Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda schválila návrh Integrovaného operačního programu na léta 2007 až 2013, díky kterému bude moci ČR čerpat až 1,55 miliardy eur (43,7 miliardy korun). Na tiskové konferenci to řekl premiér Mirek Topolánek. Program je zaměřen na cestovní ruch, národní kulturní památky, opravy panelových sídlišť či zdravotnictví. Návrh předložilo ministerstvo pro místní rozvoj, které bude peníze z programu přidělovat. Nový program shrnuje všechno, na co se v ostatních programech zapomnělo, uvedlo už dříve ministerstvo. Mají se z něho podporovat nemocnice, sociální ústavy a sociální byty, kupovat počítače pro úředníky, opravovat památky, podporovat turistika, zavádět elektronická správa či řešit problematika romských komunit. Na peníze mají nárok všechny regiony s výjimkou Prahy.

Právě s tímto programem, jehož hlavním účelem bylo podle kritiků udržet na ministerstvu nějaké peníze, měla Česká republika v Bruselu značné potíže. Komise ho akceptovala až po zásahu minulého ministra pro místní rozvoj Petra Gandaloviče, který z programu škrtl 400 milionů a připsal je přímo krajům. O čerpání většiny peněz z Evropské unie letos už nerozhoduje ministerstvo pro místní rozvoj; adresátem dotací na podporu regionů jsou samotné kraje. Do minulého roku rozdělovalo ministerstvo peníze z EU na podporu regionů operačním programem SROP. Šlo přitom o třetinu všech evropských dotací.

Do kategorie sociálního bydlení, na jehož výstavbu se bude vztahovat nižší sazba DPH, budou spadat byty s výměrou podlahové plochy do 120 metrů čtverečních a domy s výměrou do 350 metrů čtverečních. Takto definované sociální bydlení, které navrhl ministr financí Miroslav Kalousek, schválila vláda. "Vláda schválila základní parametry definice sociálního bydlení. V Evropské unii je možné vyjednat trvalou výjimku, tzn. že na byty a domy spadající do kategorie sociálního bydlení bude možné trvale uplatňovat sníženou sazbu DPH," řekl Kalousek na tiskové konferenci po zasedání vlády.

Nynější definice sociálního bydlení je kompromisem mezi původní variantou vlády sociální demokracie a návrhem ministerstva financí pod vedením bývalého ministra Vlastimila Tlustého. Kabinet premiéra Jiřího Paroubka loni v únoru schválil návrh, aby do této kategorie spadaly byty do 90 metrů čtverečních a domy do 150 metrů čtverečních. Tlustý naopak navrhoval, aby do sociálního bydlení byly zahrnuty všechny nově postavené byty a domy. V Česku je průměrná plocha nově dokončeného bytu zhruba 105 metrů čtverečních. U bytů v rodinných domcích to je 152 metrů a u bytů v bytových domech zhruba 67 metrů čtverečních.

V současnosti platí pro stavby související s bydlením pětiprocentní sazba DPH, kterou je ale možné uplatňovat jen do konce roku 2007. Cílem nové definice sociálního bydlení je, aby výstavba bytů v ČR poté nezdražila. Po roce 2007 se podle pravidel EU bude nižší sazba vztahovat jen na výstavbu bytů a obytných domů, pokud bude přítomen sociální aspekt. Běžná sazba DPH je 19 procent. Na opravy bydlení platí nižší sazba až do roku 2010. Sníženou sazbu na sociální bydlení využívá v EU Francie, Belgie, Řecko, Španělsko, Itálie a Lucembursko. Nulovou sazbu DPH u výstavby nových bytů a domů má například Velká Británie.

Zástupci amerických židovských organizací jsou velmi spokojeni s přístupem české společnosti k židovským komunitám a s postojem Česka k antisemitismu a k Izraeli. Tento názor ČTK tlumočil tajemník Federace židovských obcí v ČR Tomáš Kraus, který americké představitele doprovázel v pondělí na návštěvu u prezidenta Václava Klause a ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Podle Krause odjíždějí z Česka s nadšením. S Klausem hovořila delegace o česko-amerických vztazích, vztahu České republiky a státu Izrael a o aktuálním vývoji v Evropské unii, sdělil ČTK mluvčí Hradu Petr Hájek. Co se týká konfliktu mezi Izraelem a Palestinou, zastává Česká diplomacie dlouhodobě názor, že Palestinci mají právo na samostatný demokratický stát, stejně jako Izraelci mají nárok na obranu proti teroristickým útokům.

V pátek Zástupce Konference prezidentů hlavních amerických židovských organizací Stephen Savistky ocenil český Senát za jeho odmítavý postoj ke snahám o zpochybňování a popírání holokaustu. Senát se před půldruhým měsícem připojil usnesením k protestu proti zpochybňování a popírání holokaustu. V delegaci amerických židů je americký podnikatel a mediální magnát Ronald Lauder, dědic kosmetického impéria Estée Lauder, který v roce 1994 rozjížděl televizi Nova spolu s Vladimírem Železným. Jejich rozchod a podle rozhodnutí arbitráže nedostatečná ochrana Lauderovy investice ze strany českých úřadů stála daňové poplatníky deset miliard korun. Lauderova společnost CME pak odkoupila podíly v Nově od finanční skupiny PPF.

