Zprávy | Z archivu rubriky


V případě, že premiér a šéf ODS Mirek Topolánek nezíská ani pro svůj druhý kabinet důvěru sněmovny, měl by se podle něj sejít mimořádný kongres ODS. Jeho delegáti by měli stanovit nové mantinely pro jednání o vládě. Už ve čtvrtek Topolánek oznámil, že pokud získá pro vládu sto hlasů, tedy všechny poslance koalice ODS, lidovců a zelených, a nedostane důvěru, dá svoji funkci k dispozici. K odstoupení ho v případě, že bude neúspěšný, vyzvaly pražská a středočeská organizace. "Měl by proběhnout mimořádný kongres, který by buď potvrdil mandát, nebo stanovil mandát nový, protože faktický mandát kongresu je ten, který teď realizuji. To znamená, buď reformní vláda, nebo předčasné volby," řekl v neděli Topolánek novinářům. Připomenul, že na listopadovém kongresu v Praze dostal hlasy 70 procent delegátů a usnesení kongresu je podle něj jednoznačné.

Topolánkovi vnitrostraničtí kritici minulý týden tvrdili, že porušil usnesení kongresu, když nedal koaliční smlouvu posoudit výkonné radě. Nakonec ale ve čtvrtek širší vedení strany dohodu přijalo. Jako první se na Topolánkovu hlavu snesla kritika z pražské ODS. V úterním usnesení její členové uvedli, že rozdělení křesel v kabinetu neodpovídá výsledkům voleb. Za politickou chybu považuje pražská ODS skutečnost, že se ODS vzdala klíčových resortů financí, místního rozvoje a zahraničí. Podle středočeských občanských demokratů Topolánek o vyjednaných podmínkách málo informoval.

Kongres ODS přijal usnesení, podle kterého občanští demokraté považují za prioritu předčasné volby během letošního roku. V případě, že nebude možné prosadit předčasné volby v roce 2007, měl Topolánek za úkol sestavit stabilní vládu, která bude schopna v maximální možné míře prosazovat volební program ODS. Trojkoaliční vláda má ale jen sto hlasů ve dvousetčlenné sněmovně. Zbývající hlasy má levicový blok ČSSD a KSČM. Program ODS pak bude strana moci zřejmě prosazovat jen v omezené míře, a to především proto, že klíčové ministerstvo financí, jehož prostřednictvím chtěli občanští demokraté realizovat daňovou reformu zosobněnou rovnou daní, bude v rukou lidovců.

Programové prohlášení trojkoaliční vlády asi nebude obsahovat žádný závazný postoj k evropské ústavní smlouvě a její případné ratifikaci. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl dosavadní ministr zahraničí Alexandr Vondra (ODS), který má být v příštím kabinetu vicepremiérem pro evropské záležitosti. "Samozřejmě v parlamentu vysvětlíme naši pozici, ale já bych se bránil tomu ji tesat do žuly," uvedl Vondra. V rámci německého předsednictví EU bude podle ministra totiž zřejmě přijat harmonogram kroků, jak se bude během dvou či tří let jednání kolem euroústavy vyvíjet. A není realistické předznamenávat výsledek těchto jednání, míní Vondra. Připustil ale, že "text bude muset být pravděpodobně nějakým způsobem změněn, pravděpodobně bude změněn i název, nebude se to třeba jmenovat ústava".

Vondrův případný nástupce v čele diplomacie Karel Schwarzenberg považuje za klíčové, aby EU nějakou ústavní smlouvu měla. Při dalších jednáních je třeba podle něj vycházet z textu euroústavy a zjednodušit jej v zájmu sjednocování EU a jejího přiblížení občanům.

Stínový ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) se naopak obává, že pokud by Česko odmítlo nynější euroústavu, ocitlo by se mimo hlavní proud. "Bylo by neštěstí, kdyby ČR zůstala mezi zeměmi, které jsou na okraji," prohlásil. "Nejsme nikde na okraji, nedostaneme se do nějaké izolace," uvedl Vondra s připomenutím, že euroústavu odmítly Francie a Nizozemsko, zakládající země EU. Ratifikaci nedokončilo ani Německo, podotkl. "Nemá smysl občany Evropy znásilnit a přijmout něco, co už bylo velkou částí občanů Evropy odmítnuto," přidal se senátor Schwarzenberg, kterého do ministerské funkce navrhla Strana zelených.

Před snahami oživit euroústavu varoval v novoročním projevu prezident Václav Klaus. "Potřebujeme, abychom neztratili svobodu nebýt v unii přehlasováni. Hlasovací mechanismy a všechny další prvky institucionálního uspořádání proto nepodceňujme. Buďme obezřetní i v souvislosti se snahou německého předsednictví znovu otevřít diskusi o takzvané evropské ústavě, která je právě o těchto věcech," uvedl prezident.

