Zprávy | Z archivu rubriky


Česká republika stále figuruje na seznamu zemí, v nichž by mohla být umístěna americká protiraketová základna, uvedlo v sobotu americké velvyslanectví. Reagovalo tak na slova odstupujícího premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD), podle něhož vznikne základna v jiné zemi než v Česku. Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) zmínil, že případná protiraketová základna v Česku by mohla mít i podobu radaru, samotné rakety by mohly být umístněny jinde. Stejně jako velvyslanectví Svoboda ČTK řekl, že Američané zatím o základnách nerozhodli.

"Česká republika a Polsko jsou nadále zvažovány jako možné lokality pro americké obranné protiraketové základny," uvedla mluvčí velvyslanectví Victoria Silvermanová. Paroubek však v rozhovoru pro sobotní Právo řekl, že základna bude v jiné zemi. "Podle mých informací bude ta základna umístěna někde jinde, nikoli v České republice. Takže není o co se hádat," tvrdí. V rozhovoru není uvedeno, zda základnou myslel přímo rakety.

Česká armáda nemá k případné stavbě protiraketového zařízení žádné nové informace, vyjádření USA čeká na přelomu srpna a září, řekl ČTK mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. České území kvůli umístění základny už zkoumali američtí experti. Podle Svobody Spojené státy situaci a názory velmi pečlivě sledují a rozhodnou se i podle nich. Minulý týden jednali o základnách čeští diplomaté v USA.

V Česku se mezitím vede debata o tom, zda by se k protiraketovému systému neměli vyjádřit lidé v referendu. Komunisté už mají připravený ústavní návrh všelidového hlasování. K referendu se přikláněla i ČSSD, ODS míní, že by stačil souhlas parlamentu, a základnu podporuje. Na českém území nechce rakety většina občanů, ukazují průzkumy. Češi odmítají přítomnost raket zejména z obavy o snížení bezpečnosti země. V Česku se již také konalo několik protestních akcí.

Spojené státy argumentují tím, že by protiraketový deštník chránil vedle Američanů i hostitelskou zemi a evropské spojence. Podle české diplomacie by výstavba základny přinesla do ekonomiky stovky milionů dolarů a podléhala by českým zákonům. Polská média již dříve spekulovala o tom, že by se na ni vztahovalo americké právo.

Požár činžovního domu v Pelhřimovské ulici v Praze 4, při kterém v pátek zemřeli dva lidé, zavinil podle hasičů "výbuch par hořlavé kapaliny, pravděpodobně automobilového benzinu." "Hořlavé páry pravděpodobně unikaly z (dvou) kanystrů, které byly nalezeny v bytě, kde požár vznikl," sdělil ČTK mluvčí pražských hasičů Vít Pernica. Podle policie i hasičů je ale třeba ještě provést další expertizy. "Více možná ukáže také pitva," řekla ČTK policejní mluvčí Eva Brožová. Odborníci již vyloučili, že by neštěstí způsobil výbuch plynu. Stejně jako hasiči rovněž policie připouští, že výbuch a následný požár mohla zavinit špatná manipulace s těkavou látkou či únik těkavých látek z kanystrů, které se na místě našly.

Podle nájemníků měla kanystry uschovány na balkoně jedna z obětí exploze. Unikal z nich údajně právě benzin. Na zápach hořlaviny si stěžovali sousedé, a proto je přestěhovala do bytu, kde se hořlavina zřejmě uvolňovala do vzduchu. "Mohla vzniknout tak silná koncentrace, že už pak stačilo třeba jen zazvonění zvonku," řekl v pátek ČTK muž, který se těsně po výbuchu pohyboval v postižené části domu. Plameny zcela zničily dva byty. Hasiči v nich našli těla čtyřiapadesátiletého muže z okresu Bruntál a devětačtyřicetileté ženy z okresu Mladá Boleslav, informovala Brožová. "Záchranná služba ošetřila a odvezla do nemocnice dvaasedmdesátiletou ženu, která se nadýchala zplodin," dodala. Podle předběžných odhadů policie napáchal oheň škodu za tři miliony korun. Hasiči odhadují škodu dva miliony korun. Poškozena byla některá auta zaparkovaná před domem. Statika domu je v pořádku.

