Zprávy | Z archivu rubriky


Reforma veřejných financí, kterou připravila vláda Mirka Topolánka, povede ke zvýšení inflace na 3,5 procenta, způsobí růst úrokových sazeb, a tím i zdražení úvěrů a hypoték. To následně bude mít dopad na podnikání, a v souvislosti s růstem nižší sazby DPH z pěti na devět procent, i na zájem lidí o nové bydlení. Na středeční tiskové konferenci to uvedl předseda ČSSD Jiří Paroubek. Vláda i odhady některých ekonomů počítají s růstem inflace kvůli reformě ke třem procentům. V rámci reformy daní, kde vláda navrhuje rovnou 15procentní daň z příjmu, dojde podle něj pouze k přesunu peněz od nižší a střední třídy k nejbohatším. "Jsme připraveni na reformy, ale ne na sociální experimenty," kritizoval vládní reformu.

Sociálním demokratům se rovněž nelíbí, že plánované změny by měly zrušit daňovou progresi, tedy stav, kdy lidé s vyššími příjmy platí na daních poměrně více než lidé s nižšími příjmy. To ovšem odmítá ministr financí Miroslav Kalousek, podle jehož vyjádření při úterní prezentaci reformy daňová progrese zůstane zachována a pouze se sníží. "Celá reforma má rovněž protipopulační charakter," uvedl Paroubek. Důvodem je podle něj redukce přídavků na děti, porodného i rodičovského příspěvku. Půjde nejméně o sedm miliard korun, o které budou připraveny rodiny s dětmi, dodal. Podle vládních představitelů ovšem snížení přídavků bude kompenzováno daňovými změnami, na kterých podle vlády vydělají všichni občané.

Vláda na návrh ministerstva školství upravila pravidla pro výuku českého jazyka a literatury v zahraničí. Lektoři už nebudou muset vyjíždět na svá zahraniční působiště na omezenou dobu. Mají dostávat vyšší finanční příspěvky. Do výběrového řízení se rovněž budou moci hlásit i lidé, kteří nevystudovali přímo češtinu. Na 47 zahraničních univerzit vyjíždějí lektoři, kteří přednášejí většinou na pracovištích slovanské filologie. Dům zahraničních služeb ministerstva také vysílá do devíti zemí 12 učitelů ke krajanským komunitám, kteří se kromě výuky češtiny podílejí na kulturním životě komunity. Dosud bylo nutné, aby měli zájemci vysokoškolské vzdělání zaměřené na český jazyk a literaturu. Ministerstvo chce nyní změkčit podmínky, aby se mohli hlásit i další vysokoškolsky vzdělaní kandidáti. "Ukázalo se, že někdy je přínosem, když lektoři ovládají jazyk hostitelské země, například mongolštinu nebo arabštinu," argumentuje ministerstvo školství. Kandidáti s češtinou však budou mít i nadále přednost.

Nejvíce učitelů vyjíždí ke krajanům do Rumunska, v současnosti jsou tam tři. Po dvou učitelích vysílá Česká republika do Chorvatska, Argentiny a Brazílie. O lektory českého jazyka a literatury je zájem například v Rusku, hned několik vysokých škol ji vyučuje například v Polsku nebo Itálii. Kromě evropských univerzit působí lektoři také v Číně, Egyptě, Indii, Izraeli a Mongolsku.