Zprávy | Z archivu rubriky


Česko-německá deklarace z roku 1997 je milníkem ve vzájemných vztazích a úspěchem na cestě k porozumění mezi Čechy a Němci. K 10. výročí od podpisu dokumentu to uvádí prohlášení německého křesťanského bloku CDU/CSU, který je nejsilnější formací ve Spolkovém sněmu. Prohlášení je však jedním z mála, které na německé politické scéně výročí připomínají. "Nespočet společných akcí a opatření přispěly k tomu, že se dějinami zatížené německo-české vztahy trvale zlepšují," konstatoval mluvčí skupiny vysídlených Němců v CDU/CSU Jochen-Konrad Fromme. Za "nevyřešený problém" ale považuje, že ČR nezrušila zákon o amnestii z 8. května 1946, který mimo jiné ospravedlňoval násilí na Němcích těsně po skončení války, jakož i dekrety prezidenta Edvarda Beneše, které rozhodly o vyvlastnění majetku sudetských Němců a o zrušení jejich občanských práv.

Tradičně kriticky se vyjádřilo Sudetoněmecké krajanské sdružení, které už v roce 1997 deklaraci odmítlo. Týdeník Sudetendeutsche Zeitung poukázal na "otevřené" právní otázky dekretů, práva na domovinu a zabaveného jmění. V souvislosti s návštěvou kancléřky Angely Merkelové 26. ledna v Praze landsmanšaft vyjadřuje opět připravenost hledat řešení.

Deklarace, kterou podepsali 21. ledna 1997 premiéři Václav Klaus a Helmut Kohl, orientuje vztahy do budoucnosti, kterou by neměly zatěžovat problémy z minulosti. Sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder o dva roky později zopakoval stanovisko dosavadních vlád, že majetkové nároky vysídlenců sice zůstávají právně otevřené, avšak nově zdůraznil, že je německá vláda nebude podporovat. To zdůraznila i kancléřka Merkelová.

V Berlíně tento týden debatovali k výročí politikové a historikové. Podle dlouholeté předsedkyně česko-německé skupiny ve Spolkovém sněmu Petry Ernstbergerové (SPD) deklarace přispěla k odstraňování vzájemných historických předsudků a ke stovkám společných projektů.

Německo v deklaraci uznalo odpovědnost za rozbití a okupaci Československa po roce 1938 a za nacistické zločiny. Česko na druhé straně vyjádřilo lítost nad utrpením Němců při vysídlení z Československa.

Obrovské polomy a rozsáhlé výpadky proudu po sobě zanechala vichřice, která v uplynulých dnech postihla Česko. Klienti pojišťoven nahlásili tisíce škod za stovky milionů, objem pokáceného dřeva v lesích se blíží třem čtvrtinám roční těžby. Energetici již v pátek vyhlásili stav nouze, o víkendu dodávky obnovovali. Na většině postižených míst již v neděli večer elektřina opět fungovala.

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá finanční pomoc pro obce zasažené vichřicí. Pomoc by se týkala škod na objektech, které nemohly být pojištěny. Obce by podle ministra Jiřího Čunka mohly získat náhradu až do výše 80 procent vzniklé škody.

Kvůli velkým polomům navrhne ministr zemědělství Petr Gandalovič vládě, aby povolila zrychlený režim těžby dřeva. Zabránit šíření kůrovce se ale nepodaří ani při zrychlených postupech. Škody po vichřici ve státních lesích podle ministra překročily 70 procent roční těžby, která je přes sedm milionů metrů krychlových, tedy odhadem kolem šesti až sedmi miliard korun. S mimořádnou částkou na likvidaci ale Gandalovič nepočítá. Větrná smršť, zejména ze čtvrtka na pátek, způsobila v lesích státního podniku Lesy České republiky největší kalamitu v historii firmy. Podle odhadů z pátku poničil vítr nejméně čtyři miliony metrů krychlových dřeva. V soukromých lesích podle Gandaloviče polomy nejsou tak rozsáhlé. Na území Krkonošského národního parku popadalo kvůli vichru nejméně 50.000 metrů krychlových dřeva. To je více než polovina z předpokládané roční těžby. Právě v Krkonoších měl pustošivý živel největší sílu - v noci na pátek tam vítr vanul rychlostí 216 kilometrů v hodině. Síly orkánu dosáhl i v noci na neděli, kdy měl rychlost až 137 kilometrů v hodině. Společnost ČEZ obnovila o víkendu dodávku elektřiny více než 99 procentům postižených odběratelů. Bez proudu ale bylo ještě v neděli odpoledne 3000 odběrních míst. Celkové odhadované škody na distribučních zařízeních se pohybují v desítkách milionů korun. Nejvíce pocítily výpadky domácnosti na jihu a západě Čech. V některých těžko přístupných oblastech dodávají lidem elektřinu náhradní zdroje. Ještě dnes zůstávaly bez proudu i obce na východě Čech, zejména v podhůří Krkonoš. Na severu Čech byla komplikovaná situace hlavně na Liberecku a Děčínsku, ve středních Čechách přetrvávaly problémy v okolí Štěchovic. Bez proudu se musely obejít i stovky odběratelů na severní Moravě, především na Frýdecko-Místecku. Situace se tam postupně zlepšuje, podle meteorologů by však ostražitost lidí neměla polevit, protože silný vítr se má na sever Moravy vrátit.