Zprávy | Z archivu rubriky


Nová státní maturitní zkouška z cizího jazyka bude povinná pro všechny maturanty. Měla by se také přiblížit evropským standardům a více zohledňovat potřeby současné společnosti, prohlásila Jana Pernicová z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Ostré spuštění nových státních maturit se plánuje na školní rok 2007/2008. "Současná maturitní zkouška z cizího jazyka není povinná na všech typech škol. Z tisku je známé, že vysoké školy si stěžují, že studující neumí pracovat s materiály, neumí číst a neumí psát. Nejsou schopní kvůli nedostatku jazykových znalostí vyjíždět na dlouhodobé stáže," řekla Pernicová. Nová maturita se bude skládat ze společné části, která bude pro všechny školy stejná a její znění bude zadávat stát, a profilové, tedy školní části, která bude v kompetenci ředitelů. Studenti budou v každé části maturovat ze tří předmětů. Součástí státní části bude také maturita z cizího jazyka. Měla by ověřovat znalosti ve všech klíčových oblastech, kterými jsou poslech, čtení, písemný a ústní projev.

Dosud byla maturita plně v kompetenci škol, a proto se v jednotlivých školách lišila. "Někde jsou znalosti tak absurdně akcentovány, že studenti musí vědět, jaká je vzdálenost mezi Austrálií a Novým Zélandem. Někde je zkouška zaměřena velmi prakticky. Někde jsou gramatické prvky, někde čtení a porozumění," řekla Pernicová. Podle jejího názoru má také současná maturitní zkouška z jazyka velmi nízkou výpovědní hodnotu a zaměstnavatelé se podle ní neorientují. Státní maturity jsou dlouhodobě kontroverzním tématem. Podle některých ředitelů jsou na ně střední školy nekvalitně připraveny.

Někteří politici chtěli dokonce státní maturity odložit. ODS ve sněmovně iniciovala návrh na jejich posunutí do roku 2010. Podle ní není vhodné měnit podmínky studia maturantů v jeho průběhu. Poslanci ale návrh zamítli. V příštím roce se má uskutečnit generální zkouška nových maturit.

Policie po roce vyhodnocování trestního oznámení dospěla k závěru, že v souvislosti s udělením armádní zakázky na likvidaci nepotřebné munice firmě Poličské strojírny mohl být spáchán trestný čin. Začátkem června proto protikorupční služba zahájila vyšetřovací úkony. "Je zde podezření na trestný čin podvodu a porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem," řekla ČTK mluvčí protikorupční policie Alena Vokráčková.

Na vyšetřování dohlíží Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Proti komu konkrétně je podezření namířeno, Vokráčková neuvedla, neřekla ani, kdo podal trestní oznámení. Řekla pouze, že jde o zakázku na rozebrání a ekologickou likvidaci protitankových min. Smlouvu uzavřelo s Poličskými strojírnami ministerstvo obrany. Případnému pachateli by za podvod hrozilo až dvanáctileté vězení.

O podezřelé zakázce informovaly před rokem Hospodářské noviny. Uvedly, že na ministerstvu obrany měl zakázku na starost úsek pod lidoveckým náměstkem Jaroslavem Kopřivou. Největší část celkem třímiliardové zakázky - za víc než dvě miliardy - získaly podle listu bez veřejné soutěže Poličské strojírny ovládané Omnipolem podnikatele Richarda Hávy, který je řadu let přítelem lidoveckého šéfa Miroslava Kalouska. Noviny loni také napsaly, že zbrojař Háva původně platil půdní apartmán na pražském Veleslavíně, kde žije Kalouskova rodina.

Ministr obrany Karel Kühnl se v rozhovoru pro Hospodářské noviny před rokem za třímiliardovou zakázku, kterou uzavřeli jeho předchůdci, postavil. "V průběhu projektu se zatím nevyskytly problémy, které by ho zpochybňovaly," prohlásil tehdy.

