Zprávy | Z archivu rubriky


Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) se pokusil prověřit všechny případy od roku 1970, kdy byli čeští občané odsouzeni za vyzvědačství pro USA. Historik Prokop Tomek zjistil, že podle komunistické Státní bezpečnosti (StB) pracovalo pro americkou rozvědku více než 20 lidí. Postupným pátráním ale dospěl k závěru, že jejich počet bude vyšší.

Historici zatím zjistili, že aktivně s americkou službou spolupracovali pouze dva z odsouzených - pracovník aparátu předlistopadové KSČ František Doskočil, který pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) pracoval 13 let, a důstojník komunistické rozvědky Josef Hněvkovský. Sedm dalších občanů se o kontakt s rozvědkou USA pokusilo, tři z nich se ale stali obětí provokace StB, jejíž příslušníci se vydávali za americké diplomaty. StB tak měla celou jejich "spolupráci" pod naprostou kontrolou. K žádnému předávání informací tudíž nedošlo a jejich následné odsouzení k vysokým trestům za špionáž bylo nezákonné.

Největší skupinou postižených bylo podle Tomka sedm občanů, kteří se do Československa vrátili z emigrace a byli odsouzeni nebo vyšetřováni za vyzrazení tajných informací německé nebo americké tajné službě. Ve většině případů se ale nejednalo o tajné informace a trestná činnost odsouzených byla nadsazena či úplně vykonstruována jen na základě jejich výpovědí a posudků znalců tehdejšího ministerstva vnitra. Tresty za vyzvědačství byly jedny z nejpřísnějších, s nimiž tehdejší trestní zákon počítal - 14 osob bylo odsouzeno k celkem 141 letům vězení.

Stejně jako v minulém roce dostanou zřejmě i letos obce s azylovými zařízeními od státu příspěvek osm korun na jednoho ubytovaného azylanta a den. Výši příspěvku navrhne ve středu vládě ministr vnitra Ivana Langer. ČTK to sdělil Petr Vorlíček z tiskového odboru ministerstva. Na začlenění azylantů do české společnosti má tento rok směřovat z veřejných prostředků 16 milionů korun. Čtrnáct milionů mají prostřednictvím krajů získat obce na zajištění bydlení, dva miliony jsou určeny na bezplatné kurzy češtiny pro cizince.

Částka se naposledy zvýšila v roce 2005. V letech 2001 až 2004 dostávaly obce sedm korun. Provoz azylových zařízení je financován ze státního rozpočtu. Ministerstvo vnitra se však snaží obcím kompenzovat některé náklady, které s provozem zařízení souvisejí, a proto jim na každého cizince poskytuje příspěvek. Peníze jsou určeny například na údržbu veřejného osvětlení, opravu místních komunikací a chodníků, likvidaci domovního odpadu, péči o veřejnou zeleň nebo úklid veřejných prostranství. Kromě příspěvku na azylová zařízení poskytuje ministerstvo obcím také peníze pro základní školy, které děti žadatelů o azyl navštěvují.

K 1. lednu 2007 fungovala v České republice dvě přijímací střediska, pět pobytových středisek a pět integračních azylových středisek. O azyl v Česku si loni požádalo 3016 cizinců. Je to nejnižší počet žadatelů od roku 1998.