Chůzi do schodů, střet s ohněm i průchod rozvášněným davem - to vše musí zvládnout policisté a strážníci z jízdních oddílů, kteří už podeváté změřili své síly na Mezinárodním setkání jízdních policií v Ostravě. Řadu z těchto dovedností, ale například i klasické parkurové skákání si přišlo prohlédnout i několik desítek Ostravanů. V několika disciplínách se utkalo celkem sedm družstev, mezi nimiž kromě domácích ostravských strážníků a dalších českých zástupců nechyběli ani kolegové z Německa či Polska. "Divácky nejatraktivnější disciplínou je zrcadlové skákání, která spočívá v tom, že jsou zrcadlově stejné parkurové dráhy a oba koně startují zároveň. Je to na rychlost a na chyby. Každý musí riskovat, aby ho ten druhý nepředběhl, ale zase riskovat jen tak, aby neshodil nějakou překážku, protože tím se vyřazuje," přiblížil jednu z disciplín ředitel Městské policie Ostrava Jan Hulva.

Jízdní oddíl Městské policie Ostrava, která celou akci pořádá, má nyní 12 koní. Oddíl funguje od roku 1992 a pracuje v něm celkem 14 strážníků. "Potřebujeme, aby člověk, který pracuje u jízdního oddílu byl dobrý strážník, ale i dobrý jezdec," vysvětlil Hulva. Připomněl, že strážníci jízdního oddílu v běžné službě hlídají například chráněné krajinné oblasti, kde hlídají vjezd vozidel či zakládání černých skládek. Mimo to se koně využívají například i při slavnostních příležitostech nebo mimořádných bezpečnostních akcích. Právě ostravské koně si pro jejich dobrý výcvik vybrali i filmaři, a to pro natáčení zahraničního filmu Rytířský příběh.

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku v sobotu patřilo dožínkovým slavnostem. V areálu Dřevěného městečka a Valašské dědiny se návštěvníci seznámili s tím, jak lidé na Valašsku v minulosti prožívali ukončení žní a oslavovali úrodu a konec tvrdé práce na poli. Pořadatelé připravili dožínkový průvod, při slavnostech ukázali své umění také lidoví řemeslníci, nechyběly ani tradiční regionální pochoutky. "Dožínky se většinou slavily v jednotlivých hospodářstvích, kde se v průběhu žní na práci najímalo více ženců. Dožínky mívaly různou podobu, od skromného předání věnce hospodáři po pompézní slavnosti," informoval režisér programu ve skanzenu Radoslav Vlk. Součástí slavností bylo také poděkování za dary, které příroda lidem poskytla a prosba za další požehnání. Velcí sedláci mívali na žně najato až dvacet ženců. "Ať už žnice nebo sekáči s hrabicemi, všichni museli dostat během práce dobrou stravu, aby si uchovali sílu, dobrou náladu, aby nepomluvili hospodyni a hlavně, aby příští rok přišli opět na práce. Při žních se hospodyně snažily připravit všeho hojnost," poznamenal Vlk. Doby minulé připomněl návštěvníkům areálu Národopisný krůžek Dolněmčan z Dolního Němčí. Návštěvníci mohli ochutnat jídla valašské kuchyně. Představili se výrobci březových metel, bednáři, tkalci, řemeslníci pletli slaměné ošatky nebo tkali na kolovrátku.

Hruškovice z roku 2003 Petra Šlosara z Chrudimi se stala absolutním šampionem koštu, který byl součástí třídenního Tradičního Vizovického trnkobraní. Na přehlídce ovocných destilátů hodnotili degustátoři zejména slivovice, hruškovice, jablkovice, třešňovice a meruňkovice, objevily však i pálenky vyrobené z ostružin, malin, jalovce či černého bezu, informoval ČTK zástupce pořadatelů Josef Brabec. Košt pálenek zahájil v pátek odpoledne Trnkobraní, slavnosti potrvají do neděle.

Degustátoři vybrali kromě absolutního vítěze také obec s nejlépe hodnocenými vzorky, kterou se stala Chrudim. Ocenili i nejlepší slivovici, hruškovici, jablkovici, meruňkovici, třešňovici a nejlepší vzorek z ostatního ovoce nebo směsi. Hodnotilo se pět základních vjemů: chuť, vůně, dlouhodobost chuti, čistota a jemnost. Do koštu se přihlásilo 587 vzorků z České republiky, Slovenska, Rakouska, Německa, Bulharska, Srbska, Moldávie a Chile. V největším množství se objevila slivovice. Vzorky hodnotily dvě stovky degustátorů ve 30 komisích.

Při Trknobraní hraje v areálu vizovické likérky řada hudebních skupin. Festivalem žije celé město, pořadatelé připravili na několika místech další aktivity, například Pstruhobraní, dechovkový a folklorní festival či jarmark. K Vizovicím tradičně patří také soutěž v pojídání švestkových knedlíků, která je na programu v neděli. Trnkobraní se letos koná již 39. rokem.