Zprávy | Z archivu rubriky


Někdejší ministr informatiky a bývalý člen US-DEU Vladimír Mlynář má jít za založení společnosti Testcom servis na pět a půl roku do vězení. Rozhodl o tom ve středu pražský městský soud. Bývalému šéfovi Testcomu a exřediteli České televize Dušanu Chmelíčkovi a náměstkovi společnosti Vítu Novotnému uložil po šesti letech odnětí svobody. Mlynáře soud uznal vinným z pomoci při zneužívání informací v obchodním styku a zneužití pravomoci veřejného činitele. Soud všem obžalovaným navíc uložil pětiletý zákaz činnosti ve funkcích rozhodujících o státních penězích.

Firma Testcom servis měla provozovat internetový portál veřejné správy, podle obžaloby však bylo její založení v rozporu se zákonem. Mlynář byl obviněn kvůli podpisu smlouvy, kterou Testcom servisu v říjnu 2003 provoz portálu svěřil. Podle státního zástupce přitom jako poslanec, který byl při schvalování příslušného zákona, musel vědět, že existence společnosti Testcom servis je nelegální.

Obžalovaní trvají na své nevině. Tvrdí, že jednali v dobrém úmyslu ušetřit státu prostředky. Společnost Testcom servis totiž měla provozovat portál veřejné správy. Podle žalobce ale na její činnosti bylo použito 7,5 milionu korun ze státní pokladny, ale zisk měl přitom zůstávat Testcom servisu. O jeho rozdělení prý měli rozhodovat Chmelíček s Novotným. Státní zástupce obžaloval Mlynáře z pomoci při zneužívání informací v obchodním styku a zneužití pravomoci veřejného činitele. Další dva obžalované viní ze zneužívání informací v obchodním styku, Novotného také z porušování povinností při správě cizího majetku. Všem navrhoval podmíněné tresty.

Mlynář již dříve u soudu naznačil, že za anabází s jeho trestním stíháním zřejmě stojí jeho razantní postup při personálním řešení společnosti Testcom. Deset let ji řídil pověřený ředitel Radko Hochman. Mlynář jej odvolal a nahradil Chmelíčkem. Hochman je podle něj vědec a byl špatný manažer. Mlynář se hájí tím, že při podpisu smlouvy neměl nejmenší pochybnosti o tom, že je vše v pořádku. Nikdo z jeho podřízených ho prý na žádné problémy neupozornil. O tom, že je vznik společnosti problematický, se údajně dozvěděl až od tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky. Firmu proto zrušil. Společnost tak existovala asi čtyři měsíce, fakticky fungovala asi dva.

Bezpečnostní rada státu posvětila vyjednávání o umístění americké radarové základny na českém území a rozhodla o startu politického procesu v České republice. Její stanovisko podpořil i prezident a vrchní velitel Václav Klaus, který se k této otázce vyjádřil veřejně vůbec poprvé. Prezident ocenil, že k vybudování základny vláda nepřistupuje jako k předem dohodnuté věci. "Vyjádřil jsem svůj souhlas s tím, že Bezpečnostní rada státu dala zelenou tímto svým dnešním jednáním jak pokračovaní jednání se Spojenými státy o této věci, tak zahájení politického procesu uvnitř České republiky," řekl. Podle Klause je rozhodnutí o základně politickým aktem, klíčem bude jednání v obou komorách parlamentu. Za klíčové prezident považuje dohodnout s Američany detailní a pro Česko výhodnou dohodu, která zamezí případným problémům v budoucnu.

Podle premiéra Mirka Topolánka diskutovali členové Bezpečnostní rady státu o všech právních, politických a vojenských aspektech, které souvisí s vybudování základny. Ministři zahraničí a obrany dostali za úkol ustavit expertní tým, který bude připravovat vyjednávací pozice při jednání s USA. Vláda bude jednat také se samosprávnými orgány a příslušnými výbory sněmovny i Senátu. Topolánek předpokládá, že jednání a ratifikace bude trvat asi rok - kabinet podle něj hodlá postupovat korektně a informovat zákonodárce i veřejnost o všech aspektech. Odmítl výhrady, že americké radary na českém území může ohrozit vztahy České republiky s Ruskem nebo Čínou. "Tento projekt není zaměřen proti velmocím typu Rusko nebo Čína, je zaměřen proti teroristickým útokům, někdy náhodným útokům nebo chybám," uvedl Topolánek. Časem se podle něj do protiraketového systému zapojí i Rusko.

Ruský ministr obrany Sergej Ivanov si myslí, že Rusko nemusí pospíchat s reakcí na americký plán rozmístit v Česku prvek protiraketového deštníku. Přesvědčen prý ale je, že Česko už s americkým návrhem na stavbu radaru souhlasilo a rozhovory se vedou "jen naoko". Topolánek ale uvedl, že o umístění radarů ještě není rozhodnuto a že půjde o suverénní rozhodnutí ČR.