Senátoři chystají zákon o legislativním "stop-stavu". Chtějí tak omezit nepřehlednost právního řádu, zabránit přijímání nadměrného počtu změn zákonů a jejich měnění prostřednictvím věcně nesouvisejících právních předpisů, tedy takzvanými přílepky. Chtěli by také ztížit možnost sněmovny prosadit normu, kterou by vetovali Senát i prezident. "Český právní systém se vzdaluje klasickým ideálům tvorby souladného, přehledného a předvídatelného práva," zdůvodnila v pátečním prohlášení potřebnost zamýšlené normy předsedkyně Klubu otevřené demokracie Soňa Paukrtová. Novelizace zákonů představují podle ní "až 80 procent zákonodárné produkce". Řádný legislativní proces, v němž se mohou k návrhu vyjádřit příslušné instituce, je obcházen formou přílepků, podotkla senátorka. Předloha proto počítá se zavedením veřejného připomínkování návrhů zákonů podle slovenského vzoru. Podrobně chtějí senátoři návrh představit příští středu.

Zřejmě nejkontroverzněji bude ve sněmovně přijímána pasáž, podle níž by dolní komora měla mít ztíženou možnost přehlasovat veto Senátu a prezidenta u konkrétní předlohy. Nyní platí, že pro prosazení takové normy stačí souhlas nadpoloviční většiny všech, tedy alespoň 101 poslanců. Poslanci podobné úpravy v minulosti pokládali za omezení svých pravomocí.

Příliš velký počet zákonů před dvěma lety v projevu k senátorům kritizoval prezident Václav Klaus. Pozastavil se zejména nad rychlými změnami právního řádu. Zákonů je podle Klause daleko více, než je žádoucí, a je třeba jejich redukce, neboť právo je tak v současném rozsahu špatně aplikovatelné.

O službu v armádě je i letos zájem. Náborová střediska za první polovinu roku přijala 1650 lidí, což je 90 procent všech nových vojáků, s nimiž ve svých letošních plánech počítala. Uchazeči se zajímali hlavně o práci výsadkářů a další "adrenalinové" oddíly u elitní brigády rychlého nasazení, řekla ČTK mluvčí generálního štábu Jana Růžičková. Vojsko však prý potřebuje spíše řidiče a elektrospecialisty. Přesto, že letos má armáda již téměř plné počty nováčků, zájemci se podle mluvčí mohou hlásit dál. Pokud uspějí, zařadí se k jednotkám příští rok.

Na práci v armádě se letos ptalo zatím přes 7600 lidí, z nichž tradičně mírně přes deset procent tvořily ženy. Jen někteří ale vyplnili dotazník, a výběrového řízení se tak zúčastnilo kolem 2600 lidí. Podmínky výběru nesplnilo 49 procent uchazečů. Mladé muže a ženy lákají sociální jistoty a některé i vidina dobrodružství, jiné ale odrazuje povinnost v případě nutnosti sloužit i v zahraničí.

Uchazeči většinou zvládnou zkoušky z fyzické zdatnosti, často však propadají u zdravotní prohlídky. Zatímco fyzické testy nesložilo 9,5 procenta zájemců, zdravotními prověrkami ve vojenských nemocnicích v Praze, Brně a Olomouci neprošlo téměř 40 procent z nich. Třetí část zkoušky tvoří psychotesty.

Navzdory tomu, že mnoho zájemců neuspěje, armádě, jež je rok a půl profesionální, se daří jednotky naplňovat novými vojáky. Jako první má koncem roku k dispozici takzvané brigádní uskupení, jehož jádro bude tvořit žatecká 4. brigáda rychlého nasazení. Česká republika tuto jednotku bude moci poslat na půl roku do jakékoli mise NATO. Ostatní útvary mají dosáhnout plného stavu do roku 2012.

