Zprávy | Z archivu rubriky


Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek nevidí nic špatného a nečestného na názorech svého tajemníka Marka Dalíka na sestavování vlády, které během neoficiálního rozhovoru zachytil skrytou kamerou redaktor Mladé fronty Dnes (MfD). Dalíkovo vyjádření, že příští vláda musí být reformní a protikorupční a že v ODS panuje značná nedůvěra vůči jednání šéfa ČSSD Jiřího Paroubka, podle Topolánka plně odpovídají oficiálnímu postoji ODS. Nevidí proto důvod k omluvě, kterou žádá ČSSD. "Já jsem se domluvil na schůzce s panem Topolánkem a nechám si to od něj vysvětlit," reagoval na premiérovo prohlášení Paroubek. Než se "začnou zavírat dveře", tak je podle něj dobré si o věcech pohovořit. "Já nechci situaci dále vyostřovat," dodal.

V prohlášení Topolánek zdůraznil, že ODS nikdy "nelovila" žádné přeběhlíky z řad ČSSD. Z neetického postupu naopak obvinil Mladou frontu Dnes. Topolánkův blízký spolupracovník v nahrávce podle listu mluvil o "přetahování" poslanců ČSSD a o tom, že jednání s ČSSD jsou jen "naoko". Ze záznamu rozhovoru ale podle Topolánka vyplývá, že ODS nepřetahuje na svou stranu sociální demokraty, že se Dalík nedopustil ničeho nečestného a že jeho názory na vládu a Paroubka jsou plně v souladu s oficiálním názorem ODS. "Prohlašuji, že tato kauza poškozuje pouze osobně pana Marka Dalíka a nemá naprosto žádný vliv na jednání o vládě, a pokud to někdo tvrdí, jde pouze o průhlednou záminku jak zastřít vlastní neochotu jednat," uvedl Topolánek. Reagoval tak na dřívější vyjádření Paroubka, který další jednání o vládě podmínil Topolánkovou omluvou nebo distancováním od Dalíkových názorů.

Někteří členové ODS si myslí, že Dalík stranu poškodil. Místopředsedkyně sněmovny za ODS Miroslava Němcová ČTK řekla, že již není ve vedení strany, a proto o jejím oficiálním názoru nemůže mluvit. "Mám na to jen osobní názor. Pan Dalík nikdy nebyl pověřen jednáním a vystupováním a rozhodováním jménem ODS. Není členem vedení, není členem grémia. Jakékoli jeho konání je konáním soukromým. Já si myslím, že v tomto případě to ODS poškodilo. Jaké další kroky zvolí pan premiér ve vztahu k Markovi Dalíkovi, to musím nechat na něm," prohlásila.

MfD podle Topolánka porušila všechny zásady novinářské práce a použila způsob, který je v některých zemích trestný. "Toto je poprvé, kdy k odposlechu politických názorů sáhli novináři, a to bez jakéhokoli legálního oprávnění či alespoň věrohodného etického zdůvodnění," soudí premiér. Šéfredaktor deníku Robert Čásenský v pondělním vydání MfD uvedl, že při běžném politickém zpravodajství redakce skrytou kameru nepoužívá. Při mapování zákulisních procesů v politice se ovšem redaktor listu Jaroslav Kmenta dostal k závažným informacím, které podle Čásenského vrhají poněkud jiné světlo na zdánlivě férové jednání o vládě. Protože redakce předpokládala, že aktéři schůzek budou chtít své aktivity popřít, rozhodla se je zaznamenat, vysvětlil šéfredaktor použití skryté kamery.

Předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec k pořízení záznamu rozhovoru s Dalíkem skrytou kamerou uvedl, že se může jednat o zásah do soukromí. "Pokud k takovýmto věcem dochází, tak se osobně domnívám, že je zasaženo do soukromí těch občanů. Nicméně oni se musejí bránit soudní cestou," řekl Němec ČTK s tím, že takové případy nespadají do kompetence jeho úřadu.

Šéfka poslaneckého klubu KDU-ČSL Vlasta Parkanová potvrdila, že se bude na prosincovém sjezdu strany ucházet o předsednickou funkci. Kandidaturu už dříve oznámili vsetínský starosta a senátor Jiří Čunek a šéf senátorského klubu KDU-ČSL Adolf Jílek. Lidovce chce vést také bývalý poslanec a tvrdý odpůrce potratů Jiří Karas, kterého nominovala třebíčská organizace. "Já bych tu stranu chtěla otevřít pro všechny lidi, kteří si myslí, že udržet křesťanské hodnoty v Evropě je důležité," řekla Parkanová. Dodala, že v jejím rozhodování hrála roli i skutečnost, že zatím kandidují jen muži. "Dneska je politicky nekorektní mluvit o tom, že žena tam či onam nepatří a žádný muž vám to do očí neřekne," podotkla s tím, že rozhodně nechce být maskotem. "Oslovila jsem všechny krajské organizace s texty, které byly místy radikální, místy možná až provokativní. Chtěla jsem si otestovat, co naši členové vydrží a s čím se dokážou ztotožnit. Ty reakce byly různorodé. Bylo to ale poctivé a já jsem to takhle chtěla," řekla.