Kandidát na českého ministra zahraničí Karel Schwarzenberg v rakouském týdeníku Profil kritizoval rakouský záměr žalovat Českou republiku u mezinárodního soudu kvůli jaderné elektrárně Temelín (JETE). Vyslovil se rovněž pro vytvoření společné komise pro přezkoumání sporných záležitostí. V rozhovoru, jenž bude celý zveřejněn v pondělním vydání časopisu a ze kterého v předstihu citovala agentura APA, se Schwarzenberg rovněž ohradil proti odmítání jeho osoby prezidentem Václavem Klausem.

"Téma Temelína bylo v Rakousku vždy spojeno s vnitropolitickými otázkami. Než budou zapojeny mezinárodní rozhodčí soudy, měla by konkrétní výhrady Rakouska prozkoumat společná komise," prohlásil Schwarzenberg podle prvních zveřejněných úryvků rozhovoru. Politik ujistil, že Rakousko bude "rychle a obsáhle informováno o všech relevantních aspektech jaderné elektrárny". Senátor rovněž zdůraznil, že nesdílí skepsi české Strany zelených vůči jaderné energetice. Právě zelení jej přitom na post ministra zahraničí v chystané druhé vládě premiéra Mirka Topolánka navrhli.

Vyjádřil se rovněž ke kritice své osoby ze strany prezidenta Václava Klause, podle něhož Schwarzenberg není vhodným kandidátem na post ministra zahraničí vzhledem ke svým příliš těsným vazbám na Rakousko, kde velkou část života strávil v emigraci. "Skutečnost, že jsem během komunistického panství po desítky let nesměl žít v Čechách, se přece nemůže stát důvodem pro vyloučení z nějakého politického úřadu. To by přece v dnešní Evropě byl velmi zpátečnický postoj," prohlásil Schwarzenberg, jenž pochází z orlické větve šlechtického rodu Schwarzenbergů, která po komunistickém puči v Československu v roce 1948 odešla právě do Rakouska. Karel Schwarzenberg v alpské republice vlastní dva menší zemědělské a turistické podniky.

Senátor v rozhovoru pro Profil odmítl kritiku českého expremiéra Jiřího Paroubka, podle něhož Schwarzenbergova kvalifikace hoteliéra nemusí být dostatečná pro vedení rezortu zahraničí. Schwarzenberg v rozhovoru ujistil, že se chce jako šéf české diplomacie věnovat vztahům se sousedními zeměmi a především dále pěstovat dobré vztahy se Spojenými státy.

Předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) by měl v souladu se svým slibem rezignovat na funkci až před třetím pokusem o sestavení vlády. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl bývalý předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman. Reagoval tak na návrh sociální demokracie, aby Vlček rezignoval ještě před hlasováním o důvěře druhého kabinetu premiéra Mirka Topolánka (ODS), který ČSSD podpořit nehodlá.

Šéf sněmovny ve třetím pokusu o sestavení vlády vybírá premiéra. Vlček před svým zvolením slíbil, že by se funkce vzdal ještě dříve, než by mohl využít tohoto ústavního práva. Návrh sociálních demokratů současně počítá s tím, že Vlček by byl znovu zvolen a mohl by navrhnout šéfa vlády podle výběru ODS.

Místopředseda Senátu a někdejší český premiér Petr Pithart (KDU-ČSL) označil loňskou letní volbu Vlčka jako dočasného předsedy sněmovny za absurdní lidovou tvořivost. Stejně absurdní podle Pitharta bylo, když prezident Václav Klaus opětovně jmenoval Topolánka do premiérské funkce. Pithart naznačil, že za tím prý mohla být Klausova snaha znemožnit jeho nástupce v čele ODS a ukázat, že Topolánek už funkční vládu sestavit nesvede.

ČSSD by měla podle Zemana jednat o toleranci druhé vlády Mirka Topolánka za velmi tvrdých podmínek, pokud by nebyla naděje vytvořit při třetím pokusu překlenovací vládu odborníků do předčasných voleb. "Kdyby byla naděje, že ve třetím pokusu tady vznikne ona překlenovací vláda odborníků, pak by nebyl důvod k toleranci druhé Topolánkovy vlády. Pokud by taková naděje neexistovala, pak se domnívám, že by měli poslanci diskutovat o možné toleranci, ovšem za určitých velmi tvrdých programových podmínek," uvedl Zeman. Měli by podle něj blokovat například zákon o rovné dani. Vedení ČSSD se v pátek nicméně shodlo na tom, že sociální demokraté nebudou jednat o toleranci či podpoře Topolánkova kabinetu, protože program trojkoalice ODS, KDU-ČSL a Strany zelených i personální složení vlády je pro ČSSD nepřijatelné.

