Zprávy | Z archivu rubriky


Od Floridy po Kalifornii křižuje letos na podzim Spojené státy skupina Čechomor s hostující zpěvačkou Lenkou Dusilovou. Jejich první společné zaoceánské turné čítá 28 koncertů ve více než dvaceti městech. Poslední je naplánovaný na 7. listopad opět na východním pobřeží USA v Bostonu. Dojmy z prvních vystoupení má kapela dobré, řekl ČTK frontman a houslista Karel Holas. Publikum bývá zpravidla složené hlavně z Čechů a Slováků, ale zájem mají i Američané, pro něž jsou skladby Čechomoru čerpající z české a moravské lidové tradice často vítanou novinkou.

Pro Lenku Dusilovou je americká šňůra s Čechomorem zčásti návratem na známá místa. Loni o Vánocích natáčela v newyorském studiu, ale město si nestačila pořádně užít, řekla ČTK po sobotním vystoupení v New Yorku. "Chce to tu být nějaký čas a trochu to tu prolézt. Mám ráda New York, hlavně East Village, ale mým favoritem je San Francisco," dodala letošní držitelka ceny České hudební akademie pro nejlepší vokalistku. Už před dvěma lety vystoupila na dvou koncertech v prestižním newyorském klubu Knitting Factory a s kytaristou Martinem Ledvinou pak cestovala po Spojených státech. Nyní jí v USA vychází v distribuci kalifornské společnosti Yonas Media deska Mezi světy, za niž doma získala letošní cenu akademie Anděl. Předcházející album Spatřit světlo světa se na americký trh dostalo díky nezávislému vydavatelství Plainfield Record z Illinois.

Nejlepší kořalku letos vypálil Petr Kohoutek z Jaroměřic. Tak zněl výrok poroty na závěr osmého ročníku festivalu slivovice Biskupické kaléšek, který se konal v Biskupicích na Svitavsku. Nejzdařilejší pálenky se pak vydražily ve prospěch dětského domova v nedaleké Moravské Třebové, řekl ČTK biskupický starosta Dalibor Šebek. Soutěžit nemusí pouze pálenky ze švestek, i když slivovice většinou převažují. "Vítězná byla z karlátek a rynglí, na pátém místě byla pálenka z višní," řekl Šebek. Celkem porotci vybírali z 40 vzorků. Podle starosty letošní sezona výrobcům domácích destilátů přála. "Minulý rok to bylo s ovocem slabé, letos se urodilo švestek i jablek dost," uvedl Šebek.

V Biskupicích jsou dvě palírny, horní a dolní, a slivovice se v obci pálí již od roku 1716. Festival je součástí místního programu obnovy venkova a měl by posilovat hrdost na místní tradice a podporovat venkovskou pospolitost. Kaléšek není jen festivalem slivovice, ale i společenskou akcí, která do obce s necelými 500 obyvateli v sobotu přilákala dvě tisícovky návštěvníků. V obou pálenicích mohli od rána vidět, jak z jablek, meruněk, hrušek a dalšího ovoce vzniká čirá lihovina s charakteristickou vůní, a na místě produkty ochutnat. Každoročně se "na košt" rozdá kolem hektolitru kořalky. Tři vítězné vzorky se vydražily ve prospěch dětského domova v Moravské Třebové, získalo se přes 13.000 korun. Kromě toho se během festivalu každoročně pořádá závod na historických kolech.

Polsko-česko-slovenská Solidarita, původně ilegální hnutí, dala základ nové česko-polské spolupráci. Na její tradici mohou Češi a Poláci nyní stavět při prosazování společných zájmů v Evropě, řekl v sobotu ČTK v jihopolské Vratislavi šéf české diplomacie Alexandr Vondra. Ministr zahraničí se zúčastnil ve městě, které hrálo klíčovou roli ve formování česko-polských vztahů, zahájení konference k 25. výročí založení hnutí. "Už v minulosti jsme viděli, že se vyplatí bojovat společně, proto bychom v tom měli pokračovat," zdůraznil Vondra. Vratislav je pro Česko branou na sever, proto by podle Vondry stálo za to posílit infrastrukturu, aby si obě strany byly ještě blíž než dnes. "Je tu založena tradice, která může být inspirací do budoucna," dodal. Konference ve Vratislavi pokračuje celý víkend. Promluví na ní zástupci Česka, Polska i Slovenska. Součástí akce jsou výstavy, koncerty a filmové projekce.

Vznik tehdy Polsko-československé Solidarity v roce 1981 znamenal podle politiků zúčastněných na konferenci průlom v sousedských vztazích. Do té doby byly všechny pokusy podle Vondry umělé. "Mezi Čechy a Poláky bylo dost nedůvěry. U nás byla tendence se na Poláky dívat jako na veksláky a oni se na Čechy dívali jako na zbabělce," popsal Vondra. V 80. letech minulého století se začaly party mladých lidí v utajení scházet v horách na česko-polských hranicích. "Samozřejmě to přinášelo i celou řadu humorných historek. V mlze jsme se třeba ztratili, a když jsme uviděli postavu, nevěděli jsme, zda je to státní policie nebo polský kolega," vzpomíná Vondra. Rozdíl mezi národy byl podle něj při schůzkách patrný. "Podebatovali jsme, popili a Poláci poté zaveleli k husímu pochodu a sestupovali zpět do vnitrozemí, zatímco my jsme, pod vedením Václava Havla, bloudili po lesích a obtěžkáni získanými písemnostmi se chaoticky hledali," popsal ministr, který se schůzek v Krkonoších, Beskydech či Orlických horách účastnil téměř každých čtrnáct dní. "Byl to opravdu sportovní výkon," podotkl.

Američtí kongresmani vyzývají vládu Spojených států, aby zahájila dialog s novými zeměmi Evropské unie usilujícími o bezvízový styk s USA. V dopise adresovaném ministryni zahraničí Condoleezze Riceové také nabádají k podpoře spolupráce s těmito státy s cílem zjednodušit cestování. Dopis vzešlý z iniciativy demokratického poslance Dennise Kuciniche a s podporou jeho republikánského kolegy Johna Shimkuse podepsalo dohromady 25 členů Kongresu USA. Kucinich věří, že další poslanci a senátoři se k němu připojí, až se vrátí na Kapitol po listopadové volební přestávce. Signatáři mimo jiné připomínají červnový závazek administrativy prezidenta George Bushe ze summitu Spojených států a Evropské unie ve Vídni, kde USA "souhlasily s důležitostí vzájemného bezvízového styku mezi USA a EU". Podle kongresmanů je nyní nutný "konkrétní čin", stojí v dopise, jehož kopii získala ČTK v New Yorku.

Český velvyslanec ve Washingtonu Petr Kolář označil dopis za "sympatický pokus získat podporu Kongresu". Právě federální parlament má ve Spojených státech rozhodující pravomoc zařadit země do bezvízového programu. Pozorovatelé se shodují, že bez podpory vlády by takové snahy ovšem neměly velkou šanci na úspěch.

Vízová praxe je dosud taková, že držitelé pasů nových členů EU při cestách do USA víza potřebují, zatímco Američané směřující opačným směrem nikoli. Do Spojených států mohou bez víz cestovat jen občané 27 států světa. Mezi nimi je většina starých členských zemí EU, z nováčků jen Slovinsko.