Zprávy | Z archivu rubriky

V pondělí začne Týden proti rakovině, který se zaměří na zhoubné nádory u žen. Potrvá do 15. října. Liga proti rakovině, která ho pořádá, chce ženy upozornit na možnosti prevence a léčení této nemoci. Ročně v Česku onemocní rakovinou prsu až 5000 žen, minimálně třetina podlehne. Rakovina čípku děložního se objeví ročně u 1100 žen a stejný počet postihne rakovina vaječníku. Podle předsedy Ligy proti rakovině Zdeňka Dienstbiera je v silách každého, aby riziko onemocnění snížil až o 60 procent, pokud nebude kouřit, nebude se přejídat a bude mít dostatek pohybu. "Screening dvou druhů rakoviny, prsu a čípku děložního, jednoznačně v zahraničí prokázal, že lze snížit úmrtnost až o 20 procent. V Česku, kde je bezplatný screening rakoviny prsu pro ženy od 45 do 69 let, ho využívá jen třetina žen," řekl ČTK Dienstbier.

Lékařka gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Marie Bendová dodala, že po rakovině prsu je rakovina děložního čípku nejčastějším zhoubným nádorem u žen. Může se vyvíjet po mnoho let, aniž by žena pociťovala potíže. Bendová ocenila, že od příštího roku bude v Česku dostupná vakcína proti těm typům papillomavirů, jež způsobují většinu nádorů čípku. Stát by ji měl hradit dospívajícím dívkám.

Město Plzeň je druhým nejhezčím kvetoucím sídlem v Evropě. Stříbro v soutěži Entente Florale Europe, které získalo dalších 11 měst, mu má pomoci přivábit zahraniční turisty. Plzeň bude plaketu prezentovat na výstavách cestovního ruchu, v informačních materiálech a centrech. ČTK to řekl náměstek primátora Stanislav Hajný. "V zahradnické a květinové výzdobě jsme byli dokonce na první místě, ale zkazily nám to popelnice na ulicích, cigaretové nedopalky a černé výlepy," uvedl. Podle Hajného je stříbro v této prestižní soutěži jasným dokladem, že turisté z nejvyspělejších zemí se nemusí obávat přijet do Plzně. Komise nejvíce ocenila parkové okruhy kolem náměstí - Šafaříkovy, Křižíkovy, Smetanovy a Kopeckého sady, o něž se starají zahradníci.

Hajný uvedl, že všechny stavby v Plzni mají předepsaný podíl zeleně, včetně obyčejných parkovišť, kde jsou vysazovány stromy. Investoři, kteří v Plzni od roku 1994 postavili či rekonstruovali nemovitosti, museli hradit bez výjimky i nové sadové úpravy. Se zahrnutím nových staveb podle Hajného dotace do zeleně v Plzni každoročně rostou. Peníze na její údržbu stagnují. Pohybují se kolem 40 milionů ročně. Zhruba 80 procent jde na péči o zeleň, zbytek představuje výsadba nových stromů, keřů a travin. Plzeň se může dalšího ročníku Entente Florale Europe zúčastnit až za šest let. "Do té doby budeme poradenské město pro soutěžící z ČR," řekl Hajný. Ve stejné soutěží skončil podle něj letos třetí Svojšín na Tachovsku, obec s 500 obyvateli, také z Plzeňského kraje.

Soutěž Kvetoucí sídla už 30 let pořádá Evropská asociace pro zahradní a krajinářskou tvorbu v Bruselu. Mezinárodní odborná porota posuzuje celkový vzhled obce, její zapojení do krajiny, kvalitu bydlení, ekologii, komunikaci radnice s lidmi i aktivní přístup obyvatel k utváření vlastního životního prostředí. Česko se letos soutěže účastnilo pátým rokem. Zlato získala zatím jako jediná Písečná na Ústeckoorlicku, a to loni. Stala se tak jednou ze šesti oficiálně nejkrásnějších evropských vesnic. V kategorii měst si odnesla Litomyšl stříbrnou medaili. V předchozích ročnících získala ČR jedenkrát bronz a dvakrát stříbro.

