Zprávy | Z archivu rubriky


Policie prověřuje další dotaci, kterou ze státního rozpočtu získala společnost Bono Publico spjatá s bývalým starostou Budišova na Třebíčsku Ladislavem Péťou. Píší to sobotní Lidové noviny (LN). O případu informuje také Mladá fronta Dnes (MfD). Jedná se o patnáctimilionovou dotaci, která byla původně určena pro Sdružení obcí Podještědí, ale skončila u lidí kolem Péti.

Lidové noviny napsaly, že na podezřelý projekt upozornilo policii ministerstvo pro místní rozvoj. "Dostali jsme přes patnáct milionů korun ze státního rozpočtu na přípravu projektu zavedení internetové prezentace obcí. Naše Sdružení obcí Podještědí bylo příjemcem dotace, ale většinu z nich dostala společnost Atelier Habitat a Bono Publico, jejichž šéfové za námi s celým projektem přišli," řekl Lidovým novinám předseda Sdružení obcí Podještědí Josef Kamenský. Peníze byly určeny na přípravu dokumentace pro projekt multimediální prezentace regionů. "V každém účastnickém městě měl vyrůst multimediální pavilon, kde by se návštěvníci mohli dozvědět aktuální informace o turistickém ruchu a nabídkách pro výletníky po celé republice," vysvětlil LN původní myšlenku projektu spolumajitel firmy Atelier Habitat a zakladatel projektu Bono Publico Marek Řičář.

Informace LN potvrdila i mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Víšková. "Nemůžeme prozrazovat detaily případu, abychom nenarušili policejní vyšetřování. Mohu ale potvrdit, že na podzim roku 2005 bylo na projekt Bono Publico vyplaceno patnáct a půl milionu korun ze státního rozpočtu," řekla LN Víšková s tím, že detaily projektu a okolnosti zadání dotace prověřují auditoři, kteří na ministerstvu už několik týdnů pracují. Podle zjištění LN odhadli hodnotu vykonané práce na tomto projektu na necelý milion korun.

Mladá fronta Dnes poukazuje na to, že soutěž o státní dotace vypsalo ministerstvo pro místní rozvoj vedené nynějším předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem na podzim 2004. Peníze měly podpořit žadatele, kteří chtěli čerpat z evropských fondů, ale bojovali se složitou bruselskou administrativou. Všichni uchazeči žádali o podporu v řádech statisíců korun, jen Bono Publico požadovalo rovnou více než 15 milionů. Pomocí těchto peněz ze státní kasy chtělo vytvořit projekt za 134 milionů a údajně tak zavést internet do stovek obcí. Mluvčí Víšková ale řekla, že tento ambiciózní projekt Bono Publico nikdy nepředložilo. "Oni měli za těch patnáct milionů vypracovat jeden kvalitní projekt v hodnotě 134 milionů. Místo toho předložili čtyři žádosti po dvou milionech, z nichž tři byly tak nekvalitní, že nesplnily ani nejzákladnější formální náležitosti a byly vyřazeny," uvedla. I přes výhrady ministerských úředníků ale příslušnou komisi přesvědčil ředitel odboru Jiří Faifr, který podle oficiálního zápisu řekl, že "je třeba tento projekt v plné výši podpořit s ohledem na jeho znalost projektu a potřebnost jeho realizace". První díl peněz vyplatilo ministerstvo loni v září, druhou část dostala společnost v prosinci, píše MfD. To už ale podle Víškové bylo jasné, že žádný projekt nevznikl. Exministr pro místní rozvoj Radko Martínek (ČSSD), za jehož působení v křesle ministra se peníze vyplácely, a Jiří Paroubek tvrdí, že o věci nic nevědí. Paroubek přitom svým podpisem žádost schválil, uvedla MfD.

Exstarostu Péťu policie vyšetřuje kvůli podezření z machinací s dotacemi EU a vydírání Řičáře. Spolu s Péťou vyšetřuje i někdejšího šéfa kabinetu dvou premiérů Zdeňka Doležela a úředníka ministerstva zemědělství Miloslava Řehulku. Údajně se snažili získat peníze nadhodnocením projektů opravy zámku v Budišově a opravy třebíčského zámku. Projekt opravy budišovského zámku byl podle policie nadhodnocen o 30 milionů a projekt opravy třebíčského zámku o 42 milionů korun. Policie zatkla také bývalou náměstkyni ministra pro místní rozvoj Věru Jourovou, která ale byla ve čtvrtek propuštěna z vazby. Policisté ji obvinili z přijímání úplatku.

