Zprávy | Z archivu rubriky


Bývalý český ministr obrany a nynější manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík a český expremiér Miloš Zeman (ČSSD) ve středu prohlásili, že v souvislosti s jednáním o nákupu či pronájmu stíhaček Gripen se nesetkali s korupčním jednáním. Reagovali tak na úterní reportáž švédské státní televize, podle níž původní jednání o prodeji 24 gripenů do České republiky i následný pronájem 14 těchto strojů české armádě provázely před několika lety nevyjasněné platby a možná korupce. Předseda ČSSD Jiří Paroubek oznámil, že kdyby se v případu objevily další závažné informace, navrhne strana zřízení parlamentní komise.

Podle Tvrdíka byla nabídka švédsko-britského konsorcia BAE Systems/Saab věrohodná. "Předseda vlády (Zeman) o této věci jednal s britským premiérem Tony Blairem či s tehdejším švédským premiérem Göranem Perssonem," připomněl. Zástupci britské a švédské vlády podle Tvrdíka nabídku nejen doporučili, ale také Česku poskytli příslušné vládní garance. Tvrdík na tiskové konferenci ČSSD rovněž popřel, že by se za svého působení na ministerstvu kvůli této armádní zakázce setkal s lobbisty. Myslí si, že možnost zakoupení gripenů byla zajímavá i díky výhodným kompenzačním nabídkám pro české firmy. Také podle Zemana byla nabídka nákupu gripenů nejvýhodnější. Investice z offsetových programů by podle něj pomohly snížit nezaměstnanost na severní Moravě a v severních Čechách. Ostatní firmy nabízely nižší investiční programy pro rozvoj české ekonomiky nebo nenabízely žádné. Tvrdík také zdůraznil, že on kvůli stíhačkám nikdy vyšetřován nebyl. Švédská televize ve svém úterním investigativním pořadu uvedla, že české úřady společně se švédskými v letech 2001-2006 vyšetřovaly podezření z korupce při obchodních jednáních o gripenech.

V Česku informace o údajném společném vyšetřování potvrzena nebyla. V lednu 2003 česká policie oznámila, že odložila trestní oznámení, které pro podezření z úplatkářství v kauze gripenů podal tehdejší senátor Michael Žantovský. Policie sice dospěla k závěru, že zamýšlený nákup stíhaček korupce provázela, ale pachatele nevypátrala. Náměstkyně obvodní státní zástupkyně pro Prahu 1 Ivona Horská ve středu ČTK řekla, že v České republice se vyšetřování znovu otevře pouze v případě, že se objeví nové konkrétní důkazy. Momentálně prý ale k otevření případu, na který se vztahuje pětiletá promlčecí lhůta, důvody nejsou.

Jeden ze spoluautorů pořadu Švédské televize, novinář Fredrik Laurin, ve středu ČTK sdělil, že slíbené tajné provize za prodej, z nichž se prý vyplácely úplatky politikům, dosahovaly nejméně jedné miliardy švédských korun (tří miliard Kč), což však neznamená, že by tak vysoké částky již byly v plné výši vyplaceny. "Viděli jsme smlouvy na miliardové provize ve chvíli, kdy by byla smlouva na nákup švédských stíhaček pro Českou republiku uzavřena, nakonec se tak ale nestalo. Všichni tajní agenti, kteří měli kontakty s českými politiky vést, dostali určitě zaplaceno, ale přesná výše plateb nám není známa," řekl Laurin.

Klíčovou osobou uplácení v České republice byl podle anonymního zdroje Švédské televize šéf české kampaně stíhaček gripen, Angličan Steve Mead, který toto obvinění už dříve popřel. Za prostředníky byli označeni Rakušan Alfons Mensdorff-Pouilly, Čech Richard Háva - ředitel podniku Omnipol - a bývalý kanadský ministr Otto Jelinek. Háva v pořadu obvinění popřel, stanovisko Mensdorffa-Pouillyho nebylo k dispozici. Rakušan měl v případě uzavření kontraktu získat v přepočtu 1,6 miliardy Kč a Háva 1,2 miliardy Kč. U Jelineka se hovoří o blíže neurčené již vyplacené částce. Jelinek ve středu odmítl, že by se na uplácení spolu s jinými osobami podílel. Tvrdík prohlásil, že se s lidmi, kteří figurovali v reportáži, nepotkal, a ani je nezná.

Podle dokumentu švédské televize Mensdorff-Pouilly získal nakonec plnou provizi 81 milionů švédských korun, tedy téměř čtvrt miliardy Kč, za druhý, v tomto případě již uzavřený kontrakt mezi Českou republikou a konsorciem BAE-Saab, na jehož základě si Česko stíhačky Gripen místo nákupu pronajalo. Jak velká část těchto peněz případně putovala na úplatky do Česka, se neví. Britský deník The Guardian, jehož reportér David Leigh na pořadu švédské televize spolupracoval, ve středu napsal, že Mensdorff-Pouilly si za provizi koupil zámek ve Skotsku. Podle Guardianu také Mensdorf-Pouilly v úterý popřel, že by dostal nelegální peníze prostřednictvím panamské společnosti Valurex, jak tvrdil švédský pořad. Případem, především pak aktivitami firmy BAE, se ve středu zabývaly i britské listy The Times a The Independent.

