Zprávy | Z archivu rubriky


Ústřední výkonný výbor vyloučil poslance Miloše Melčáka z ČSSD. Doplatil na to, že v lednu umožnil, aby koaliční kabinet ODS, KDU-ČSL a Strany zelených získal důvěru Poslanecké sněmovny. Melčák se proti vyloučení může odvolat ke stranickému sjezdu, který se sejde v březnu. Odvolání však nemá odkladný účinek. Pro vyloučení Miloše Melčáka hlasovalo 132 členů výboru, asi deset jich bylo proti. Poslanec předem dostal možnost na jednání vystoupit. Po rozhodnutí výboru zasedání opustil a vyhnul se novinářům. "Přiznám se, že jsem neočekával tak vysoké skóre," řekl novinářům předseda ČSSD Jiří Paroubek. Čekal prý, že bude proti vyloučení 25 až 30 lidí. Soudí, že si poslanec zřejmě členy výboru pohněval svým projevem, ve kterém hovořil o bolševizaci strany.

Poslanec Evropského parlamentu Richard Falbr hovořil o vyloučení bývalého předsedy vlády a sociální demokracie Miloše Zemana ze strany. "Já jsem řekl, že Miloš Zeman by si za to, co dělá proti straně zasloužil vyloučení víc než Melčák," řekl Falbr novinářům. "Já bych doporučoval panu Falbrovi, aby si šel opět pospat do Bruselu," vzkázal europoslanci ze své chalupy na Vysočině Zeman, který tam tráví premiérskou penzi. Falbra totiž v minulosti fotoreportéři zachytili ve chvíli, kdy při jednání Evropského parlamentu usnul. Falbr zdůvodňoval případné vyloučení Zemana tím, že nezná případ v dějinách sociálnědemokratických stran, aby bývalý předseda vystupoval proti vedení své strany.

Komunistická Československá Vojenská kontrarozvědka připravovala od roku 1972 supertajná komanda, která byla vycvičena k únosům, zabíjení a sabotážím v tehdejším západním Německu. K těmto účelům bylo vycvičeno 100 speciálních agentů - zabijáků. Podle Mladé fronty Dnes byly informace o těchto komandech objeveny v archivech současného Vojenského zpravodajství. Jména agentů ale vojenská špionáž nezveřejní. List uvádí, že kontrarozvědka školila agenty v tajných výcvikových centrech, o nichž nevědělo ani současné vedení Vojenského zpravodajství. Byli cvičeni k tomu, aby po vysazení v tehdejším západním Německu zajali či zlikvidovali klíčové osoby jako politiky, ekonomy a vojáky, nebo obsadili významné objekty, mezi něž patřily americká raketová sila s jadernými hlavicemi, rozhlasové vysílače, radarové stanice, základny průzkumných letounů AWACS a elektrárny.

Vojenská konstrarozvědka si navíc v Německu zřídila síť agentů, kteří měli "skupinám zvláštního určení", jak se komanda nazývala, po jejich vysazení pomáhat - konkrétně udávat ty Němce, po nichž československé komando šlo. Odborníci podle listu přesně nevědí, co je s touto agenturní sítí v Německu dnes - prý podle všeho "odumřela". "Skupiny zvláštního určení" měly asi 100 lidí - civilistů se všestranným vzděláním, vynikající fyzickou kondicí a znalostí několika jazyků. Šéfa Vojenského zpravodajství Miroslava Krejčíka informace o výcviku těchto agentů překvapily.