Zprávy | Z archivu rubriky


Římskokatolická církev by měla podle Nejvyššího soudu bez otálení předat státu katedrálu sv. Víta na Pražském hradě. Z oficiálního stanoviska, které zveřejnil soud po dotazu ČTK, vyplývá, že nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu se spor vrátil před okamžik, kdy Městský soud v Praze přiřkl chrám církvi. Tehdy katedrálu spravoval stát, který by ji proto měl kontrolovat i do nového pravomocného rozhodnutí. Církev přitom s vydáním katedrály váhá. Nejvyšší soud dnes také upozornil, že jeho usnesení je pro nižší soudy závazné a musejí podle něj rozhodnout. "Rozsudek Nejvyššího soudu je vykonatelný v okamžiku, kdy nabyl právní moci. Té nabývá dnem doručení. Pokud některá ze stran rozsudku neuposlechne, pak druhé straně dává zákon nástroje, jak se svého práva domoci," řekl ČTK mluvčí soudu Petr Knötig. Zákon hovoří například o žalobě na vyklizení objektu. Účastníci soudního sporu se podle Knötiga musejí zcela podrobit rozhodnutí Nejvyššího soudu. "V praxi toto znamená, že po doručení rozsudku o vrácení případu Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nastává situace, jaká byla před vynesením pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze," uvedl mluvčí.

Soudní spory o vlastnictví katedrály a přilehlých nemovitostí trvají již bezmála 14 let. Nejvyšší soud zrušil předchozí rozsudky, podle nichž chrám patří církvi, a vrátil případ Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Tam je jednání naplánováno na 3. května.

Starobylé kláštery v indické části Tibetu nazývané Ladak a život jejich obyvatel přibližuje výstava, kterou v brněnské Galerii Sklepení pořádají památkáři. Od roku 2005 se podílejí s dalšími nadšenci na záchraně jednoho z těchto objektů - kláštera Diskit. "Pomáhali jsme při stavebnětechnickém průzkumu jednoho z objektů, opravovali jsme její protékající střechu a obnovili zničenou nástěnnou malbu," řekl ČTK ředitel brněnských památkářů Petr Kroupa. Právě při působení v západním Tibetu získali památkáři předměty, které nyní vystavují. K zajímavostem patří především thangky - speciální malované náboženské obrazy. V expozici neschází buddhistický oltář, oděv buddhistického mnicha nebo předměty každodenní potřeby tamních obyvatel, například vybavení kuchyně.

Petr Kroupa zdůraznil, že především Morava patří v Ladaku ke známým zemím. Není to jen proto, že do západního Tibetu míří zástupy turistů z České republiky nebo české studentky, které v něm učí angličtinu. Misii v něm má církevní řád Moravských bratří, jehož duchovní působí po celém světě. Do Ladaku se přesunula velká část buddhistických mnichů z východního Tibetu poté, co tuto oblast obsadila 10. března 1949 čínská armáda. Ze země uprchly tisíce obyvatel včetně nejvyššího tibetského představitele dalajlamy. Různé instituce si obsazení Tibetu připomínají 10. března vyvěšením tibetské vlajky. Letos by se měla objevit také na budově brněnského památkového ústavu.