Zprávy | Z archivu rubriky


Předseda ČSSD, odstupující premiér Jiří Paroubek trvá na tom, že předčasné volby do Sněmovny by se mohly uskutečnit zhruba za dva roky, na podzim 2008. Řekl to v nedělní debatě České televize. Podle Paroubka se tak nové sněmovní volby mohou konat společně s volbami senátními a krajskými. Čtyřletá Topolánkova vláda podle Paroubka nepřipadá v úvahu. Designovaný premiér, šéf ODS Mirek Topolánek ale říká, že nové volby by se měly uskutečnit buď rychleji, například již příští rok, nebo až po skončení českého předsednictví v EU, tedy po červnu 2009. Příští týden se Topolánek s Paroubkem pokusí domluvit na podmínkách existence kabinetu občanských demokratů doplněného o nestraníky. Zástupci ČSSD a ODS by se měli sejít v pondělí.

Lídr sociální demokracie v neděli mimo jiné také prohlásil, že případná menšinová "polopolitická" vláda ODS by neměla mít výrazně pravicový, ani levicový program. "Měla by mít nějaký středový program," dodal.

Paroubek v televizi potvrdil, že ČSSD má výhrady k některým kandidátům ODS na ministry. Výslovně hovořil o možných ministrech vnitra Ivanu Langerovi a zahraničí Alexandru Vondrovi. Předseda sociální demokracie naznačil, že v případě programových záruk by možná Langer a Vondra nemuseli být pro ČSSD nepřekonatelnou překážkou. Sociální demokraté by chtěli mít i představu o restrukturalizaci policie a ministerstva vnitra, jak by ji uskutečňoval Langer. Potřebovali by také vědět, že česká zahraniční politika nepůjde proti koncepci, kterou prosazovala ČSSD a že Vondrova politika nebude zaměřena příliš jednostranně na USA.

Někdejší komunistická rozvědka sledovala v roce 1970 veškerý pohyb a činnost politika Alexandra Dubčeka při jeho krátkém působení ve funkci velvyslance ČSSR v Turecku. Sám sledovaný to dobře věděl. Vyplývá to z autentických záznamů 1. správy Ministerstva vnitra, které současná česká rozvědka - Úřad pro zahraniční styky a informace - zveřejnila před pondělním 38. výročím od vstupu vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa.

Tajná služba tehdy označila sledování Dubčeka jako akci Bukanýr. Stejným slovem pak nazývali samotného Dubčeka. V souvislosti se svými diplomatickými povinnostmi se Dubček choval údajně zdrženlivě, scházel se především s velvyslanci z komunistických zemí, vyplývá ze zprávy jednoho z rozvědčíků z března 1970. Ve styku se západními kolegy se prý Dubček omezil na zdvořilostní návštěvy, odmítl přijít na byť jedinou recepci ambasadora USA. Důvodem ale prý byla i jazyková bariéra, anglicky prý uměl jen základní fráze.

Poté, co Dubčekovu éru v čele KSČ ukončil nástup Gustava Husáka na jeho post v dubnu 1969 a začátek takzvané normalizace, dosadila komunistická vláda Dubčeka 1969 na post předsedy tehdejšího Federálního shromáždění ČSSR, kde však vydržel jen do října téhož roku. V prosinci 1969 byl jmenován velvyslancem v Turecku. Společně s ním a jeho manželkou do Ankary odcestovali 26. ledna 1970 i pracovníci tehdejší tajné služby - 1. správy ministerstva vnitra, pod kterou patřila státní bezpečnost. Jeden z nich působil ve funkci Dubčekova zástupce, druhý jako tlumočník a třetí jako domovník. Z jejich záznamů vyplývá, že Dubček byl sledován nejen kvůli politické minulosti, ale také pro možné kontakty se zahraničím.

Dubček vydržel v Turecku jen do 24. června 1970. Následně jej KSČ zbavila všech politických funkcí a vyloučila ze strany. V prosinci 1970 nastoupil jako technicko-hospodářský pracovník do Západoslovenských státních lesů. V podniku se pak stal vedoucím mechanizátorem a v roce 1985 odešel do důchodu.

Po pádu komunismu v roce 1989 se Dubček opět zapojil do politiky. Stal se předsedou federálního parlamentu a slovenské sociální demokracie. Jeho život ukončila na 88. kilometru dálnice mezi Prahou a Bratislavou automobilová havárie: zemřel 7. listopadu 1992 v Praze v nedožitých 71 letech.

Zavedení eura v roce 2010 je podle náměstka ministra financí Eduarda Janoty ohroženo. Janota to řekl v Otázkách Václava Moravce v České televizi. "Česko zcela jistě v polovině roku 2007 nesplní maastrichtské kritérium deficitu veřejných rozpočtů k HDP, pokud se v legislativě a navrženém rozpočtu na rok 2007 neprovedou radikální škrty," prohlásil. K tomu, aby Česko mohlo vstoupit do evropské měnové unie, a tedy zavést euro v roce 2010, muselo by podle Janoty v polovině příštího roku plnit všechna maastrichtská kritéria. Deficit navrženého rozpočtu je ale vyšší. Ministr financí Bohuslav Sobotka však při předložení rozpočtu vládě tento týden řekl, že návrh neohrožuje termín přijetí eura a platit evropskou měnou by se v Česku mělo začít od roku 2010.

Podle odstupujícího premiéra Jiřího Paroubka nyní nelze jasně odpovědět na to, zda by se ČSSD mohla dohodnout s ODS na případném odsunutí přijetí eura o rok, tedy na rok 2011. "Je třeba mít analýzy, podívat se na to, kde by se škrtalo v rozpočtu," řekl v neděli Paroubek v České televizi. Pokud by se ale mělo škrtat v sociálních výdajích, například ve zvýšení důchodů a platů státních zaměstnanců nebo růstu rodičovského příspěvku, je podle něho lepší přijetí eura odsunout.

Vláda na příští rok navrhuje státní rozpočet se schodkem 88 miliard. Zadlužení veřejných rozpočtů by podle ministerstva financí mohlo dosáhnout až 3,8 procenta HDP. ČR tak nebude splňovat limit 3,3 procenta, ke kterému se zavázala Evropské unii v konvergenčním programu.

Kromě kritéria deficitu veřejných financí musí Česko plnit před vstupem do evropské měnové unie kritérium státního dluhu, inflace a dlouhodobých úrokových sazeb. Loni ČR splňovala všechna uvedená kritéria. Kurzové hledisko zatím ČR neplní, protože nevstoupila do mechanismu ERM II, který je předstupněm zavedení eura a umožňuje pohyb koruny ve stanoveném pásmu.

Ekonomové se shodují, že kritéria pro přijetí eura by ČR neměla primárně plnit pouze kvůli Evropské unii. "Rozpočtovou disciplínu nedržíme kvůli EU, ale proto, že je to v zájmu všech občanů země," uvedl Aleš Michl z Raiffeisenbank. Zároveň dodal, že neplnění konvergenčního programu oslabí zájem investorů o ČR a povede k oslabení koruny.

Viceguvernér České národní banky Miroslav Singer v České televizi uvedl, že se vláda nesnaží zlepšit hospodaření státu, a země tak promarňuje příznivé období ekonomického růstu. Příznivá léta, která by umožnila rozpočty dostat do většího pořádku, jsou nevyužita, řekl. Rozpočet je podle Singra expanzivní v době, kdy ekonomika roste nad úrovní svého potenciálu.