Česká dokumentaristka Helena Třeštíková v sobotu v Londýně vyprávěla o pozadí natáčení některých svých filmů, jež byly součástí festivalu dokumentárních filmů ze střední Evropy v Londýně. Pod společným titulem Kontrola reality (Reality Check) se londýnskému publiku tento víkend představily dokumenty z ČR, Slovenska, Rakouska, Polska a Slovinska. Heleně Třeštíkové patřila většina sobotních projekcí. Diváci viděli film V pasti o mladé narkomance Katce z cyklu dokumentů Ženy na pokraji tisíciletí, poté film Sladké století. Tento příběh sedmi žen, které byly dlouhodobě vězněny za komunismu, je prokládán ukázkami z týdeníků a dobových dokumentů, a nabízí pohled na politickou a sociální historii 20. století. Vyvrcholením večera byla projekce jednoho filmu z Manželských etud po 20 letech. Slovensko zastoupil Marko Škop s filmy Jiné světy, Slavnost osamělé palmy a Ochrana úřadu.

Festival Kontrola reality navazuje podle Renaty Clarkové ze spolupořádajícího Českého centra na úspěch loňského festivalu dokumentárních filmů Přes hranici. Je to podle jejích slov akce, která si klade za cíl nejen představit dokumentární tvorbu regionu, ale jejím prostřednictvím také konfrontovat realitu života v těchto zemích.

Od Floridy po Kalifornii křižuje letos na podzim Spojené státy skupina Čechomor s hostující zpěvačkou Lenkou Dusilovou. Jejich první společné zaoceánské turné čítá 28 koncertů ve více než dvaceti městech. Poslední je naplánovaný na 7. listopad opět na východním pobřeží USA v Bostonu. Dojmy z prvních vystoupení má kapela dobré, řekl ČTK frontman a houslista Karel Holas. Publikum bývá zpravidla složené hlavně z Čechů a Slováků, ale zájem mají i Američané, pro něž jsou skladby Čechomoru čerpající z české a moravské lidové tradice často vítanou novinkou.

Pro Lenku Dusilovou je americká šňůra s Čechomorem zčásti návratem na známá místa. Loni o Vánocích natáčela v newyorském studiu, ale město si nestačila pořádně užít, řekla ČTK po sobotním vystoupení v New Yorku. "Chce to tu být nějaký čas a trochu to tu prolézt. Mám ráda New York, hlavně East Village, ale mým favoritem je San Francisco," dodala letošní držitelka ceny České hudební akademie pro nejlepší vokalistku. Už před dvěma lety vystoupila na dvou koncertech v prestižním newyorském klubu Knitting Factory a s kytaristou Martinem Ledvinou pak cestovala po Spojených státech. Nyní jí v USA vychází v distribuci kalifornské společnosti Yonas Media deska Mezi světy, za niž doma získala letošní cenu akademie Anděl. Předcházející album Spatřit světlo světa se na americký trh dostalo díky nezávislému vydavatelství Plainfield Record z Illinois.

Nejlepší kořalku letos vypálil Petr Kohoutek z Jaroměřic. Tak zněl výrok poroty na závěr osmého ročníku festivalu slivovice Biskupické kaléšek, který se konal v Biskupicích na Svitavsku. Nejzdařilejší pálenky se pak vydražily ve prospěch dětského domova v nedaleké Moravské Třebové, řekl ČTK biskupický starosta Dalibor Šebek. Soutěžit nemusí pouze pálenky ze švestek, i když slivovice většinou převažují. "Vítězná byla z karlátek a rynglí, na pátém místě byla pálenka z višní," řekl Šebek. Celkem porotci vybírali z 40 vzorků. Podle starosty letošní sezona výrobcům domácích destilátů přála. "Minulý rok to bylo s ovocem slabé, letos se urodilo švestek i jablek dost," uvedl Šebek.

V Biskupicích jsou dvě palírny, horní a dolní, a slivovice se v obci pálí již od roku 1716. Festival je součástí místního programu obnovy venkova a měl by posilovat hrdost na místní tradice a podporovat venkovskou pospolitost. Kaléšek není jen festivalem slivovice, ale i společenskou akcí, která do obce s necelými 500 obyvateli v sobotu přilákala dvě tisícovky návštěvníků. V obou pálenicích mohli od rána vidět, jak z jablek, meruněk, hrušek a dalšího ovoce vzniká čirá lihovina s charakteristickou vůní, a na místě produkty ochutnat. Každoročně se "na košt" rozdá kolem hektolitru kořalky. Tři vítězné vzorky se vydražily ve prospěch dětského domova v Moravské Třebové, získalo se přes 13.000 korun. Kromě toho se během festivalu každoročně pořádá závod na historických kolech.

