Zprávy | Z archivu rubriky


Film Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále se stal nejúspěšnějším českým filmem roku 2006. Během sobotního vyhlašování cen České filmová a televizní akademie (ČFTA) jeho tvůrci převzali čtyři křišťálové sošky Českého lva. Snímek podle předlohy Bohumila Hrabala získal mimo jiné ocenění za nejlepší film a Jiří Menzel za nejlepší režii. Film Kráska v nesnázích obdržel tři sošky, snímek Grandhotel dva. Hned v úvodu převzal Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu režisér a scenárista Ivan Passer. Režisér žijící od roku 1969 v USA, má na svém kontě jediný český film - Intimní osvětlení.

Menzelův film, který už v únoru získal na prestižním berlínském filmovém festivalu Berlinale cenu Mezinárodní federace filmových kritiků (FIPRESCI), je adaptací stejnojmenné prózy Bohumila Hrabala. Další České lvy dostal snímek v kategorii mužský herecký výkon ve vedlejší roli a nejlepší kamera. V prvním případě si sošku odnesl herec Martin Huba, v druhém kameraman Jaromír Šofr. Film měl 11 nominací v deseti kategoriích.

Kráska v nesnázích, kterou natočil Jan Hřebejk, si z osmi nominací odnesla tři České lvy, všechny za herecké výkony. Majiteli křišťálové sošky se stali za nejlepší ztvárnění hlavní role Anna Geislerová a Jiří Schmitzer. Ve vedlejší úloze byla oceněna Jana Brejchová, herečka, která natočila desítky filmů a především v 60. letech byla zářivou hvězdou českého filmu.

Se dvěma Českými lvy z Lucerny odešli tvůrci filmu Grandhotel Davida Ondříčka. Ocenění za nejlepší zvuk dostali Pavel Rejholec a Jakub Čech, za hudbu Jan P. Muchow. Nejlepší scénář podle akademiků vytvořil Robert Sedláček k filmu Pravidla lži. Český lev za nejlepší střih patří od dnešního večera Jiřímu Brožkovi za snímek Hezké chvilky bez záruky. Výtvarnou stránkou nejvíce zaujalo Fimfárum 2. Cenu převzala čtveřice Jan Balej, Pavel Koutský, Petr Poš a Martin Velíšek.

Česká republika bude v odpovědi na americkou nótu k vybudování protiraketového radaru zřejmě souhlasit se zahájením jednání. "Já si nedovedu představit, že bychom odpověděli něco jiného," řekl v nedělním diskusním pořadu České televize (ČT) vicepremiér Alexandr Vondra. Předpokládá také, že český stát bude chtít do celého procesu víc zapojit NATO. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM, který ČT zveřejnila, odmítá radar 70 procent lidí, jeho umístění na českém území podporuje 30 procent oslovených. Z průzkumu také vyplynulo, že zájem lidí o toto téma se zvyšuje. Vondra uvedl, že odpověď na americkou nótu nevytváří právní závazek pro vybudování radarové stanice. Polsko, kde Američané chtějí vybudovat raketovou část základny, už na nótu odpovědělo. Rovněž souhlasilo s jednáním, řekl Vondra.

Americké záměry vybudovat ve střední Evropě část protiraketového systému vzbudily odmítavé reakce Ruska. Šéf ruských strategických sil generál Nikolaj Solovcov hovořil o možném namíření ruských raket na případné americké objekty ve střední Evropě. Američané tvrdí, že základna nemůže Rusko s jeho jaderným arzenálem ohrozit. Bývalý prezident Václav Havel v ČT ruské hrozby přesměrováním raket označil za skandální. Podle STEM většina lidí nepovažuje souhlas Ruska s radarem za podstatný. Pro 34 procent dotázaných to ale důležité je. Z výzkumu pro veřejnoprávní televizi rovněž vyplynulo, že pro nadpoloviční většinu lidí je důležité, zda se radar stane součástí obranného systému NATO. Graber uvedl, že bude se systémem Severoatlantické aliance slučitelný. Řekl, že radar ochrání nejen USA, ale i Evropu, a tedy i Českou republiku.

Česká politická scéna je v názoru na radar rozdělena. Zatímco ODS premiéra Mirka Topolánka je pro, například zelení váhají a chtějí víc zapojit NATO a EU. Místopředseda strany Ondřej Liška po nedávném návratu z USA prohlásil, že "není vůbec jasné", zda Senát amerického Kongresu schválí financování radaru a protiraketového zařízení v Evropě. Americký velvyslanec v Praze Richard Graber ale v ČT řekl, že finance pro projekt jsou k dispozici a Spojené státy do něj určitě půjdou, ať už budou u moci republikáni nebo demokraté. Liška se domnívá, že Česko by s rozhodnutím o radaru mělo vyčkat až na americké prezidentské volby v roce 2008. S odkladem souhlasili i předseda KSČM Vojtěch Filip a stínový ministr zahraničí z ČSSD Lubomír Zaorálek. ČSSD žádá, aby o radaru rozhodlo referendum. Většina sociálních demokratů základnu odmítá. "Radary jsou místem prvního úderu ... tím okamžikem se Česká republika stává první linií," prohlásil Zaorálek.

Deset známých romských představitelů chce znovu otevřít otázku odškodnění českých Romů, kteří byli za války z rasových důvodů pronásledováni a museli se ukrývat. Podle aktivistů stát dosud neodškodnil všechny, kteří by na to měli nárok. ČTK to řekl prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička. Své prohlášení zaslali Romové premiérovi, vicepremiérům, šéfům parlamentních stran a radě vlády pro záležitosti romské komunity.

Deset známých romských aktivistů se sešlo v sobotu v Karlových Varech. Ve společném prohlášení uvádějí i to, že vláda nečiní potřebné kroky k integraci Romů či že se Romové chtějí podílet na přípravě programů ke zlepšení situace romské menšiny. Text podepsali kromě Růžičky například Karel Holomek ze Společenství Romů na Moravě, Ladislav Bílý z Grémia romských regionálních představitelů či Ondřej Giňa, který zastupuje české Romy v Evropském fóru Romů a travellerů.

Aktivisté zmiňují v prohlášení vepřín v Letech u Písku, který stojí v místech protektorátního sběrného tábora pro Romy. Podle historických pramenů jím prošlo 1308 Romů, zahynulo v něm 327 lidí a přes pět stovek vězňů skončilo v Osvětimi. Podobný tábor stával i v Hodoníně u Kunštátu, kde je nyní rekreační areál. V táboře protektorátní úřady shromáždily 1375 lidí, 207 z nich zemřelo. Do Osvětimi bylo odvezeno přes 800 vězňů. "Ve společnosti a bohužel i ve státních a vládních institucích není vnímán romský holokaust náležitě a v důsledku toho nebyly vykonány konkrétní kroky v nápravě křivd," stojí v prohlášení.