Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanci ČSSD znovu navrhli, aby alimenty za neplatící rodiče vyplácel neúplným rodinám ze sociálně slabších vrstev stát. Skupina sociálních demokratů předložila sněmovně návrh zákona o náhradním výživném. Chtějí, aby platil od července. Podobnou normu prosadili zejména socialisté a komunisté již loni. Krátce po červnových volbách ji ale prezident vetoval. Podle Václava Klause by zákon podporoval nezodpovědnost rodičů. Minulá dolní komora už o vetu nemohla znovu hlasovat, a proto poslanci nyní předložili novou verzi. Rodičům dětí, jimž jejich bývalý partner či partnerka výživné neplatí, by měl podle návrhu zákona stát dávat 2625 až 3795 korun měsíčně, a to podle věku dítěte.

Kritici návrhu loni tvrdili, že jde vlastně o novou sociální dávku, která by znamenala nároky na státní rozpočet, a tím i na všechny daňové poplatníky. Oponenti také míní, že norma ve svém důsledku zbaví dlužníka povinnosti uhradit alimenty, protože státu se je zřejmě stejně nepodaří vymoci. Autoři předlohy ale soudí, že situace některých rodin podobnou zákonnou úpravu vyžaduje. "K ohrožení řádného vývoje dítěte přispívá i chudoba neúplných rodin. Známá je neochota zaměstnavatelů najít pro osamělé matky odpovídající pracovní zařazení. S mimořádnými problémy je tak zajišťováno zabezpečení alespoň základních potřeb dětí - bydlení, stravy a ošacení," uvedli v důvodové zprávě ke své předloze.

Z náhrobních kamenů na Národním hřbitově v Terezíně zmizely v době od 15. prosince do 17. ledna bronzové nápisy. Neznámý vandal ukradl jména mrtvých a čísla náhrobků. Škoda činí 150.000 korun. Národní hřbitov je pietním místem před Malou pevností. Jsou tam uloženy ostatky obětí nacistické perzekuce. Od roku 1946 se na něm každoročně v květnu konají Terezínské tryzny za účasti významných domácích i zahraničních politiků. Náměstek ředitele Památníku Terezín Jiří Janoušek ČTK řekl, že pracovníci památníku se rozhodli bronzové nápisy z Národního hřbitova a dříve ukradené pamětní desky z pietních míst Terezína nahradit nekovovými replikami.

Loni na podzim ukradli zloději v Terezíně dvě bronzové desky. Hodnota každé byla 50.000 korun. V prosinci litoměřičtí policisté vypátrali tři muže, které obvinili z krádeže jedné ze dvou ukradených desek. Muži sice policistům řekli, do které sběrny desku odvezli, ale policisté tam památku nenašli. Mluvčí litoměřického okresního policejního ředitelství Alena Romová připomněla, že policisté stále pátrají po zlodějích i druhé desky, která zmizela z terezínského pietního místa u Ohře také počátkem října. Obávají se toho, že i tato památka skončila ve sběrně barevných kovů.

V Terezíně jsou zhruba dvě desítky bronzových desek. Připomínají tragické události z let 1940 až 1945, kdy nacisté zavlekli do věznice gestapa v terezínské Malé pevnosti, terezínského ghetta a koncentračního tábora v Litoměřicích přes 200.000 vězňů z celé Evropy. Na 150.000 z nich byli Židé, kteří strádali v ghettu. V důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek jich 35.000 zemřelo již v Terezíně. Většina ostatních pak našla smrt ve vyhlazovacích táborech. Jejich památku připomínala i pamětní deska na pietním místě u Ohře, kde v roce 1944 nacisté vhodili do řeky popel 22.000 svých obětí. Právě tuto desku dosud neznámý zloděj ukradl. Nebylo to poprvé. Nahradit ji museli pracovníci památníku již v polovině 90. let.

Nový šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg neočekává, že by se v nejbližších letech podařilo vyřešit spory mezi Českou republikou a Rakouskem ohledně jaderné elektrárny Temelín. Obě země by podle něj ale měly o sporné otázce vést trpělivý dialog a vyvarovat se při tom zbytečně ostrých slov. Schwarzenberg to řekl poslancům zahraničního výboru, kterým vysvětloval svou představu o směřování české zahraniční politiky. "Můžeme říci: Vy jste proti a my chceme jadernou energii využívat. Musíme se ale domluvit na tom, že se v dialogu nebudou používat některá slova," řekl ministr. Nulová tolerance vůči jaderné energetice je podle Schwarzenberga v Rakousku pevně zakotvené politické dogma, které platí napříč politickým spektrem. Hlasitá kritika podle něj ale utichne až se zklidní vnitropolitická situace v Rakousku, které také prošlo obdobím složitého sestavování vlády. "Rakušané vědí, že páky na zastavení Temelína nemají," řekl ministr. V rámci udržení dobrých sousedských vztahů je podle něj ale důležité, aby Česko svůj postoj rakouské straně trpělivě vysvětlovalo.

Schwarzenberg poslancům také řekl, že zadal svému úřadu vypracování přesné analýzy priorit české zahraniční politiky. V této souvislosti zdůraznil, že dává přednost pojmu české "státní" zájmy před výrazem "národní" zájmy. Státní zájem je podle něj zájem všech obyvatel ČR, tedy i jiných národností než pouze české.