Zprávy | Z archivu rubriky


Server Aktuálně.cz s odvoláním na vládní materiál uvedl, že spolu se schválením návrhu daňové reformy vláda v pondělí rozhodla i o škrtech v rozpočtu pro příští tři roky. Ty jsou prý neobvykle tvrdé. Ministr financí Miroslav Kalousek ale ČTK řekl, že šlo jen o jednu z řady pracovních verzí. "Vláda tento materiál bude schvalovat až při jednání o státním rozpočtu," prohlásil ministr. Podle serveru vláda schválila o čtvrtinu nižší výdaje na dálnice, zmrazení výdajů skoro ve všech rozpočtových kapitolách, přísné mantinely pro růst důchodů, dotací do zdravotnictví, výdajů na armádu i na výzkum. Mzdy státních zaměstnanců se budou zvyšovat jen o 1,5 procenta ročně, ústavním činitelům včetně soudců neporostou vůbec.

Premiér Mirek Topolánek a ministr financí Miroslav Kalousek část věnovanou daňové reformě prezentovali v úterý na Fóru Hospodářských novin, škrty v rozpočtových výdajích zmínili jen okrajově - konkrétně mluvili o některých sociálních úsporách. Celý materiál, který prý vláda jednomyslně odhlasovala, odmítají podle Aktuálně.cz zveřejnit. Server ho má k dispozici. Ministři se podle dokumentu především zavázali, že v příštích třech letech budou zvyšovat důchody jen podle zákona, tedy o inflaci a třetinu nárůstu průměrného platu. Penzisté tedy musí počítat se zvýšením zhruba čtyři procenta. "Jakékoli jiné rozhodnutí vlády o vyšším zvýšení důchodů by eliminovalo úsilí vložené do předložení a prosazení změn sociálních zákonů, od nichž se očekává fiskální přínos," stojí podle serveru ve vládním dokumentu.

Podobně významný je zásah do vládních dotací na zdravotní pojištění. Česká lékařská komora už protestovala proti záměru změnit dosavadní praxi, podle níž stát platí za své pojištěnce 25 procent ze sazby zaměstnance s průměrným příjem. Teď vláda podle Aktuálně.cz schválila snížení na 23,5 procenta. Ušetří tím do roku 2010 celkem dvacet miliard. Tyto škrty se čekaly, píše server. Překvapením jsou naopak tvrdé zásahy do armádního a výzkumného rozpočtu. Dotace pro ministerstvo obrany se podle Aktuálně.cz v letech 2008 až 2010 sice zvýší o dvě miliardy, jeho podíl na HDP však poklesne z 1,45 na 1,29 procenta. Vláda tak za tři roky ušetří 22 miliard. Česká republika přitom při vstupu do NATO slíbila utrácet za obranu 2,2 procenta svého HDP a tehdejší ministr Jaroslav Tvrdík odstoupil, když mu premiér Vladimír Špidla snížil rozpočet na 1,9 procenta HDP. Podle serveru se škrtalo i ve výzkumu, který vláda dosud označuje za nejdůležitější prioritu ze všech výdajů. Napřesrok by měli vědci ze státního rozpočtu dostat 23,1 miliardy a v roce 2010 o 4,8 miliardy více.

Celostátní konference KDU-ČSL ve středu večer doporučila svým poslancům, aby podpořili vládní balík daňových a sociálních změn. Někteří z třináctičlenného klubu ale váhají, zda pro reformu zvednou ruku. Například poslanec Ludvík Hovorka řekl, že se rozhodne až po zasedání klubu. Určité výhrady má i místopředseda sněmovny Jan Kasal. Předseda KDU-ČSL Jiří Čunek i ministr financí Miroslav Kalousek ale nepochybují o tom, že nakonec bude lidovecká frakce jednotně pro reformu. Kvůli debatám o reformě se lidovci jen okrajově věnovali kontroverzním výrokům svého předsedy na adresu Romů, které posílily výzvy po Čunkově odchodu z koaličního kabinetu. "Dohodli jsme se už dávno, že tato konference bude o reformách, protože reformy jsou důležité," řekl Čunek. Své stranické kolegy nicméně informoval o možnostech dalšího vývoje, o nichž v úterý večer jednali koaliční lídři. Mezi nimi je i varianta rezignace s příslibem návratu, až se zbaví podezření z korupce. "Pojmenovával jsem varianty, které tu jsou. Ve výčtu variant to bylo," řekl Čunek, který ale nadále zůstává vicepremiérem a ministrem pro místní rozvoj.

Poslanec Pavel Severa své výhrady k Čunkovi vyjádřil i na celostátní konferenci. Dostal ale ujištění, že Čunek už nebude opakovat sporné výroky o Romech. Slíbil také, že "bude trpělivý", protože tuto problematiku bude po Velikonocích řešit koalice i vedení KDU-ČSL. Poslanec Severa, který hrozil rezignací na funkci místopředsedy poslaneckého klubu, se zavázal, že nechá odpovědnost za další vývoj předsednictvu strany a předsedovi.

