Zprávy | Z archivu rubriky


Část romských rodin, kterým město Vsetín prostřednictvím své příspěvkové organizace poskytlo bezúročné půjčky na nákup rodinných domů na Jesenicku a Prostějovsku, nesplácí své závazky. Rodinám tak hrozí, že pokud urychleně nezačnou splácet, o nemovitosti přijdou a skončí na ulici. ČTK o tom informovala mluvčí vsetínské radnice Eva Stejskalová. Rodiny mají podle smlouvy splácet měsíčně částku od 1500 do 2330 korun. Ani jednu splátku dosud neuhradily dvě z nich, tři jsou ve skluzu. Rodiny městu dluží více než 27.000 korun. Město proto začne po rodinách dlužné částky tvrdě vymáhat. Ze smlouvy totiž jednoznačně vyplývá, že pokud se dlužník dostane do prodlení ve splácení, je půjčka splatná okamžitě a celá a na dlužnou částku začne nabíhat úrok. "Dosud jsme toto ustanovení nenaplnili ani v jednom z uvedených případů, teď ale začneme. Pokud nepomůže domluva, budeme problém řešit právní cestou," řekl místostarosta Vsetína Lubomír Gajdušek (KDU-ČSL).

Podle zástupce sdružení Roma Vidnava Václava Zástěry však nyní Romové podle domluvy s radnicí začali nejprve splácet penále a poté až úvěr na domy. Tento krok byl podle něj dopředu domluven. "Bylo jasně řečeno, že dokud budou splácet penále za bydlení v pavlačovém domě, nemusejí rodiny splácet po tuto dobu hypotéku. A oni to penále platí. Penále měsíčně činí 4000 korun, hypotéka by byla dalších 2000 korun. Naráz by to nebyli schopni splácet. Vsetínská radnice nám řekla, že je to tak možné," řekl ČTK Zástěra. Doplnil, že má o této dohodě důkazy. "Město se jich chtělo zbavit, ale rozhodně to není o systémovém řešení a sociálním přístupu. Takto se věci neřeší. Jestli se jim to nelíbí, sejdeme se u soudu," dodal.

Americký systém ochrany před raketami dlouhého doletu má být provázán se systémem obrany proti střelám krátkého a středního doletu, který buduje Severoatlantická aliance. Senátorům to ve středu řekla ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Uvedla to na společném jednání senátních výborů k možnosti umístění radarové části protiraketové základny USA na českém území. "NATO se nyní soustřeďuje na vývoj a výstavbu systému obrany proti balistickým střelám krátkého a středního doletu, což Spojené státy považují za správné, protože tato 'dělba odpovědnosti' by měla být zachována a systémy by se měly vzájemně doplňovat a posilovat," uvedla ministryně.

Její slova potvrdil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, podle něhož NATO v Itálii staví obdobné zařízení proti raketám středního a krátkého doletu. Kolem roku 2012 by podle ministra oba systémy měly být natolik připraveny, aby byla chráněna podstatná část evropského území. Schwarzenberg podotkl, že v okolních zemích se po důkladnější debatě mírní kritika umístění základny. "Pozvolna rozpoznávají, že to má svou důležitost a má svou nutnost," dodal.

Premiér Mirek Topolánek uvedl, že umístění radaru USA by zvýšilo bezpečnost země. Americký radar by podle něj do Česka mohl přinést další investice do vzdělání, výzkumu nebo vývoje. Vláda bude podle něj usilovat o nové vyjednání smlouvy s USA o ochraně investic. Topolánek si myslí, že v souvislosti s radarem koluje v Česku několik fám. Podle Topolánka totiž není pravda, že by radar byl napájen jaderným reaktorem. "Bude napojen na běžnou rozvodnou (elektrickou) síť," uvedl. Premiér zdůraznil, že radar neohrozí zdraví obyvatel. Parkanová uvedla, že kromě politiků by měli otázku radaru vysvětlovat lidem experti na zdravotnictví či životní prostředí.

Proti radaru se podle očekávání postavili představitelé ČSSD, která vybudování americké základny není příliš nakloněna. Požaduje kvůli tomu vypsat referendum stejně jako KSČM, která přítomnost amerických vojáků v ČR striktně odmítá. Jednání v Senátu se uskutečnilo jen pár dní před cestou poslanců a senátorů za radarem americké protiraketové obrany na Marshallových ostrovech.