Zprávy | Z archivu rubriky


Vláda schválila darování 12 nepotřebných bitevních a transportních vrtulníků Afghánistánu. Stroje se nyní opravují a modernizují v Leteckých opravnách Malešice (LOM). Rekonstrukci zaplatí NATO a podle informací České televize bude stát několik stovek milionů korun. O darování zbraní do Afghánistánu požádali Česko loni spojenci z NATO. Afghánci by měli získat šest dopravních helikoptér Mi-17 a šest bitevníků Mi-24. První vrtulník by Afghánci měli převzít letos v září. Všech 12 strojů bude v této středoasijské zemi létat do konce roku 2008. Podle ministryně obrany Vlasty Parkanové vrtulníky přispějí k rozvoji afghánských vzdušných sil. "Posílí významně vůbec vzdušné síly Afghánistánu, budou moci pomáhat v humanitárních akcích, v nepřístupných oblastech," řekla v úterý České televizi. S darováním vrtulníků Afghánistánu souhlasí také šéf zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček. "U vrtulníků nehrozí zneužití," řekl již dříve ČTK.

Již v únoru vláda schválila také darování 20.000 samopalů a 650 kulometů Afghánistánu. Zbraně byly v celkové hodnotě přes 30 milionů korun. Tento dar však kritizovala nevládní organizace Amnesty International i zástupci opozičních stran. Situace v zemi je podle nich nepřehledná, a tak mají obavy, aby český dar nakonec neskončil v rukou protivládních sil. Samopaly a kulomety by Afghánci měli obdržet do konce roku 2007.

V Terezíně na Litoměřicku vzniklo Mezinárodní hudební centrum TIMUC. Jeho cílem je vytvořit v Terezíně prostor pro setkávání mladých lidí z celého světa. Zvláštní důraz při své činnosti bude klást na hudbu. Veřejnosti se představí 10. dubna koncertem, na němž zazní převážně skladby autorů, kteří byli vězněni v terezínském ghettu. Týž den večer bude v Terezíně uvedeno také Haydnovo oratorium Stabat Mater. ČTK to oznámil ředitel centra Tomáš Květák.

TIMUC (Terezin International Music Centre) se představí o den později i pražské veřejnosti koncertem v Rytířském sále Valdštejnského paláce. Na programu bude opět Stabat Mater. Spolupořadatelem je Senát, uvedl Květák. Letos počítá TIMUC ještě s festivalem komorní hudby v září, v říjnu s jednodenní akci věnovanou skladateli Viktoru Ullmannovi a v listopadu s týdenním workshopem na téma italská barokní hudba. Představit by se na nich měli nejen čeští, ale i němečtí, francouzští a italští hudebníci.

Obecně prospěšná společnost TIMUC chce být podle Květáka součástí Europrojektu Terezín, jehož cílem je přeměnit bývalé pevnostní město v centrum vzdělanosti, kultury a sportu. Kromě jiného to znamená zrekonstruovat bývalé vojenské objekty a využít je pro nově zřízenou vysokou školu a zmíněné hudební centrum. Náklady jsou odhadnuty na 7,5 miliardy korun. Podílet by se na nich měla Evropská unie a Česko.

Vláda na návrh ministerstva školství upravila pravidla pro výuku českého jazyka a literatury v zahraničí. Lektoři už nebudou muset vyjíždět na svá zahraniční působiště na omezenou dobu. Mají dostávat vyšší finanční příspěvky. Do výběrového řízení se rovněž budou moci hlásit i lidé, kteří nevystudovali přímo češtinu. Na 47 zahraničních univerzit vyjíždějí lektoři, kteří přednášejí většinou na pracovištích slovanské filologie. Dům zahraničních služeb ministerstva také vysílá do devíti zemí 12 učitelů ke krajanským komunitám, kteří se kromě výuky češtiny podílejí na kulturním životě komunity. Dosud bylo nutné, aby měli zájemci vysokoškolské vzdělání zaměřené na český jazyk a literaturu. Ministerstvo chce nyní změkčit podmínky, aby se mohli hlásit i další vysokoškolsky vzdělaní kandidáti. "Ukázalo se, že někdy je přínosem, když lektoři ovládají jazyk hostitelské země, například mongolštinu nebo arabštinu," argumentuje ministerstvo školství. Kandidáti s češtinou však budou mít i nadále přednost.

Nejvíce učitelů vyjíždí ke krajanům do Rumunska, v současnosti jsou tam tři. Po dvou učitelích vysílá Česká republika do Chorvatska, Argentiny a Brazílie. O lektory českého jazyka a literatury je zájem například v Rusku, hned několik vysokých škol ji vyučuje například v Polsku nebo Itálii. Kromě evropských univerzit působí lektoři také v Číně, Egyptě, Indii, Izraeli a Mongolsku.

Reforma veřejných financí, kterou připravila vláda Mirka Topolánka, povede ke zvýšení inflace na 3,5 procenta, způsobí růst úrokových sazeb, a tím i zdražení úvěrů a hypoték. To následně bude mít dopad na podnikání, a v souvislosti s růstem nižší sazby DPH z pěti na devět procent, i na zájem lidí o nové bydlení. Na středeční tiskové konferenci to uvedl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Vláda i odhady některých ekonomů počítají s růstem inflace kvůli reformě ke třem procentům. V rámci reformy daní, kde vláda navrhuje rovnou 15procentní daň z příjmu, dojde podle něj pouze k přesunu peněz od nižší a střední třídy k nejbohatším. "Jsme připraveni na reformy, ale ne na sociální experimenty," kritizoval vládní reformu.

Sociálním demokratům se rovněž nelíbí, že plánované změny by měly zrušit daňovou progresi, tedy stav, kdy lidé s vyššími příjmy platí na daních poměrně více než lidé s nižšími příjmy. To ovšem odmítá ministr financí Miroslav Kalousek, podle jehož vyjádření při úterní prezentaci reformy daňová progrese zůstane zachována a pouze se sníží. "Celá reforma má rovněž protipopulační charakter," uvedl Paroubek. Důvodem je podle něj redukce přídavků na děti, porodného i rodičovského příspěvku. Půjde nejméně o sedm miliard korun, o které budou připraveny rodiny s dětmi, dodal. Podle vládních představitelů ovšem snížení přídavků bude kompenzováno daňovými změnami, na kterých podle vlády vydělají všichni občané.