Téměř neprostupná mlha kouře zahalila sál olomoucké restaurace U pelikána. O šedomodrou clonu se postarali milovníci doutníků, kteří se v krajském městě utkali o titul šampiona sedmého ročníku soutěže v pomalém kouření s názvem Holomócké dótník. Vítězem se stal místní borec David Seidl, který vydržel tahat dvě hodiny 40 minut a 26 vteřin. Na klání netrénoval, loni v prosinci totiž s kouřením přestal. "Už se začínám cítit jako vyléčený kuřák, protože mi vadí zahulené místnosti. Na druhou stranu se mi ale dnes kouřilo dobře. Mám z minulosti dobrý trénink, kouřil jsem od 14 let a je mi čtyřiatřicet," usmál se Seidl. Doplnil, že kouřil cigarety, doutníky i dýmku, kterou si zapálí i nyní na soutěžích. "Dýmka je určitě nejlepší požitek, má plnější chuť. Cigareta to byla taková rychlá injekce. Například v práci nešlo kouřit hodinu a půl dýmku," uvedl vítěz. Na soutěži rozhodně nepatřil k zelenáčům. "Dnes jsem ji vyhrál počtvrté," doplnil šampion.

Sedmého ročníku Holomóckého dótníku, která je jedinou soutěží svého druhu v Česku, se zúčastnilo 27 doutníkářů z celé republiky, z toho dvě ženy. Podmínky měli všichni stejné. Dostali kubánský, ručně balený doutník o váze zhruba sedmi gramů a dvě zápalky. Doutník si soutěžící museli do minuty ořezat a za další minutu jim musel hořet.

Slavná tenistka a česká rodačka Martina Navrátilová předváděla v neděli na kurtu v Řevnicích u Prahy, jak vznikají její obrazy. Projekt Art Grand Slam (Výtvarný Grand Slam), na kterém spolupracuje se slovenským výtvarníkem Jurajem Králikem, vzniká již od roku 2000 především na kurtech grandslamových turnajů ve čtyřech známých metropolích New Yorku, Melbourne, Paříži a Londýně. Od příštího týdne jej budou jeho tvůrci představovat na výstavě v pražském Kongresovém centru.

Díla byla premiérově vystavena letos na jaře v Bratislavě. Soubor tvoří přibližně sto obrazů různých formátů realizovaných v různých materiálech - antuka, umělý trávník, plátno, papír. Na nich pak jsou viditelné otisky míčků, které namočené v barvě proti nim odpalovala slavná sportovkyně. Otisky míčků tak vytvořily ojedinělé barevné obrazce. Největší dílo má asi deset čtverečních metrů.

Projekt vymyslel třiačtyřicetiletý slovenský umělec, absolvent pražské Akademie výtvarných umění Juraj Králik. Dnešní legendu světového tenisu sledoval ještě v době, kdy oba žili v tehdejším Československu. Jeho obdiv k ní vytrval a před několika lety se mu podařilo přesvědčit jí pro svůj "tenis-artový" projekt. Pražská výstava se bude konat v době, kdy Martina Navrátilová oslaví své padesátiny, které připadají na 18. října.

Zrušení vízové povinnosti pro nové členské země EU není podle českého ministra zahraničí Alexandra Vondry nesplnitelné. Polsko a Česká republika na této otázce spolupracují, potvrdil Vondra v Polsku po setkání s polskou šéfkou diplomacie Annou Fotygovou. Nečeká ale změnu vízového režimu před listopadovými americkými volbami do Kongresu. "Před volbami nelze očekávat zásadní průlom, co se týká víz," řekl Vondra ČTK po jednání s Fotygovou. "Nicméně se musí připravovat půda v této věci a to už činíme v těsné spolupráci s Polskem," dodal. Budou-li na tom obě země pracovat, lze očekávat průlom do dvou let po volbách v USA, doufá. Vondra s Fotygovou mluvil také o protiraketové základně. Česko i Polsko jsou kandidáty na její vybudování, rozhodnutí americké strany, kde základny postaví, ale nepadne do konce roku, tvrdí Vondra.

