Zprávy | Z archivu rubriky


Na zlatou éru třicátých let zavzpomínali ve čtvrtek při slavnostním galavečeru hosté pražského hotelu Alcron. Pánové v cylindrech a buřinkách, dámy s peřím ve vlasech, nylonkách se švem a v elegantních dobových modelech korzovali mramorovými chodbami a oddávali se opulentní gastronomii. Vrcholem oslav 75. výročí vzniku hotelu byla přehlídka modelů Osmanyho Laffity navržena ve stylu art deco. "Je to styl blízký lidem, kteří znají Kubu. Polovina budov je tam postavena ve stylu art deco. Vždy mě fascinoval. I vila mé matky je postavena v tomto duchu," řekl ČTK 41letý návrhář kubánského původu, který představil kolekci inspirovanou 30. lety.

Alcron, který je označován za první luxusní hotel prvorepublikového Československa, byl původně zapsán jako Štěpánská stavba, Pension. Poblíž Václavského náměstí vznikl v roce 1932 a dobový text o něm hovoří jako o "největším a nejvznešenějším paláci". Architekt a majitel Alois Krofta jej vybavil na tehdejší dobu nejmodernější technikou. Pro výzdobu zvolil luxusní výtvarný styl nazvaný art deco. Hosty si hotel získal také skvělou gastronomií. Na tu vsadilo vedení také při čtvrtečních oslavách.

V hotelové knize Alcronu jsou zapsána slavná jména jako anglický spisovatel Frederick Forsyth, francouzský kabaretník Maurice Chevalier, americký generál Douglas MacArthur, český olympionik Emil Zátopek nebo komunistický vůdce Klement Gottwald. Chodily tam filmové hvězdy, politici i špioni. Dnes je to oblíbené ubytování pro obchodní cestující a bohaté turisty. Pod hlavičkou světové sítě Radisson SAS působí na českém trhu již devět let.

Kdyby obyvatelé na celém světě žili tak "ekologicky" jako Češi, lidstvo by muselo osídlit ještě další jeden a půl planety. Vyplývá to z propočtů takzvané ekologické stopy, kterou pravidelně zveřejňuje organizace Global Footprint Network. Ekologická stopa zachycuje plochu (v takzvaných globálních hektarech), kterou každý člověk potřebuje k pokrytí svých potřeb. Každý Čech v průměru potřebuje k pokrytí svých potřeb téměř pět hektarů, což je téměř o tři hektary více než průměrně potřebuje každý obyvatel na planetě. Země má přitom 11,2 miliardy hektarů a každý člověk potřebuje v průměru 2,2 hektaru. I tak si ale Češi nevedou ve srovnání se zbytkem světa nejhůř. I když ne třeba tak dobře jako Slováci, kteří se drží "jen" jeden hektar nad celosvětovým průměrem.

Každý Čech si může svou ekologickou stopu změřit na webových stránkách sdružení Zelený kruh www.hraozemi.cz. Koordinátorka projektu Jana Krčmářová ČTK řekla, že délka stopy závisí hlavně na tom, zda je dotyčný automobilistou a spotřebovává tak pohonné hmoty. Kratší stopu mívají vegetariáni, protože konzumace masa v sobě nese rostlinou spotřebu pojídaných zvířat. Důležité také je, zda člověk žije sám, nebo sdílí bydlení s dalšími lidmi. V rámci Evropské unie Česko patří k naprostému průměru. Slováci jsou naopak spolu s Lotyši, Bulhary a Rumuny "nejekologičtější" a spotřebovávají tak nejméně přírodních zdrojů.

Sérii akcí k letošnímu 400. výročí narození a 330. výročí úmrtí Václava Hollara připravuje české velvyslanectví v Londýně. Hollarovo dílo je Londýňanům velmi dobře známo, protože prakticky jen díky němu vědí, jak jejich město vypadalo v 17. století. Jeho jméno už znají mnohem méně, poznamenala Gillian Tindallová, autorka knihy o Hollarovi Muž, který namaloval Londýn, která vyšla v roce 2002. Tindallová ve své knize připomněla, že Londýn 17. století je dnes ve velké míře zničen. Právě díky Hollarovi, který nalezl v Anglii bohaté mecenáše, útočiště a manželku, víme, jak vypadal.

Umělec z pražské Soukenické uličky zachytil živou tepnu Temži, krásné dámy a jejich oblečení, ulice a domy, které dnes už neexistují, a bukolické louky s lesíky na místech, kde jsou dnes ulice a domy. "Všichni jsme viděli obrázky od Hollara, ať si to uvědomujeme nebo ne," říká autorka a připomíná, že právě od něj je obrázek Toweru na každé plastové tašce, ve které si turisté odnášejí suvenýry. Kdykoli dnes někdo vytváří knihu, výstavu, příběh o této době v Anglii, musí sáhnout k Hollarovi. Tak jako Canaletto zafixoval v naší vizuální představě Benátky, zanesl do ní Hollar starý Londýn, napsal před časem britský deník The Guardian.

První plánovanou akcí bude koncem března odpoledne hudby a čtení v kostele svaté Margarety ve Westminsterském opatství, kam přijde předseda Dolní sněmovny. Nad akcí převzal záštitu český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a vévoda z Norfolku. Mezi další akce bude patřit výstava Hollarových prací v Britském muzeu, Britské knihovně a na dalších místech. Hollar dostane také pamětní plaketu na jednom z domů.