Zprávy | Z archivu rubriky


Celkem 34 petic, pod které se podepsalo téměř 276.000 lidí, vyřizovala v prvním pololetí letošního roku Poslanecká sněmovna. Nejvíce lidí, a to přes 233.000, se podepsalo pod petici, kterou chtěli zdravotníci zabránit přijetí zákona o neziskových nemocnicích. Uvedená petiční kampaň byla jednou z největších v uplynulém čtyřletém volebním období sněmovny. Informaci o peticích připravil pro sněmovnu její petiční výbor.

Jednou z větších petičních akcí prvního pololetí byla také petice s názvem "Zrušme komunisty". Podepsalo ji 11.535 lidí. K této petici za zákaz propagace komunismu se již v roce 2005 na internetových stránkách www.zrusmekomunisty.cz připojila řada občanů, kteří tímto způsobem podpořili senátní návrh novely trestního zákona.

Stejně jako ve druhé polovině roku 2005 i v první polovině letošního roku byly sněmovně doručeny petice odmítající uzákonění registrovaného partnerství osob téhož pohlaví. Ve čtyřech peticích se proti těmto svazkům postavilo 61 lidí. Ve druhém pololetí loňského roku dostala sněmovna k uvedené problematice 15 petic, které podepsalo více než 5000 lidí. Další petice se týkaly například nesouhlasu s výzkumem kmenových embryonálních buněk, požadavku na omezení propagace násilí ve sdělovacích prostředcích, požadavku na zvýšení trestů za týrání zvířat a nesouhlasu se zavedením takzvaných státních maturit.

Petice pro sněmovnu shromažďuje její petiční výbor. Podle jejich zaměření je pak předává příslušným výborům dolní komory. Obecně platí, že obsahuje-li petice požadavek na změnu nějakého zákona, její text dostanou všechny poslanecké kluby a příslušné odborné sněmovní výbory a ministři. Poslanci a ministerstva zváží, zda změnu zákona navrhnou.

Hod šanonem, jízda na kancelářské židli nebo již tradiční sprint na 777 metrů - v těchto disciplínách se v sobotu v centru Prahy utkali úředníci a manažeři při třetím ročníku Běhu kancelářských krys. Letošní novinkou této recesistické akce byl mimo jiné šplh úředníků, řekl ČTK Pavel Cingl z pořádající společnosti Exupery. "Chtěli jsme, aby se manažeři a úředníci setkávali také jinde než jen ve svých kancelářích. Aby při tom navíc pobavili sebe i diváky," vysvětlil Cingl, jak soutěž vznikla. Mezi prvními, kteří se postavili na startovní čáru byl pražský primátor Pavel Bém. "Není to klání sportovní, ale zábava, recese. Beru to jako šanci ukázat, že i úředník umí běhat a házet šanonem," řekl ČTK poté, co udýchaný doběhl do cíle. V závěrečném hodnocení se sice neprobojoval do čela, ale bylo to nejspíše kvůli tomu, že nevyužil možnosti obout si sportovní boty a běžel v polobotkách.

Právě sportovní obuv byla jedinou výjimkou ve společenském oděvu, který úředníkům a manažerům předepisuje jejich podniková etiketa. Udivení Pražané a návštěvníci metropole proto užasle hleděli na mladé ženy v kostýmcích či muže v oblecích a kravatách, kterak s šanony v rukách a mobilními telefony přiloženými k uchu chvátali z Ovocného trhu Celetnou ulicí, kolem Prašné brány a ulicemi Na Příkopě a Havířskou zpět na Ovocný trh. Soustředěné závodníky se navíc neobvykle snažil povzbudit moderátor akce Pavel Anděl, když jim během závodu volal na mobilní telefony. Pokud by se jim nedovolal, mohli být diskvalifikováni. Pádící úředníci se proto zbytkem dechu hlásili do telefonu.

Odměna, tedy víkendový pobyt pro dva a zapůjčený automobil, byla asi dostatečně lákavá, protože se přihlásilo několik desítek závodníků. "Chystáme další ročník a věříme, že Běh kancelářských krys se již stane tradicí," dodal Cingl.

Symbolickým otočením klíče ve vodě vodáci v Suchdole nad Lužnicí na Jindřichohradecku uzamkli v sobotu řeku, a rozloučili se tak s vodáckou sezonou. Po toku Lužnice do Majdaleny vyrazilo asi 50 lodí, další desítky lidí přihlížely 27. ukončení sezony jen ze břehu. "Bezpečné to je, tady se málokdy stane, že by tu byl nějaký úraz. I když si pamatuji, že letos utopili lidé asi tři lodě," řekl ČTK člen vodáckého klubu v Suchdole nad Lužnicí Josef Franta. Letošní ročník je podle něj výjimečný, protože vodákům zcela netradičně přeje počasí. Slunce ale odvážlivců ochotných sednout do lodi nepřilákalo více než jindy. "Bývalo tu 600 i 700 lidí," podotkl Franta.