Dosavadní vrchní a programový ředitel České televize František Lambert zatím zůstane ve vedení ČT. Novinářům to řekl šéf televize Jiří Janeček po neveřejném jednání Rady ČT. Lambert působil dříve v Lidových milicích a neodevzdal čestné prohlášení, čímž se provinil proti zákonu. Rada proto Janečka upozornila, že jako šéf ČT porušil zákon. Janeček uvedl, že během tříhodinového jednání se hovořilo i o možnosti, že by odvolal Lamberta z obou funkcí, a poté mu dal výpověď. Nakonec se přiklonil k tomu, že v následujících dnech rozdělí dosavadní spojenou funkci a Lambert zůstane v ČT na postu finančního ředitele; funkci programového šéfa ČT obsadí někým jiným.

"ČT by do deseti dnů podala určovací žalobu k soudu, zda se na tuto funkci vztahují předpoklady uvedené v lustračním zákoně, a pokud ano, zda tyto předpoklady kolega Lambert splnil nebo ne. Na výsledku tohoto soudního řízení by záviselo setrvání Lamberta v ČT," uvedl Janeček s tím, že ČT chce postupovat podle zákona. Na Janečkovo rozhodnutí tak zřejmě měla vliv i novela zákoníku práce, která podle některých výkladů ruší vliv lustračního zákona na Lambertovu funkci.

Rada ve středu vzala na vědomí informaci o zamýšlené organizační změně v ČT. Ta spočívá v oddělení funkcí programového a finančního ředitele. "Rada se přiklání k této variantě, která zajistí hospodářskou stabilitu ČT, k níž významně přispěl František Lambert," citoval předseda rady Jiří Baumruk z usnesení rady. Lambert je nejen radou považován za člověka, který měl hlavní zásluhu na tom, že hospodaření ČT se po čtyřech letech až stamilionových ztrát dostalo do současného vyrovnaného stavu. Baumruk také oznámil, že v průběhu neveřejného jednání padl i návrh, aby Janeček v souvislosti s Lambertovým působením v ČT odstoupil z funkce. Pro tento návrh ale hlasoval jediný člen rady, který tuto možnost navrhnul. Deset bylo proti a tři se zdrželi, uvedl předseda.

Rusko bude na výstavbu částí amerického protiraketového deštníku v ČR a Polsku podle svého ministra zahraničí Sergeje Lavrova reagovat bez hysterie a tak, aby nevyprovokovalo nové závody ve zbrojení. Šéf ruské diplomacie to řekl v rozhovoru pro deník Rossijskaja Gazeta, který často vyjadřuje oficiální názory ruské politiky. Lavrov také uvedl, že způsob, jakým se o rozmístění radaru a raket amerického systému rozhoduje v samotné ČR a Polsku, není v souladu s chápáním demokracie. "Nebere se ohled na veřejné mínění, na mínění spojenců," řekl v rozhovoru Lavrov. Ruské diplomacii je prý dobře známo, že velká část veřejného mínění v Česku i Polsku je proti přijetí amerických návrhů. "Víme o nápadech zorganizovat průzkumy, referenda. Přitom vedení jedné ani druhé země se tím nehodlá zabývat a už oznámilo svůj souhlas s přijetím," podotkl ruský ministr zahraničí. Lavrov připomněl výroky německého ministra zahraničních věcí Franka-Waltera Steinmeiera. Ten podle svého ruského kolegy podtrhl nevyhnutelnost řešit strategické otázky podobného typu s přihlédnutím k mínění všech, kdo by na vývoj mohli reagovat negativně. "Takového čestného postoje si ceníme a myslíme si, že nebyl diktován pouhou snahou se nám zavděčit," zdůraznil Lavrov.

Ministr v souvislosti s otázkou strategické rovnováhy v Evropě připomněl, že podle ruských expertů nemá v případě hrozby z Íránu či Severní Koreje smysl umístit elementy protiraketové obrany tam, kam se to nyní navrhuje. "Jestli se skutečně objeví právě v Polsku a Česku, musí vojenští analytici vypočíst základní trajektorie raket, na jejichž zničení jsou vymyšleny tyto systémy. A nemůžeme nekonstatovat, že dané objekty jsou zcela vhodné k tomu, aby zachytily rakety vypuštěné z ruského území," řekl Lavrov. Podle něj nejde o to, že by se Rusko skutečně chystalo nějaké střely odpálit. Samotná filosofie dohody o protiraketové obraně byla ale podle něj založena na likvidaci pokušení udeřit jako první. "A nyní bude, jak zjevně počítají američtí stratégové, garantovaná obrana proti prvnímu úderu. A tak vzniká jiné pokušení - sám udeřit jako první, protože víš, že zůstaneš nepotrestán," vysvětil Lavrov.