Za favorita je zatím považován Čunek, který se těší podpoře několika vlivných organizací. Politik proslul kontroverzním rozhodnutím vystěhovat z centra Vsetína romské neplatiče nájemného. Pozornost na sebe strhl i jednáním s šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem, o němž se vedení lidovců dozvědělo až s odstupem času.

Mimořádný volební sjezd KDU-ČSL se uskuteční 9. prosince v Brně. Lidovci jej svolali po letní rezignaci tehdejšího předsedy Miroslava Kalouska, který ve straně narazil na velký odpor kvůli jednání s ČSSD o vládě závislé na toleranci komunistů. Následně odstoupili i další členové nejužšího vedení. Lidovou stranu od té doby dočasně řídí Jan Kasal jako první místopředseda.

Schvalování vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na příští rok a volba tří zbývajících členů dozorčí rady České konsolidační agentury (ČKA) čeká na nadcházející schůzi Poslaneckou sněmovnu. Zákonodárci budou ale projednávat a schvalovat také další zákony a jejich novely. Rozhodnou například o tom, zda se kvůli výplatě důchodů ve druhé polovině prosince zvýší schodek státního rozpočtu letošního roku o devět miliard korun. Schůze sněmovny bude zahájena v úterý odpoledne.

Hlavním bodem schůze bude schvalování klíčového zákona roku, kterým je rozpočet na příští rok. Počítá s deficitem 91,3 miliardy korun při příjmech 949,5 miliardy a výdajích 1,0408 bilionu korun. Druhé čtení zákona se uskuteční v termínu od 6. prosince. Nejdříve 48 hodin po ukončení druhého čtení se může konat závěrečné čtení. Poslanci plánují, že třetí čtení rozpočtu absolvují nejdříve 12. prosince. Zákon o rozpočtu pak musí ještě podepsat prezident. Senát se rozpočtem nezabývá. Účinnosti pak tento klíčový zákon nabude od 1. ledna 2007.

Pokud by sněmovna rozpočet neschválila, musí vláda do 30 dnů předložit rozpočet nový. V případě, že by rozpočet nebyl přijat ani do začátku roku, hospodařil by stát podle takzvaného rozpočtového provizoria, tedy podle posledního schváleného rozpočtu. Každý měsíc se přitom může ze státní pokladny uvolnit pouze dvanáctina financí.

Na nový systém sociálních služeb, který začne platit v lednu, chybí v rozpočtu na příští rok stále tři miliardy korun. Sdělili to zástupci rady postižených, zdravotnických odborů a unie zaměstnavatelských svazů. Společnými shromážděními v Praze a krajských městech chtějí poslance přimět k tomu, aby chybějící částku do sociálních služeb přesunuli. Akce se uskuteční 28. listopadu. Systém sociálních služeb mění zákon, který začne platit v lednu. Podle něj budou postižení, senioři a další potřební dostávat příspěvek na péči přímo. Sami se pak rozhodnou, zda si zaplatí ústav, stacionář, asistenta nebo zda se o ně postará rodina. "Je to jedna z nejvýznamnějších systémových změn po listopadu 1989. Týká se statisíců lidí," řekl předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása.

Kdyby poslanci podle viceprezidenta Unie zaměstnavatelských svazů ČR Pavla Duška peníze ve státní pokladně do sociálních služeb nepřesunuli, hrozil by kolaps péče. Příspěvky od klientů totiž pokryjí zhruba polovinu nákladů poskytovatelů služeb. Druhou půlku by měly srovnat dotace. Právě do nich by chybějící tři miliardy měly putovat. Ministerstvo práce navrhlo částku převést z nemocenského pojištění. S tímto krokem souhlasí i sněmovní výbor pro sociální politiku. Pořadatelé shromáždění věří, že i zákonodárci návrh schválí.

Podle předsedy zdravotnických odborů Jiřího Schlangra přechod na nový systém sociálních služeb nekomplikuje ale jen nedostatek financí. Příslušní úředníci totiž zatím mají jen základní informace. Schází jim metodický pokyn, podle něhož by měli od ledna postupovat. Prováděcí vyhláška k zákonu měla vyjít koncem září, ve sbírce zákonů se objeví také až nyní. "Doufáme, že se veřejná správa k nám připojí. Musíme přechod na nový systém zvládnout. Není cesty zpátky," uvedl Schlanger. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas již vyhlášku podepsal.