Zamčení Lužnice přihlížel také senátor Jaromír Štětina, který je dlouholetým vodákem. "Pozvali mě suchdolští vodáci, tak jsem rád přijel, poněvadž si myslím, že je to úžasná a výjimečná akce. Nikde na světě nezamykají řeku, děje se to jen v Česku a je to výraz toho, že Česko je vodácká velmoc," řekl ČTK Štětina. Do vody se ale neodvážil, vodáky sledoval jen ze sedla bicyklu. "Oni pojedou pomalu, protože je málo vody a budou brodit víc než plout," podotkl.

Řeka Lužnice, která je považována za vodáckou Mekku, je důležitým zdrojem vody pro rybníky třeboňské pánve. Pramení v rakouské části Novohradských hor, sbírá vody z plochy 4226 čtverečních kilometrů a do Vltavy se vlévá po 187 kilometrech poblíž Týna nad Vltavou. Vodáci zahajují plavbu většinou v Suchdole nad Lužnicí nebo v Chlumu u Třeboně a podle stavu vody mohou plout až k ústí do Vltavy.

Do světa lovců mamutů mohou nyní nahlédnout lidé na naučné stezce, která vznikla v Přerově. Její součástí je památník, který stojí v místě nálezů kostí prehistorických zvířat. Na financování projektu se podílela Evropská unie, která poskytla přerovské radnici téměř sedmimilionovou dotaci. ČTK to řekla náměstkyně primátora Elena Grambličková.

Stezka začíná v přerovské místní části Předmostí a vede přes Čekyňský kopec zpět do Předmostí. Na trase více než osm kilometrů dlouhé je umístěno devět zastavení, které mapují nejen pravěkou historii této oblasti, ale i přírodní zvláštnosti. Nejzajímavějším zastavením na stezce nesoucí název Předmostím až do pravěku je památník lovců mamutů. "Muzeum je podle odborníků unikátní tím, že všechny pozůstatky prehistorické fauny zůstaly na svém místě, přesně tam, kde se řekněme mamutí lopatka nebo mamutí kel nebo sprašový kůň nalezl," uvedla náměstkyně primátora.

Podobně se vyjádřil Jiří Svoboda z brněnského archeologického ústavu Akademie věd ČR, který vedl v Předmostí archeologický výzkum. "Památník je prvním zařízením svého druhu v Česku. Něco podobného jsem viděl pouze v Itálii. Co se týče stáří nálezových vrstev, které jsme v Předmostí odkryli, to se pohybuje mezi 25.000 až 28.000 lety," řekl Svoboda.

Naučná stezka společně s památníkem leží nedaleko největšího nalezeného souboru lidských ostatků archaické formy homo sapiens sapiens. Na hromadný hrob narazil v roce 1894 archeolog Karel Jaromír Maška. Nejvýznamnější část pravěkého naleziště je ale již zastavěna sídlištěm.

Prezident Václav Klaus přijme ve středu demisi vlády Mirka Topolánka (ODS). Menšinový kabinet ODS pověří řízením země. S politiky parlamentních stran pak ihned zahájí jednání. Nového premiéra ale nepověří sestavením vlády dříve než po senátních a komunálních volbách. Volby se konají poslední dva říjnové víkendy. "Komunální a senátní volby jsou natolik vážná věc naší země, že není možné je degradovat tím, že bychom se hodiny a dny před nimi pustili do nějakého razantního souboje na celostátní politické sféře," uvedl. Kdyby ještě do voleb udělal politické kroky, což požadují sociální demokraté, považoval by to Klaus za pohrdání volbami.

Vládu složenou z občanských demokratů a nestraníků jmenoval Klaus začátkem září, měsíc poté se ministři připravují na demisi. Ve funkcích zůstanou do doby, než do Strakovy akademie přijdou jejich nástupci - což potrvá přinejmenším několik týdnů. Sněmovna vládě nevyslovila důvěru v úterý 3. října. Klause zastihla zpráva o rozhodnutí sněmovny v Singapuru, a proto se premiér rozhodl, že počká s rezignací až na jeho návrat do republiky. ČSSD ale tento týden Klause vyzvala, aby zbytečně neotálel, co nejdříve přijal demisi vlády a okamžitě začal jednat o novém politickém uspořádání. Česko tak ani čtyři měsíce po volbách nemá vládu, která by se opírala o většinu sněmovny a mohla se naplno ujmout moci. Rozdělení politických sil ve sněmovně totiž žádnou jednoduchou dohodu neumožňuje.