Šéf české diplomacie se v sobotu setkal i s polským premiérem Jaroslavem Kaczynským, s nímž se shodl, že je třeba, aby obě země, které mají mnoho společných zájmů, spolupracovaly. "Navzdory politickým turbulencím a volebním patům v Praze a ve Varšavě musíme česko-polské přátelství rozvíjet," uvedl ministr.

Polsko-česko-slovenská Solidarita, původně ilegální hnutí, dala základ nové česko-polské spolupráci. Na její tradici mohou Češi a Poláci nyní stavět při prosazování společných zájmů v Evropě, řekl v sobotu ČTK v jihopolské Vratislavi šéf české diplomacie Alexandr Vondra. Ministr zahraničí se zúčastnil ve městě, které hrálo klíčovou roli ve formování česko-polských vztahů, zahájení konference k 25. výročí založení hnutí. "Už v minulosti jsme viděli, že se vyplatí bojovat společně, proto bychom v tom měli pokračovat," zdůraznil Vondra. Vratislav je pro Česko branou na sever, proto by podle Vondry stálo za to posílit infrastrukturu, aby si obě strany byly ještě blíž než dnes. "Je tu založena tradice, která může být inspirací do budoucna," dodal. Konference ve Vratislavi pokračuje celý víkend. Promluví na ní zástupci Česka, Polska i Slovenska. Součástí akce jsou výstavy, koncerty a filmové projekce.

Vznik tehdy Polsko-československé Solidarity v roce 1981 znamenal podle politiků zúčastněných na konferenci průlom v sousedských vztazích. Do té doby byly všechny pokusy podle Vondry umělé. "Mezi Čechy a Poláky bylo dost nedůvěry. U nás byla tendence se na Poláky dívat jako na veksláky a oni se na Čechy dívali jako na zbabělce," popsal Vondra. V 80. letech minulého století se začaly party mladých lidí v utajení scházet v horách na česko-polských hranicích. "Samozřejmě to přinášelo i celou řadu humorných historek. V mlze jsme se třeba ztratili, a když jsme uviděli postavu, nevěděli jsme, zda je to státní policie nebo polský kolega," vzpomíná Vondra. Rozdíl mezi národy byl podle něj při schůzkách patrný. "Podebatovali jsme, popili a Poláci poté zaveleli k husímu pochodu a sestupovali zpět do vnitrozemí, zatímco my jsme, pod vedením Václava Havla, bloudili po lesích a obtěžkáni získanými písemnostmi se chaoticky hledali," popsal ministr, který se schůzek v Krkonoších, Beskydech či Orlických horách účastnil téměř každých čtrnáct dní. "Byl to opravdu sportovní výkon," podotkl.

Pamětní obelisk, který připomíná společnou minulost Čechů, Poláků, Němců v pohraničních vesnicích Kopačov a Oldřichov na Hranicích, byl odhalen při sobotní páté Evropské pouti v Trojzemí. Kopačov a Oldřichov sice stojí na různých stranách česko-polské hranice, v minulosti však šlo o jednu obec. Po druhé světové válce z ní museli odejít odsunutí Němci. ČTK to řekl hrádecký starosta Martin Půta. "Asi dva půl metru vysoký obelisk v Kopačově se stal také symbolem současné spolupráce mezi národy z Trojzemí. S myšlenkou na památník přišli zhruba před pěti lety bývali němečtí usedlíci z Kopačova a Oldřichova a k vybudování obelisku přispěla města Bogatyně v Polsku, Hrádek nad Nisou u nás a Žitava v Německu," dodal Půta. Na trojstranném obelisku jsou české, polské a německé texty.

Kopačov a Oldřichov od sebe poprvé oddělila třicetiletá válka v 17. století, po níž v jedné části obce zůstali katolíci a v druhé protestanti. V době socialismu bránil lidem z Kopačova a Oldřichova v kontaktech vysoký plot se strážními věžemi. Nové vztahy začaly po roce 1989, kdy se do oživování zaostalého Trojzemí pustila hlavně tři největší města - osmitisícový Hrádek, osmnáctitisícová Bogatyně a šestadvacetitisícová Žitava.