První kolo jednání s USA o umístění radarové základny ve vojenském újezdu Brdy se uskuteční 10. a 11. května v Praze. Členům zahraničního výboru sněmovny to řekl ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podle něj americký radar posílí bezpečnost Česka. Místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD uvedl, že vyjednávání o radaru jsou příliš uspěchaná. "Vy jste tu nótu odeslali dříve, než jsme si tuto věc mohli ujasnit," řekl Zaorálek na adresu vlády. Kabinet podle něj naopak bezpečnost Česka svojí politikou snižuje. "Ty kroky jsou nedůvěryhodné," řekl. Zaorálek také uvedl, že by nebylo správné, aby Česko s USA uzavřelo bilaterální smlouvu.

Schwarzenberg zopakoval, že jedním z požadavků vlády je to, aby americký radar byl v budoucnu součástí NATO. "Mám dojem, že někdy se v naší diskusi zapomíná na to, že Spojené státy jsou také součástí NATO," řekl. Protiraketová obrana USA, jejíž součástí má být také radar v Česku, bude podle něj chránit severozápadní Evropu, USA i pás zemí na americkém kontinentu od Kanady až do Venezuely.

Poslanec Václav Exner (KSČM) ministrovi vyčítal, že vláda neposkytuje parlamentu o radaru dostatek informací. Schwarzenberg to ale popřel. "Všechny technické informace parlament dostal," řekl. Ministr dodal, že text české nóty dostali nejvyšší ústavní činitelé i předsedové příslušných výborů v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Podle Schwarzenberga také ministerstvo připravilo informační návštěvu přibližně deseti poslanců na Marshallových ostrovech, kde podobný radar protiraketové obrany již stojí. Čeští zákonodárci odjedou na Marshallovy ostrovy v neděli 15. dubna.

Členové elitní 601. skupiny speciálních sil z Prostějova se ve druhé polovině března zúčastnili mezinárodního cvičení Cold Response 07, které se konalo za polárním kruhem v Norsku. Za tvrdých zimních podmínek s teplotami hluboko pod bodem mrazu Češi ze zahraničními kolegy nacvičovali přepady a údery z vrtulníků i letadel, trénovali také operace na člunech. Během cvičení je také navštívil norský král Harald V., který je zároveň vrchním velitelem místní armády. Kromě Čechů se cvičení zúčastnili také další prestižní jednotky ze zemí NATO, například příslušníci britských speciálních sil SAS. Česká protiteroristická jednotka se loni spolu s Američany zapojila do bojů s bojovníky Talibanu na jihu Afghánistánu. Pro klima v Afghánistánu je typické velké vedro, v Norsku si tak Češi mohli vyzkoušet úplně jiné bojové podmínky. "Moji muži jsou schopni obstát stejně v poušti jako v nepropustné džungli a nezaskočí je ani tvrdé polární klima," řekl velitel jednotky Milan Kovanda.

Prostějovská jednotka je jedním z elitních útvarů české armády a je přímo podřízena ministrovi obrany prostřednictvím ředitele Vojenského zpravodajství. Loňské nasazení oddílu v rámci operace Enduring Freedom (Trvalá svoboda) bylo již druhou bojovou akcí v regionu. Poprvé byli "speciálové" v Afghánistánu v roce 2004. Cíle kontingentu byly v obou operacích podobné - pozorování, předávání informací a zpráv. V rámci loňského nasazení v Afghánistánu vojáci na několikadenních misích v horách vysokých kolem 4000 metrů například zkoumali místní stezky a informovali spojence o pohybech podezřelých osob. Každý člen měl vybavení vážící až 70 kilogramů.

Učitelé ve většině krajů jsou připraveni demonstrovat proti uvažovanému propouštění ze škol. Podle předsedy Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františka Dobšíka ale protest není aktuální. Odboráři ve středu získali od ministryně školství Dany Kuchtové (Strana zelených) slib, že plánované snižování počtu pracovníků státní správy by se regionálního školství dotknout nemělo, řekl Dobšík ČTK. O záměru demonstrovat ve čtvrtek informovali novináře odboráři z jižní Moravy. Návrh ministerstva financí chtějí odboráři odsoudit také peticí, zjistila ČTK u krajských šéfů odborových organizací. Podle Dobšíka o novém vývoji událostí zřejmě ještě neměli informace.

Ministerský plán na snižování počtu státních úředníků počítá s každoročním úbytkem o tři procenta do roku 2010. Školství by tak muselo opustit přes 20.000 z téměř 230.000 pedagogických i nepedagogických pracovníků. "Ministryně nám na schůzce řekla, že regionálního školství se propouštění týkat nebude," řekl ČTK Dobšík. Kuchtová jeho slova potvrdila. Podle ní kabinet uznal její argumenty, že učitelé nejsou státní úředníci. Plánované snižování se však zřejmě dotkne například pracovníků ministerstva nebo České školní inspekce.

Dobšík tvrdí, že odboráři původně skutečně o demonstraci před úřadem vlády uvažovali, teď prý budou čekat hlavně na jednání o rozpočtu školství na příští rok. Odbory chtějí podle Dobšíka vést v nejbližší době kampaň, v jejímž rámci budou vysvětlovat, že vláda by v příštích letech neměla šetřit na vzdělávání ani na platech učitelů. O financování školství na příští rok budou s ministryní jednat v nejbližších dnech.