Zprávy | Z archivu rubriky


Po osmašedesáti letech se v sobotu veřejnosti otevřely okrajové části Vojenského újezdu Brdy. Turisté v nich mohou o víkendech a svátcích využívat 45 kilometrů nových turistických tras a cyklotras. V pracovní dny bude možné do újezdu vstoupit pouze na speciální povolenku, tak jako tomu bylo doposud. Přestřižením pásky v sobotu újezd slavnostně otevřeli ministryně obrany Vlasta Parkanová a náčelník generálního štábu Vlastimil Picek.

"Tento prostor byl naposledy přístupný za první republiky, a to vždy, pokud v něm zrovna necvičila armáda. Nebyly s tím tenkrát žádné problémy, a to hlavně proto, že z něj lidé nedělali skladiště odpadků, proto bych si přála, aby tomu tak bylo i dnes," řekla Parkanová. Dodala, že otevření újezdu nemá žádnou souvislost s plánovaným umístěním amerického radaru na území Brd. "Bude-li radar, nebude-li radar, stezky zůstanou otevřené," řekla ministryně.

Většina obcí v sousedství újezdu zpřístupnění okrajových částí vítá. Některé se ale obávají přílivu turistů, což by mohlo mít negativní dopad na tamní přírodu. Hlavním tématem diskuse však pro většinu obyvatel zůstává radar, o jehož umístění v rámci protiraketové ochrany požádaly Spojené státy. Na zdi zříceniny hradu Valdek, kam se Parkanová po slavnostním otevření újezdu spolu s prvními turisty vydala, někdo pověsil velký transparent s nápisem proti umístění americké radarové základny.

Češi, Slováci a obyvatelé dalších zemí, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004, budou patrně moci už brzy pracovat v Nizozemsku bez pracovního povolení. Tamní vláda jim to podle ministra sociální péče Pieta Heina Donnera hodlá umožnit od května. Informovala o tom agentura AP. Nizozemská vláda hodlá nadále omezovat přístup na pracovní trh Rumunům a Bulharům, jejichž země se staly členy EU na začátku letošního roku.

"Další zpoždění by poškodilo nizozemský obchod a mohlo by poškodit vztahy s dotčenými zeměmi," uvedl ministr v dopise nizozemskému parlamentu. Dodal rovněž, že existují dohody, aby lidé z nových zemí dostávali za "stejnou práci stejný plat". Řada majitelů domů v Nizozemsku nyní využívá při rekonstrukcích svých nemovitostí služeb pracovníků z východní Evropy jako levných pracovních sil, napsala AP. Na základě nových opatření budou moci úřady v případě, že by jim tito zaměstnavatelé vypláceli nižší než minimální mzdu, dostat pokutu.

V Nizozemsku nezaměstnanost dosahuje přibližně 3,5 procenta a je nejnižší ze zemí EU, v nichž bylo zavedeno euro. Na konci loňského roku tam bylo rekordních 225.000 volných pracovních míst. Ze starých členských zemí mohli Češi dosud pracovat bez povolení v Británii, Irsku, Švédsku, Řecku, Finsku, Španělsku, Portugalsku a Itálii. Omezení v různé míře ještě platí pro nováčky z roku 2004 v Německu, Rakousku, Francii, Lucembursku, Belgii a Dánsku.

Pokud Poslanecká sněmovna letos v srpnu nebo v září neschválí vládní reformy veřejných financí, vláda padne, protože nebude schopna sestavit rozpočet tak, jak má v koaliční smlouvě. V rozhovoru pro sobotní vydání Mladé fronty Dnes to řekl premiér Mirek Topolánek (ODS). Dal najevo, že po případném pádu vlády by země směřovala k předčasným parlamentním volbám. "Slíbili jsme reformy. Jinak vláda nemá právo pokračovat dál," zdůraznil premiér.

Topolánek v rozhovoru popsal, co by následovalo po neschválení reforem: "Odmítám další kolo několikaměsíčního martyria sestavování nové vlády. Budeme se snažit najít zákon, s kterým spojíme hlasování o důvěře, ale neumožníme jeho projednání. To znamená, že neumožníme, aby sněmovna k němu mohla dát jakékoli usnesení. A v tom smyslu po třech měsících neprojednání takového zákona může prezident vyhlásit předčasné volby."

Topolánek věří, že exministr financí a poslanec ODS Vlastimil Tlustý, který patří k největším kritikům vládní reformy veřejných financí z řad koaličních poslanců, koaliční koncept nezbourá. "Jedním z důvodů, proč musel Vlastimil Tlustý opustit místo ministra financí, je i to, že nerespektuje realitu, která je dána poměrem 100:100 ve sněmovně a tím, jakou máme koalici. Může si říkat, co chce, já si myslím, že se mýlí. Věřím, že mu to vysvětlím a že on pak nezbourá koaliční koncept," řekl Topolánek Mladé frontě Dnes. Premiér se vyjádřil i k dalším reformním záměrům své vlády. Mimo jiné oznámil, že příští týden vláda představí "velkou reformu" ve zdravotnictví.

Zpátky do Vsetína se chtějí vrátit Romové, které nechal loni v říjnu vystěhovat do tří obcí na Jesenicku lidovecký předseda a bývalý starosta Vsetína Jiří Čunek. Na pomoc si přizvali právníky, kteří mají prokázat, že smlouvy uzavřeli pod nátlakem, a jsou proto neplatné. Informuje o tom sobotní Šumperský a jesenický deník (Deník). "Chceme zpět. Vždyť mně se rozpadá rodina. Bylo nás tady 12, ale zůstali jsme jen čtyři. Dcera s dětmi a syn odešli zpět do Vsetína k rodině," řekl Deníku Karol Kandráč, kterému Vsetín určil dům ve Vidnavě. V domě, který má špatnou statiku a probíjí v něm elektřina, nechce zůstat ani jeho žena. Spolu s rodinami ze Staré Červené Vody a Vlčic požadují od Vsetína zajištění bydlení v rodinných domcích ve Vsetíně.

Romové se prostřednictvím sdružení Roma Vidnava obrátili o pomoc na obecně prospěšnou společnost Vzájemné soužití. "Naše advokátka bude právně rodiny zastupovat, aby se mohly vrátit do Vsetína. Pokusíme se o to, aby byly jejich smlouvy prohlášeny za neplatné, ale bude to problém. Vsetín to celé udělal vychytralým způsobem. Domy rodinám zajistil, dal jim půjčku, ale smlouvy jsou sepsané mezi rodinami a původními majiteli," uvedl Kumar Vishwanathan ze společnosti Vzájemné soužití. Podle náměstkyně olomouckého hejtmana Jitky Chalánkové (KDU-ČSL) se Romové cítí vykořenění ze svého prostředí, kde mají rodiny a přátele. "Rodiny se nevzdávají. Chtějí se vrátit zpět, oni ani nikdy jinak neuvažovali. Odmítli i sbírku, protože v domech nechtějí zůstat," uvedla Chalánková.