Radar by mohl stát ve vojenském újezdě v Libavé na Olomoucku, nebo v Jincích na Příbramsku. Druhá část základny s obrannými raketami, které by naváděl právě radar z Česka, má být v Polsku. Základnu by mělo obsluhovat 200 odborníků - civilistů i vojáků. Radar na českém území by mohl začít fungovat v roce 2011.

Topolánek počítá s tím, že dohodu s USA o výstavbě radaru by měly schválit obě komory parlamentu a ratifikovat prezident. Značná část politické scény požaduje o této otázce vypsat referendum, podle premiéra ale nebyl plebiscit v žádné zemi, kde podobné zařízení funguje. Připomněl, že zákon o referendu by musela schválit dvoutřetinová většina poslanců i senátorů. Vicepremiér a předseda Strany zelených Martin Bursík řekl, že jeho strana není za každou cenu pro lidové hlasování. Pro zelené je důležité, zda bude základna na českém území začleněná do společné obrany NATO.

Romové z různých zemí Evropy se chystají příští týden vyzvat OSN, aby se víc zasazovala o zlepšení jejich situace a o ochranu jejich práv. Navrhují zřízení zvláštní kanceláře OSN, která by se řešení problémů Romů věnovala. ČTK o tom informoval Výbor pro odškodnění romského holocaustu ČR. Představitelé Romů z Evropy chtějí v sídle OSN v New Yorku se svou výzvou vystoupit 30. ledna při zahájení výstavy o romském holokaustu. Svou zprávu přednese i Čeněk Růžička z českého Výboru pro odškodnění romského holocaustu. Výbor chce v OSN získat mezinárodní podporu pro svůj požadavek na odstranění vepřína v Letech u Písku z míst protektorátního sběrného tábora pro Romy.

Podle údajů Ústřední rady německých Sintů a Romů žije v Evropě až 12 milionů Romů. Jsou tak nejpočetnější evropskou menšinou. Zástupci německé rady a dalších romských organizací si chtějí v OSN stěžovat na to, že Romové bývají terčem rasově motivovaných útoků, jsou odsouváni do ghett, děti nemají stejný přístup ke vzdělání, dospělí jsou nezaměstnaní, rodiny žijí v domech bez elektřiny či tekoucí vody. Organizace to uvádějí ve své výzvě, kterou má ČTK k dispozici.

Čeněk Růžička míní, že Romové v Česku mají formálně práva jako ostatní občané, v praxi se ale nedodržují. Dokládají to podle něj právě tři stovky převážně romských ghett, polovina romských školáků ve speciálních školách, až 90 procent dospělých Romů bez práce, nedobrovolné sterilizace romských žen či touha Romů odejít do Británie nebo Kanady. Ve své zprávě pro OSN Růžička uvádí, že nejlépe přístup české společnosti k Romům symbolizuje vepřín na místě tábora v Letech a rekreační zařízení na místě podobného tábora v Hodoníně u Kunštátu. Podle historických pramenů prošlo letským sběrným táborem 1308 Romů, zahynulo v něm 327 lidí a přes pět stovek vězňů bylo převezeno do Osvětimi. V táboře v Hodoníně protektorátní úřady shromáždily 1375 lidí, 207 z nich zemřelo. Do Osvětimi bylo odvezeno přes 800 vězňů.

Vláda ve středu vyhlásila kvůli kalamitě v lesích nouzový stav v pěti nejvíce postižených krajích a vybraných okresech. Jde o Vysočinu, Karlovarský kraj, Plzeňský kraj, Jihočeský kraj a Liberecký kraj a osm dalších okresů. Stav nouze, který by měl mimo jiné umožnit rychleji zpracovat dřevo spadané po vichřici, potrvá od 25. ledna 5:00 do 5. února 24:00, uvedl na tiskové konferenci po jednání kabinetu ministr zemědělství Petr Gandalovič. V rámci nouzového stavu bude zakázán vstup do lesů, kde je krizový stav, uvedl Gandalovič. Vzhledem k přívalům sněhu hrozí podle něj zlomení poškozených stromů a ohrožení lidského zdraví. Při ministerstvu zemědělství vznikne krizový štáb, který bude koordinovat práce na likvidaci kalamity. Vyhlášení nouzového stavu podle ministra umožní efektivněji zadávat práce na likvidaci polomů.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR), jehož lesy kalamita zasáhla nejvíce, nyní připravuje právní analýzu rozhodnutí vlády. "Na základě této analýzy rozhodneme, jaká všechna opatření LČR v rámci nouzového stavu přijmou," řekl ČTK mluvčí LČR Tomáš Vyšohlíd. Podle posledních údajů vichřice z konce minulého týdne porazila v lesích spravovaných LČR zhruba 4,5 milionu metrů krychlových dřeva, což jsou asi dvě třetiny ročních těžeb podniku. Z hlediska LČR to bude podle Gandaloviče znamenat horší ekonomický výnos, protože dřevo se bude těžit s vyššími náklady a utržená cena bude zřejmě nižší.