Miloš Zeman má za to, že místo překlenovací vlády, která by prosadila změnu volebního systému, nejspíš vznikne "splácaná vláda, která se bude potácet podle hesla: Dobrý každý den do voleb, které budou možná až v řádném termínu". "Protože je tady řada lidí, kteří se třepou na ministerskou funkci, a ještě větší řada poslanců, kteří se obávají, že by v předčasných volbách nebyli znovu zvoleni," vysvětlil důvody své prognózy.

Někteří bývalí chartisté by přivítali, kdyby se na české politické scéně objevila nová politická generace. Vyzvali mladé lidi, aby posílili politické strany, které jsou jim nejbližší, a napomohli tomuto procesu. Vyplývá to z prohlášení, které ČTK zaslal dramatik Pavel Kohout. Kromě něj se pod prohlášení podepsali další někdejší signatáři Charty 77 - spisovatelé Ivan Klíma, Alexandr Kliment, Ludvík Vaculík, herec Pavel Landovský, novinář Petr Uhl, dramatik Milan Uhde, právník Pavel Rychetský, scénáristka Jelena Mašínová, Anna Šabatová a Oldřich Škácha. Chartisté si v těchto připomínají 30. výročí zveřejnění prvního prohlášení Charty 77.

"Přimlouváme se, aby zejména mladí spoluobčané posílili vedle nestátních organizací a občanských spolků sobě nejbližší strany demokratického spektra a napomohli v nich vzniku nové generace českých politiků," píše se v prohlášení. Podle autorů je jednou z hlavních příčin současné politické krize nedostatečný počet členů v českých politických stranách, ve kterých tak nemůže "dozrát reprezentace odpovídající úrovni a potřebám země".

Chartisté také uvedli, že si váží členství země v Evropské unii a toho, že se Česká republika dokázala rychle stát fungující demokracií a pomáhá ve světě bránit "svobodu vlastní i jiných". Domnívají se, že poselství Charty 77 je stále aktuální "ve spojení občanů nejrůznějších názorů, kteří chtějí společně řešit základní problémy civilizace".

Národní olympijské výbory by podle ochránců lidských práv měly reagovat na to, že se Mezinárodní olympijský výbor nesnaží přimět pořadatele pekingské olympiády ke zlepšení poměrů v Číně. Vyzval je k tomu dopisem mezinárodní Výbor pro olympijské hry 2008 ve svobodné a demokratické zemi, v jehož čele stojí někdejší ministr a senátor Jan Ruml. Podle této nevládní organizace Mezinárodní olympijský výbor selhal v tlaku na to, aby čínský režim přestal s pronásledováním svých odpůrců, jejich vězněním, mučením a popravováním či s omezováním svobody projevu. Organizace v této souvislosti připomíná olympijské ideály "důstojnosti jedince" a "úcty k základním univerzálním etickým principům". Organizace se proto chce během letošního roku sejít s představiteli národních olympijských výborů a sportovních federací. Chce je požádat, aby k celé záležitosti zaujaly stanoviska, což by snad mohlo vést ke změnám v Číně, řekl ČTK tajemník výboru Petr Kutílek. "Národní olympijské výbory také mají odpovědnost za dodržování olympijské charty," připomněl.

Výbor s anglickým názvem Olympic Watch vznikl v roce 2001 s cílem monitorovat dodržování lidských práv v Číně a vést kampaň za pozitivní změny v této oblasti tak, aby se olympijské hry mohly konat ve svobodném a demokratickém státě. Podle výboru je olympiáda propagandisticky zneužívána čínskou autoritářskou vládou. Ani podle organizace Amnesty International nedokázala Čína zatím splnit svůj slib, že její vedení vylepší situaci lidských práv v zemi do olympijských her. Organizace loni v zářijové zprávě vyzvala čínskou vládu, aby provedla reformy. Olympijské hnutí by pak mělo vyvinout tlak na propuštění politických vězňů a zrušení opatření, která omezují volný tok informací. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čchin Kang tehdy zprávu odmítl s tím, že Čína "splnila všechny závazky přijaté v souvislosti s hrami". Podle něho Čína respektuje lidská práva a demokracii a pracuje na zvýšení standardu života svého lidu. Mluvčí Mezinárodního olympijského výboru pak uvedla, že je ještě příliš brzy tvrdit, že Čína nedokázala splnit své závazky. "Nevyvíjíme na ni tlak. To není naše metoda," dodala.