Klidný průběh měly páteční oslavy listopadových událostí let 1939 a 1989. Uskutečnily se ale hlavně v Praze. Mimo hlavní město se buď nekonaly, nebo se setkaly jen s malým zájmem veřejnosti. Vzpomínkové akce začaly u Hlávkovy koleje v Praze, kde lidé uctili památku studentů uvězněných před 67 lety nacisty. Zapalováním svíček na Národní třídě vzpomněli Pražané demonstraci, která vedla ke zhroucení komunistického režimu o 50 let později. Na Národní třídu přicházeli zájemci zapálit svíčku či položit květiny již dopoledne. Podloubí, kde v roce 1989 policie brutálně zbila demonstrující studenty a kde je nyní pamětní deska, se postupně měnilo v živý diskusní kroužek. Příchozí komentovali současné složité sestavování vlády, podepisovali petici za referendum o raketových základnách či dostávali letáky informující o porušování práv v Číně.

Květiny pod desku položili i někteří politici. Na Národní třídu zavítal například prezident Václav Klaus, premiér Mirek Topolánek (ODS) a předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD). Letošních akcí se výjimečně neúčastnil symbol sametové revoluce a polistopadový prezident Václav Havel, který nyní pobývá v USA.

Ústředním tématem projevů se stala svoboda a nutnost ji stále ochraňovat. Prezident Klaus uvedl, že stát stále přes míru zasahuje lidem do života, přitom v listopadu 1989 lidé bojovali za to, aby tomu tak nebylo. O svobodě hovořili i účastníci vzpomínky na zatýkání studentů v roce 1939. "Bez osobní svobody nemá život žádnou cenu," řekl pamětník a bývalý předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jakub Čermín.

Václav Havel, dramatik, spisovatel a politik, po dlouhá léta představitel československého hnutí za lidská práva, domácího odboje proti totalitnímu režimu a ústřední postava pádu komunismu v bývalém Československu, od jehož počátku v pátek uplynulo 17 let, pokračuje v boji za lidská práva i po odchodu z funkce českého prezidenta. "Cítím jako svou přirozenou povinnost i v době, kdy už nezastávám politickou funkci, se angažovat za lidská práva, za lidské svobody, lidskou důstojnost v mezinárodním měřítku," řekl ČTK v New Yorku, kde tráví poslední dva měsíce letošního roku jako host Kolumbijské univerzity. Havel se angažuje ve prospěch naplňování lidských práv v Barmě, Bělorusku, na Kubě či v Severní Koreji mimo jiné proto, že z vlastní zkušenosti ví, jak je mezinárodní podpora opozici důležitá.

Za neméně významné ale pokládá, aby principy respektu k lidským svobodám a právům nebyly jen formální věcí, "která se píše do deklarací a chart, ale která se nebere zas až tak vážně, protože vážnější jsou barely ropy nebo něco takového". "Je sebevražedné, když státy, které se k těmto hodnotám hlásí, je zároveň odsouvají do pozadí jménem hospodářských zájmů. Na to v posledku jednou mohou ony samy doplatit," upozornil. Uvalení hospodářských sankci nebo přistoupení k mezinárodním intervencím je třeba posuzovat "případ od případu" a odpovědně je vážit. "Sankce mohou někdy totalitní nebo autoritativní režim vychovávat či dokonce vést k jeho změně. Ale někdy naopak mohou poškodit pouze a jenom národ a lidi, o jejichž zájem běží," řekl. "Principiálně si myslím, že je možné, aby člověk zasáhl na obranu trpícího člověka, na obranu lidské svobody i v cizích zemích. Jenomže to neplatí univerzálně, aby si kdokoli mohl vymyslet, že tam nebo onde někdo trpí, a tudíž tu zemi přepadnout. To je věc, kterou je třeba nesmírně citlivě zvážit případ od případu, získávat mezinárodní podporu a podobně," zdůraznil.