V Česku v poslední době výrazně roste počet pracovníků zaměstnaných prostřednictvím pracovních agentur, což podle odborářů znamená nebezpečí pro ekonomiku. Z agenturních zaměstnanců se v mnoha případech stávají nevolníci bez pracovních práv, kteří dumpingovými cenami práce ohrožují i řádné pracovníky. ČTK to řekl předseda Odborového svazu Kovo Josef Středula. Pracovní agentury však tato obvinění odmítají. V ČR pracují desítky tisíc agenturních zaměstnanců, většinou méně kvalifikovaných. Agenturní pracovníci jsou podle Středuly zneužíváni kvůli jejich svízelné sociální situaci. Jsou prý také postihováni za to, že poukazují na nepravosti, které se jim dějí. "Dochází rovněž k obcházení zákonů, včetně nedodržování zákonných ustanovení, týkajících se agentur práce," uvedl Středula. Z tohoto vývoje plyne snižování životní úrovně kmenových zaměstnanců, dodal.

"Případy porušování práv zaměstnanců jsou známy, ale není to privilegium agenturních zaměstnanců. Dochází k tomu stejnou měrou i u běžných zaměstnanců," reagovala vedoucí týmu takzvaných pracovních ombudsmanů Gabriela Rathouzská. "V žádném případě nelze říci, že agenturní zaměstnanci jsou zneužíváni jako nevolníci bez pracovních práv. Je to vždy otázka morálky a profesionality zaměstnavatele," doplnila Petra Rosselová z pracovní agentury Trenkwalder Kappa People. Podnikatelé nárůst počtu pracovníků zaměstnávaných přes agentury naopak vnímají jako pozitivní prvek, který může souviset s tím, že se firmy specializují a v rámci úspor nákladů si některé činnosti zajišťují tzv. outsourcingem. Přes agentury si objednávají nárazové práce nebo takové, kde nemohou dané pracovníky vytížit na "plný" pracovní úvazek, vysvětlila mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Blanka Růžičková. Zprostředkovatelskou činnost agentur lze podle ní chápat jako pružný přístup k využití možností trhu práce.

S názorem odborářů nesouhlasí ani analytici. "Je to totální nepochopení fungování trhu práce. Nemůžeme donekonečna stůj co stůj chránit každé pracovní místo, žijeme již v jedenadvacátém století," řekl ČTK analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Krátkodobé úvazky přes agenturu jsou podle něj jednou z cest, jak dále snížit nezaměstnanost. Firma tak prý může operativně najmout anebo propustit zaměstnance podle odbytu a zakázek.

Závěr roku je sice tradičně ve znamení předvánoční nákupní horečky a přeplněných obchodů, zhruba polovině Čechů ale pořizování vánočních dárků pro své blízké dělá radost. Zalíbení ve vánočních nákupech mají hlavně české ženy, muži už z nich tak nadšeni většinou nejsou. Vyplývá to z průzkumu společnosti IMAS International, podle kterého Češi mají více radosti z vánočního nakupování než Rakušané, ale méně než Poláci. Hana Heschlová ze společnosti IMAS International ČTK řekla, že podle průzkumu 48 procentům Čechů dělá radost, když mohou vyrazit na vánoční nákupy. "Jen 35 procent shledává nakupování jako zátěž," uvedla.

V Rakousku má příjemný pocit z vánočního nakupování 40 procent a v Polsku 55 procent lidí. "Ve všech třech zemích je vidět markantní rozdíl v postoji k vánočním nákupům mezi ženami a muži. Všude jsou to ženy, které nadšeně nakupují dárky pro svou rodinu nebo přátele. A všude jsou to muži, kteří se ukazují jako nákupní morousové, kterým nedělá nakupování vůbec radost," upozornila Heschlová. Například v Česku má radost z vánočního nakupování jen třetina mužů, naopak noční můrou je tato činnost pro 48 procent českých mužů.

Průzkum společnosti IMAS International také v trojici středoevropských zemí zjišťoval, zda lidé považují Vánoce za křesťanské svátky či tradici. Křesťanský charakter Vánoc nejvíce převažuje u Poláků, kde byl poměr odpovědí na tuto otázku v poměru 79 ku 17 procentům. U Rakušanů jsou pohledy na Vánoce vyvážené (44 ku 44 procentům). Nejméně křesťanského chápání Vánoc mají Češi. "Zde považuje pouze 34 procent dospělé populace vánoční svátky za křesťanské a skoro dvě pětiny obyvatel je vidí především jako tradici," podotkla Heschlová.