Konference (Conference of Presidents of Major American Jewish Organisations) sdružuje představitele 51 organizací napříč politickým a náboženským spektrem. Jejím cílem je podle serveru www.conferenceofpresidents.org mimo jiné zastupovat zájmy amerických Židů, posilovat vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem a hájit vyslyšení zájmů židovského státu.

Vláda v pondělí nesouhlasila s poslaneckým návrhem zákona, který přiděluje olympijským medailistům zvláštní příspěvek k důchodu ve výši 20.000 korun měsíčně. Návrh předložili sociální demokraté Karel Šplíchal, Pavel Ploc a Petr Bratský z ODS. Nynější poslanec ČSSD Ploc je bývalým úspěšným skokanem na lyžích. V 80. letech získal dvě olympijské medaile. Podle předkladatelů má návrh především zmírnit často tíživou finanční situaci dřívějších reprezentantů. Bez ohledu na stanovisko vlády rozhodne o osudu zákona parlament.

Poslanecká iniciativa počítá s tím, že nárok na rentu by měli držitelé zlaté, stříbrné či bronzové olympijské medaile, kteří pobírají starobní nebo plný či částečný invalidní důchod. Podle navrhovatelů je to asi 110 bývalých sportovců, takže roční zátěž státního rozpočtu by byla zhruba 27 milionů korun. Návrh zákona nijak nerozlišuje kvalitu medailí ani jejich počet. Také nespecifikuje, že by zvláštní rentu pobírali jen ti sportovci, kteří se nestihli materiálně zabezpečit, protože zářili v dobách, kdy v Československu neexistoval skutečný profesionalismus. Podmínkou je jen medaile z her, české občanství a podaná žádost. V budoucnu by tak rentu mohli dostávat i reprezentanti s milionovými příjmy. Na sportovce, kteří získali medaile například na mistrovství světa či jiných vrcholných soutěžích, ale norma nepamatuje. Navrhovatel Pavel Ploc již dříve naznačil, že o rentu ani v budoucnu žádat nebude.

Nynější odmítavý postoj sociální demokracie k radarové základně USA v Česku nemusí být konečný. Mohl by se změnit na základně nových informací, které vyplynou z jednání v příštích měsících, nebo kdyby se stala základna součástí kolektivní obrany NATO a byla zahrnuta do multilaterálních dohod. Po pondělní schůzce s americkým velvyslancem v Praze Richardem Graberem to řekl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Z postoje ČSSD podle Paroubka vyplývá, že může sociální demokracie jednat o postoji k základně znovu, pokud se posune postoj Spojených států. Připustil, že k němu může dojít. "Pokud by byla radarová základna zasazena do nějakých řekněme multilaterálních ujednání, do principu kolektivní obrany, tak můžeme o těch věcech jednat. ... Pokud ne, tak samozřejmě to stanovisko by se nezměnilo," uvedl šéf sociální demokracie.

Velvyslanec uvedl, že nyní před jednáním, které se povede několik měsíců, nikdo nemůže říci, jak bude česko-americká smlouva vypadat. Jednat bude dál i se sociální demokracií. Americký obranný systém by podle něj ale přispěl k obraně NATO a mohl by být v budoucnu doplněním uvažovaného obranného systému aliance, o kterém uvažovala na minulých konferencích. Zvýšila by také bezpečnost Česka a Evropy. "Česko-americká dohoda by mohla být doplňkovou pro systém v rámci NATO," připustil Graber. "O věcech se dá diskutovat, v tom jsme se s panem velvyslancem shodli," dodal Paroubek.

O základně v Česku musí podle Paroubka rozhodnout český lid nebo jeho volení zástupci. Nevyloučil, že o ní rozhodne parlament, protože mezi politickou reprezentací není většinová vůle uspořádat referendum, jak si přeje drtivá většina sociálních demokratů. Pokud budou rozhodovat poslanci, pak to bude pro ČSSD závazné hlasování. Šéf ČSSD ale nevyloučil, že se podaří pro vyhlášení referenda shromáždit 200.000 potřebných podpisů občanů. Paroubek uvedl, že se v úterý rovněž sejde s ruským velvyslancem Alexejem Fedotovem. Rusko se totiž obává, že bude protiraketový projekt USA namířen proti němu. Graber to odmítl. Řekl, že jde o obranu proti zemím, jako je Írán a Severní Korea.

Základnu rozhodně odmítají komunisté a vládní zelení podmiňují souhlas tím, že bude součástí obrany NATO. Vládní občanští a křesťanští demokraté vybudování základny podporují. Premiér a předseda ODS Mirek Topolánek poukazuje na to, že o základně protiraketového obranného systému, která by měla stát v Česku, s USA začala jednat už předchozí vláda, v níž byla vůdčí silou ČSSD. Graber uvedl, že se dřívější vlády nezavázaly, že bude stanice v Česku zřízena. Projevily ale vůli tuto otázku zvažovat a probíhaly diskuse.