Havel zaštítil na půdě OSN v New Yorku svým jménem zprávu o porušování lidských práv v Severní Koreji. Iniciativa, kterou spolu s ním podepsali nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel a bývalý norský premiér Kjell Magne Bondevik, má přimět OSN, aby začala jednat ve věci lidských práv v KLDR. Zpráva podrobně mapuje situaci v této komunistické zemi. "Taková nejviditelnější, hrozná věc jsou gulagy, strašné lágry, kterých tam je spousta," upozornil Havel. V táborech jsou "desítky a desítky tisíc lidí a jejich příbuzných, kteří tam jsou nejen zavřeni, ale i mučeni". Vedle toho ale podle Havla existuje v Severní Koreji jiná, "méně viditelná, ale neméně důležitá a možná ještě horší stránka věci, neboť podmiňuje a umožňuje to viditelné - a to je všudypřítomný strach," řekl. "Je to profízlovaná země takovým způsobem, že se i uvnitř rodiny bojí jeden mluvit před druhým. Na půdě tohoto obecného strachu lze pak dělat cokoli, včetně toho dát většinu rozpočtu na zbraně a nechat umřít hladem milion svých vlastních obyvatel."

Havel se rovněž angažuje v obraně lidských práv v Bělorusku. "Tam běží o jakýsi nový postkomunistický model totalitního systému, který hrozí ve velké části bývalého sovětského bloku," domnívá se. Podle něho "nejde jen o opozici v Bělorusku jako takovou nebo o občany Běloruska jako takové", ale o širší jev v řadě postkomunistických zemí. Kuba bude nyní zřejmě prožívat jakousi transformační fázi, předpokládá Havel. "Doufejme a podporujme dobrý vývoj," řekl.

Od pádu železné opony před 17 lety, kdy se zhroutil bipolární mezinárodní řád, svět podle exprezidenta stále hledá normální, přirozenější pořádek. "Dosud ho podle mého mínění nenašel, ale mnoho důležitých kroků k jeho nalezení bylo podniknuto." Jedním z takových kroků je rozšiřování západních institucí, jako jsou Severoatlantická aliance a Evropská unie. "To je důležitý krok, který nový světový pořádek spoluvytváří," uvedl. Zároveň to ale podle něho znamená i transformaci těchto institucí a změnu jejich poslání, než mívaly v době bipolárního světa.

Tento víkend se v pražském Veletržním paláci rozhodne o novém vedení ODS a také o podobě vlády, kterou sestavuje předseda strany Mirek Topolánek. Topolánek se na kongresu uchází o znovuzvolení, protikandidáta nemá a těší se podpoře všech krajů. Nicméně bude muset některým nespokojeným spolustraníkům vysvětlovat, proč ODS ustoupila od předčasných voleb v příštím roce, zvláště v době rekordních preferencí. Mnohým se nezamlouvá ani to, že premiér v nové vládě počítá i s účastí ČSSD jako největšího rivala ODS.

Například plzeňská ODS nesouhlasí s jednáním o jakékoliv formě dohody s ČSSD na delší dobu, a to i za cenu odchodu ODS do opozice. Kritika zazněla i z jiných regionů, Topolánek ale podobné hlasy přikládá nervózní předkongresové atmosféře. Věří, že na kongresu své kroky obhájí a získá silný mandát pro detailní vyjednávání o programu, obsazení a délce fungování kabinetu.

Předsedu a pět místopředsedů si občanští demokraté vyberou v neděli. U volby předsedy se čeká jen na to, s jak silnou podporou Topolánek zůstane v čele ODS na další dva roky. Výsledky kongresu ukáží, kam se posunou rozhovory stran o nové vládě, které mají začít hned v pondělí. Na konkrétnější dohodu politiků čeká i prezident Václav Klaus. Začátkem prosince, tedy šest měsíců od voleb, by podle Topolánka mohla vzniknout vláda s šancí získat důvěru Poslanecké sněmovny.

Rakouský parlament v pátek jednomyslně schválil rezoluci vyzývající vládu ve Vídni k možnému podání mezinárodní žaloby vůči České republice. Toto řešení by podle poslanců Národní rady mělo následovat v případě, že Praha neprokáže splnění dosud otevřených bezpečnostních opatření v jaderné elektrárně Temelín. Nezávaznou rezoluci, kterou původně připravili odpůrci Temelína z Horních Rakous a kterou na půdě parlamentu předložili poslanci z této spolkové země, podpořili zákonodárci všech pěti parlamentních stran. Sociální demokraté (SPÖ), lidovci (ÖVP), Zelení, Svobodní (FPÖ) a Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ) se rozhodli takzvaný návrh na rozhodnutí podpořit po kolaudaci jihočeské elektrárny z minulého týdne. Stavební kolaudace prakticky znamenala zahájení řádného provozu temelínské elektrárny.

