Zprávy | Z archivu rubriky


První kolo jednání s USA o umístění radarové základny ve vojenském újezdu Brdy se uskuteční 10. a 11. května v Praze. Členům zahraničního výboru sněmovny to řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podle něj americký radar posílí bezpečnost Česka. Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD uvedl, že vyjednávání o radaru jsou příliš uspěchaná. "Vy jste tu nótu odeslali dříve, než jsme si tuto věc mohli ujasnit," řekl Zaorálek na adresu vlády. Kabinet podle něj naopak bezpečnost Česka svojí politikou snižuje. "Ty kroky jsou nedůvěryhodné," řekl. Zaorálek také uvedl, že by nebylo správné, aby Česko s USA uzavřelo bilaterální smlouvu.

Schwarzenberg zopakoval, že jedním z požadavků vlády je to, aby americký radar byl v budoucnu součástí NATO. "Mám dojem, že někdy se v naší diskusi zapomíná na to, že Spojené státy jsou také součástí NATO," řekl. Protiraketová obrana USA, jejíž součástí má být také radar v Česku, bude podle něj chránit severozápadní Evropu, USA i pás zemí na americkém kontinentu od Kanady až do Venezuely.

Poslanec Václav Exner (KSČM) ministrovi vyčítal, že vláda neposkytuje parlamentu o radaru dostatek informací. Schwarzenberg to ale popřel. "Všechny technické informace parlament dostal," řekl. Ministr dodal, že text české nóty dostali nejvyšší ústavní činitelé i předsedové příslušných výborů v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Podle Schwarzenberga také ministerstvo připravilo informační návštěvu přibližně deseti poslanců na Marshallových ostrovech, kde podobný radar protiraketové obrany již stojí. Čeští zákonodárci odjedou na Marshallovy ostrovy v neděli 15. dubna.

Žalobci zastavili trestní stíhání podnikatele Tomáše Pitra a předsedy dozorčí rady společnosti Setuza Michala Zouhara. Odmítli tak návrh policie, která v případu spjatém se Setuzou žádala postavit oba muže před soud za zneužívání informací v obchodním styku. Pitrovi i Zouharovi kvůli obvinění hrozilo pět až 12 let vězení. "Trestní stíhání bylo zastaveno, skutek není trestným činem," řekl ČTK mluvčí pražského městského státního zastupitelství Martin Omelka. Podle něj proti rozhodnutí zatím nikdo nepodal stížnost.

V kauze šlo o podezření z třičtvrtěmiliardové škody. Pitr podle policie poškodil akcionáře společnosti Českomoravská finanční a leasingová v roce 2000, kdy působil jako předseda představenstva společnosti Agrocredit, tehdy vlastněné Českomoravskou finanční a leasingovou. Pitr za Agrocredit údajně prodal akcie společností Setuza a Milo Surovárny v celkové hodnotě 750 milionů korun (akcie Setuzy za 120 milionů korun, akcie Mila za 630 milionů korun) firmě Invest Oil Bohemia. Za to prý obdrželi 700 kusů bezcenných akcií své vlastní mateřské firmy Českomoravské finanční a leasingové. Tato společnost byla v té době stoprocentním vlastníkem Agrocreditu. Podle tisku Pitr získal Setuzu za bezcenné papíry firem, z nichž vyvedl hodnotné akcie. Formálním vlastníkem Setuzy se stal v roce 2000 bývalý šéf firmy Český olej Zouhar.

Policie stíhání Pitra kvůli Setuze zahájila celkem třikrát - žalobci dvakrát obvinění zrušili, třetí stíhání teď zastavili. Pitr je ale již pravomocně odsouzen v jiné kauze - soudy jej poslaly na pět let do vězení za daňové delikty. Zatím je však na svobodě. Čeká se na pravomocný verdikt o jeho návrhu na obnovu procesu, který prvoinstanční soud zamítl.

Pronásledování Romů v době druhé světové války má připomenout výstava fotografií, která začala v galerii na radnici v Praze 7. Expozici, jež je součástí projektu Ma Bisteren! - Nezapomeňte!, je možné vidět do 17. dubna. Výstava se koná při příležitosti Mezinárodního dne Romů, který připadá na 8. dubna. V Praze 7 žije početná komunita Romů a městská část se romskou tematikou zabývá a podporuje ji, řekl při zahájení výstavy mluvčí Prahy 7 Martin Vokuš. "Pořádáme různé akce, přičemž se nesoustředíme jen na naši část, ale na celou Prahu," doplnil s tím, že výstava je jednou z takových akcí. Vernisáž podpořil svou účastí kromě zástupců městské části například zmocněnec vlády pro lidská práva Jan Litomiský.

Projekt Ma Bisteren! má podle organizátorů z radnice přispět k integraci romské menšiny do společnosti a má ukázat romskou historii nezkreslenou. Starosta Prahy 7 Marek Ječmének uvedl, že výstava dokládá utrpení části Romů a má apelovat i na českou společnost, "která by měla přehodnotit negativní náhled na romskou komunitu".

Protektorátní úřady zakázaly Romům v roce 1940 kočovat. Museli se tak usadit buď v domovské obci nebo v místě posledního pobytu. V roce 1942 četníci provedli soupis všech "cikánů, cikánských míšenců a osob žijících po cikánském způsobu". Do seznamu se dostalo 6500 lidí. Část z nich skončila ve sběrných táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu. Podle historických pramenů prošlo táborem v Letech 1308 osob, zahynulo v něm 327 lidí a přes pět stovek vězňů bylo převezeno do Osvětimi. V táboře v Hodoníně protektorátní úřady shromáždily 1375 lidí, 207 z nich zemřelo. Do Osvětimi bylo odvezeno přes 800 vězňů. Celkem od března 1943 do ledna 1944 odvezly transporty do Osvětimi z protektorátu 4870 Romů, po válce se jich do vlasti vrátilo 583.

Celostátní konference KDU-ČSL ve středu večer doporučila svým poslancům, aby podpořili vládní balík daňových a sociálních změn. Někteří z třináctičlenného klubu ale váhají, zda pro reformu zvednou ruku. Například poslanec Ludvík Hovorka řekl, že se rozhodne až po zasedání klubu. Určité výhrady má i místopředseda sněmovny Jan Kasal. Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek i ministr financí Miroslav Kalousek ale nepochybují o tom, že nakonec bude lidovecká frakce jednotně pro reformu. Kvůli debatám o reformě se lidovci jen okrajově věnovali kontroverzním výrokům svého předsedy na adresu Romů, které posílily výzvy po Čunkově odchodu z koaličního kabinetu. "Dohodli jsme se už dávno, že tato konference bude o reformách, protože reformy jsou důležité," řekl Čunek. Své stranické kolegy nicméně informoval o možnostech dalšího vývoje, o nichž v úterý večer jednali koaliční lídři. Mezi nimi je i varianta rezignace s příslibem návratu, až se zbaví podezření z korupce. "Pojmenovával jsem varianty, které tu jsou. Ve výčtu variant to bylo," řekl Čunek, který ale nadále zůstává vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj.

Poslanec Pavel Severa své výhrady k Čunkovi vyjádřil i na celostátní konferenci. Dostal ale ujištění, že Čunek už nebude opakovat sporné výroky o Romech. Slíbil také, že "bude trpělivý", protože tuto problematiku bude po Velikonocích řešit koalice i vedení KDU-ČSL. Poslanec Severa, který hrozil rezignací na funkci místopředsedy poslaneckého klubu, se zavázal, že nechá odpovědnost za další vývoj předsednictvu strany a předsedovi.