Zemědělci by měli od státu dostávat maximální možné dorovnání přímých plateb z Evropské unie, povede-li Česko vláda vznikající koalice. Její lídři přislíbili plný doplatek podle přístupové smlouvy, řekl ČTK prezident Agrární komory Jan Veleba po pátečním jednání s předsedou ODS Mirkem Topolánkem a předsedou KDU-ČSL Miroslavem Kalouskem. Podle údajů ministerstva zemědělství by při plném doplatku mohli farmáři v příštím roce dostat 70 procent přímých dotací proti kolegům ve starých členských zemích a v roce 2010 již 100 procent. EU se ale chystá v roce 2009 zavést i v nových členských zemích přímé platby ve formě dotace na farmu a se změnou systému se budou měnit i pravidla pro národní dorovnání, řekl ČTK Hugo Roldán z ministerstva zemědělství. "Myslím, že zástupce komory potěšilo, když jsme je informovali o tom, že v koaliční dohodě naleznou větu o plném dofinancování z národních zdrojů," řekl novinářům po jednání s komorou Kalousek, pravděpodobný ministr zemědělství a venkova ve vznikající koalici.

V letech 2004, 2005 a 2006 dostávali farmáři na přímých platbách 25, 30 a 35 procent toho, co jejich konkurenti ve starých členských zemích. Stát mohl podpory dorovnat o dalších 30 procent, tedy například na 65 procent úrovně EU 15 v roce 2006. Letos přitom této možnosti hodlá poprvé plně využít, uvolnění potřebných peněz již vláda schválila.

Zemědělci od nové vlády očekávají, že pomůže zamezit dlouhodobému poklesu zemědělské produkce a hrozbě ztráty dalších pracovních míst v odvětví. "Snižujeme výrobu, výrazně rostou dovozy a vše zachraňují zvyšující se dotace, o kterých ale víme, že po roce 2010 začnou klesat. Vytváří se tak model, který nám bude dělat velké problémy," uvedl prezident Agrární komory Jan Veleba.

V posledních volbách do sněmovny vzrostla míra pozitivních důvodů, proč lidé přišli k volebním urnám, konstatují výsledky průzkumu agentury Factum Invenio. Vyjádřit svůj názor letos přišlo 94 procent Čechů, 86 procent lidí považovalo účast ve volbách za svoji morální povinnost. V obou případech jde o vyšší podíl než v letech 1998 a 2002. Zároveň ale také vzrostla míra lidí, kteří nevolili kvůli tomu, že jsou znechuceni chováním politiků, vyplývá z průzkumu.

Nejčastěji se letos Češi rozhodli nevolit kvůli nezájmu o politiku. Toto vysvětlení uvedlo 74 procent respondentů. Skupina oprávněných voličů, kteří svého práva nevyužili, se tak podle agentury patrně nejen zmenšila, ale také se stala "politicky homogennější". "Právě díky tomu, že tři čtvrtiny z nich se o politiku nezajímají," vysvětlují autoři průzkumu.

Druhým nejčastějším důvodem neúčasti v letošních volbách bylo znechucení chováním politiků - odradilo téměř tři čtvrtiny nevoličů. "Zastoupení tohoto názoru narostlo zejména mezi lety 1989 a 2002, letos bylo opět o poznání vyšší," uvedla agentura. Stabilní skupinu představují lidé, kteří mají pocit, že by jejich hlas stejně nic neovlivnil. Letos jich bylo 60 procent, v roce 2002 o tři procenta více. Postupně se od roku 1998 zvyšuje míra lidí, kteří se nedokázali rozhodnout, kterou stranu by volili. Letos tento důvod uvedlo 57 procent dotázaných, v roce 2002 o čtyři procenta méně a před osmi lety to bylo dokonce o deset procent méně než letos.

K volbám přišly letos přes čtyři pětiny lidí proto, že chtěli podpořit stranu, která je jim blízká. Podpora určitého kandidáta byla motivací pro 41 procent Čechů, což je ve srovnání s rokem 1998 nárůst o třetinu.