zemi. A to je něco, s čím se já jako prezident nemohu v žádném případě smířit," zdůraznil.

"Zásadně a kategoricky vylučuji jakoukoliv formu korupce při získávání důvěry pro novou vládu," reagoval na tato slova Topolánek. Pro vládu občanských demokratů, lidovců a zelených bude podle svých slov hledat podporu nejdříve u vedení ČSSD, v případě neúspěchu u jednotlivých poslanců. Všechna jednání podle něj budou transparentní, veřejnost o nich bude informována a žádné tajné kuloární dohody prý nehrozí. "V tomto smyslu bych chtěl vyjádřit nad slovy pana prezidenta politování," řekl.

Klaus podle mluvčího Petra Hájka na svém vyjádření nemíní nic měnit. "Prezident svá slova ve zmíněném rozhovoru mínil vážně, použil je uvážlivě a není, co by na nich měnil," řekl ČTK. Další pasáže Klausova rozhovoru v Týdnu Topolánek nechtěl komentovat. "Nejsem to já, kdo by chtěl zvyšovat napětí mezi Hradem a Strakovou akademií, mezi prezidentem a premiérem," vysvětlil.

Kandidátka Strany zelených na funkci české ministryně školství a bývalá předsedkyně sdružení Jihočeské matky Dana Kuchtová dnes vyloučila, že v rozhovoru pro rakouský regionální deník Neues Volksblatt mluvila o uzavření jaderné elektrárny Temelín v krátkodobém horizontu. "Je to politicky nerealistické," řekla ČTK. List dnes napsal, že zelení budou v české vládě prosazovat vypnutí Temelína, bude-li nový kabinet Mirka Topolánka u moci celé čtyřleté funkční období.

Zelení podle Kuchtové respektují koaliční dohodu, podle níž nebude vláda plánovat další jaderné bloky. Kuchtová tuto formulaci pokládá za vyjednávací úspěch zelených, a tvrdí, že si je vědoma, že víc v současné konstelaci prosadit nelze. Vyjednávači ODS, lidovců a zelených se ale také shodli, že vytvoří odbornou skupinu, jež otevře diskusi o budoucnosti české energetiky. V ní chtějí zelení jednat o odstoupení od jaderné energetiky v delším časovém období.

"Strana zelených nebude v tomto funkčním období prosazovat zastavení jaderné elektrárny Temelín," potvrdil ČTK předseda Strany zelených Martin Bursík. Zprávu rakouského deníku považuje za nedorozumění. Zelení jsou podle Bursíka skeptičtí k jaderné energetice kvůli riziku jaderné havárie, zneužití jaderného paliva a především nevyřešenému skladování vyhořelého jaderného paliva po dobu několika stovek tisíc let. Střednědobým cílem Strany zelených je vystoupení ČR z jaderné energetiky, konstatoval.

"Jestliže jsme dosáhli toho, že ODS, jež má blízko k průmyslové lobby, podepíše zřeknutí se dalších reaktorů v Temelíně, pak už to je vítězství a nakročení k zastavení (provozu JETE)," uvedla Kuchtová podle rakouského deníku. ČTK řekla, že je to však běh na dlouhou trať. V Německu má zastavení výroby energie z jádra trvat zhruba dvacet let a toto rozhodnutí tam musejí odpůrci jaderné energetiky hájit před každou novou vládou, zdůraznila. Zastavení provozu Temelína je v Česku podle Kuchtové obtížné i kvůli odlišnému povědomí o průmyslovém rozvoji v Rakousku a v Česku. "My jsme byli už za habsburské monarchie zemí s průmyslovou tradicí. To, že atomová energie platí za technologii budoucnosti, což bylo v Rakousku dávno vyvráceno, je tady (v ČR) ještě stále silně zakořeněno," citoval Neues Volksblatt Kuchtovou.