Zprávy | Z archivu rubriky


V případu údajně fingovaného vymáhání prý nedobytného státního dluhu ve výši 46 milionů korun z jihoamerické republiky Peru padly v pátek tresty. Bývalý úředník ministerstva financí Karel Ponocný, který je na útěku, a podnikatel Anton Murárik mají jít za podvod každý na sedm let do vězení. V hlavním líčení tak rozhodl pražský městský soud. Oběma obžalovaným navíc uložil peněžitý trest milion korun. Oba mají společně uhradit státu škodu přes 43 milionů korun.

Obžaloba vinila Ponocného a Murárika z toho, že bývalému náměstkovi ministra financí Ladislavu Zelinkovi zamlčeli skutečný stav údajného peruánského dluhu vůči ČR. Šestačtyřicetimilionovou pohledávku totiž nebylo třeba vymáhat, neboť peníze ležely od 90. let na účtu v Československé obchodní bance. Ačkoli podle žalobce obvinění věděli, že jihoamerický stát už České republice nic nedluží, předstírali, že jde o nedobytné pohledávky. Murárik podle žalobce Zelinkovi slíbil, že se pohledávky pokusí nějak vyřídit za pomoci svého bratra a jeho firmy v Bolívii. Smlouva mezi bolivijskou firmou a ministerstvem financí, za které ji podepsal Zelinka, byla uzavřena v září 2001, v dodatku z roku 2002 pak byla stanovena odměna - 95 procent z vymožené částky. O pár měsíců později dal Ponocný jako šéf ministerského odboru pokyn ČSOB, aby oněch 95 procent, zhruba 43 milionů korun, převedla na bankovní účet založený Murárikem. Ten z něj vybral 200.000 dolarů a zbytek peněz zmizel na kontech v zahraničí. Do státního rozpočtu putovalo jen zbylých pět procent, tedy asi 2,3 milionu korun.

Kvůli kauze Zelinka na funkci ministerského náměstka rezignoval, skončil i Ponocný, který se před stíháním skrývá v cizině. Soud na návrh žalobce postupně vydal na Ponocného tuzemský, evropský i mezinárodní zatykač. Podle informací ČTK se již pomocí Interpolu podařilo pobyt Ponocného vypátrat. Prý žije v Kostarice, kde se údajně oženil.

Antisemitismus je stále živý. Na shromáždění, které se konalo v Senátu při příležitosti Dne památky obětí holocaustu to řekl premiér Mirek Topolánek. "Evropané vidí v židovském státě málem větší riziko pro mezinárodní mír, než představují teroristé. Je hanbou starého kontinentu, že takto uvažuje spousta jeho obyvatel 60 let poté, co jejich předci dopustili holokaust," řekl Topolánek. "Snažíme se prokazovat úctu cizím kulturám, které se k nám často chovají nepřátelsky. A nemáme v našich srdcích dost místa pro bratry, jimž jsme dovolili tak strašně ublížit," dodal.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS) mimo jiné kritizoval snahy antisemitů o popírání holokaustu. "Dnes se ovšem tito lidé neštítí dovolávat se svobody slova, ačkoli sami by ji v případě své vlády nikdy nedopřáli druhým," uvedl. Viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru Christoph Heubner podotkl, že "největší nepřítel, kterého máme, je lhostejnost". Ocenil proto skutečnost, že OSN má dnes odmítnout zneuznávání holokaustu.

Na shromáždění se sešli lidé, kteří přežili hrůzy nacistických koncentračních táborů. Podle tajemníka Federace židovských obcí Tomáše Krause i proto, aby jejich individuální paměť přešla do paměti kolektivní. Představitelé židovských organizací na následné tiskové konferenci představovali své aktivity a upozorňovali na nedostatečný postih neonacismu.

Den památky obětí holokaustu připadá na 27. leden, kdy byl na sklonku války osvobozen osvětimský tábor. V Česku, stejně jako ve většině států Evropské unie a dalších zemích, je připomínán od roku 2004. O rok později OSN tento den schválila jako Mezinárodní den uctění památky obětí holokaustu.