Rakouští poslanci i ostatní odpůrci spuštění elektrárny v Temelíně jsou přesvědčeni, že Česká republika kolaudací porušila bilaterální dohodu z Melku mezi oběma zeměmi. Podle mezinárodně závazného "melkského protokolu" totiž prý měla kolaudaci předcházet některá bezpečnostní vylepšení v elektrárně, a to údajně Česká republika nedodržela. Tomu se brání energetická společnost ČEZ, která elektrárnu provozuje, i české ministerstvo zahraničí. Někteří čeští i rakouští experti upozorňují, že Rakousko nemá prakticky žádnou šanci s případnou žalobou uspět.

Poslanci konkrétně požadují, aby rakouská vláda Prahu vyzvala, aby neprodleně "doložila provedení všech otevřených bezpečnostních opatření". Pokud tak Praha neučiní, má Vídeň neprodleně podniknout "všechny právní kroky, jež má k dispozici", směřující k mezinárodní žalobě. Kromě úplného naplnění melkské dohody ze strany České republiky poslanci vyhlásili "dlouhodobý cíl", jímž by mělo být zastavení provozu temelínské jaderné elektrárny.

Schválení parlamentní rezoluce není překvapením, neboť všechny rakouské strany dávaly po kolaudaci elektrárny v Temelíně hlasitě najevo své rozhořčení a vyhlašovali nezbytnost mezinárodně právních kroků vůči České republice. Původně se však měl text výzvy schvalovat až na příští schůzi Národní rady 29. listopadu. O české jaderné elektrárně Temelín po její kolaudaci jednala tento týden i rakouská vláda. Ministr životního prostředí Josef Pröll kabinetu slíbil, že prozkoumá podklady ke kolaudaci elektrárny hned poté, co je obdrží z Česka. Dokud nebude uzavřeno přezkoumávání podkladů, nehodlá rakouská vláda podnikat žádné právní kroky na mezinárodní úrovni. Vláda nemusí reagovat ani na páteční rezoluci, která má charakter doporučení. Vzhledem k široké podpoře výzvy je ale možné, že vláda na ni zareaguje odpovídajícími kroky, domnívá se například agentura APA.

Zásah vlády a soudu proti ústecké Setuze může mít mezinárodní dohru. Zástupci podniku nevylučují kvůli exekuci majetku arbitráž. Uvedl to server Aktuálně.cz. "Nemůžeme arbitráž vyloučit," řekla serveru mluvčí Setuzy Marie Logrová. Soud ve středu na návrh kabinetu rozhodl o exekuci majetku firmy. V podniku je dosazený exekuční správce a vlastníci Setuzy mají zakázáno nakládat s majetkem; účty firmy jsou zatím volné. Vláda se tak snaží vymoci čtyřmiliardovou pohledávku, kterou Setuza nesplácí a navíc ani neuznává.

Zástupci Setuzy zpochybňují exekuci skutečností, že o čtyřmiliardové pohledávce dodnes soud pravomocně nerozhodl. Tedy chybí soudní verdikt, zda je platná. "Soud nevzal v potaz, že stále probíhají v případu pohledávky vůči Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu nerozhodnutá soudní řízení. To je naprosto nestandardní a podle našich právníků to není v souladu se zákonem," uvedl Zdeněk Šmejkal, místopředseda představenstva společnosti M.L. Moran, která vystupuje jako majitel Setuzy.

Vláda se ale případného zpochybňování neobává, je přesvědčena, že exekuce proběhla zcela zákonně. V návrhu se podle zjištění Aktuálně.cz ministři odvolávají na fakt, že sama Setuza při uzavření jedné ze smluv se státem závazek uznala. Soud argumenty vlády plně akceptoval.

Ze čtvrteční schůzky mezi zástupci Setuzy a exekutorů vyplynulo, že obě strany chtějí, aby výroba v podniku pokračovala v dosavadním rozsahu. Podle Šmejkala však exekuce Setuzu poškozuje. Jednoznačně podle něj bude problém například v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Setuza má ale dost skladových zásob, takže je prý schopna i bez dodávek nějakou dobu vydržet.