Zprávy | Z archivu rubriky


Ochota Čechů přispívat na charitu se v posledních letech zvyšuje a Češi se i více zajímají o to, komu nebo čemu jejich peníze prospějí. Firemní dárci přicházejí také s novými aktivitami a přibližují se více podnikové filantropii v zahraničí. Zatímco představitelky velkých a známých nadací, které ČTK oslovila, jsou s tímto vývojem spokojeny, ředitelka Fóra dárců Pavlína Kalousová připomíná, že podniky v České republice ještě zaostávají ve výši podílu hrubého zisku určeného na charitu za firmami působícími v jiných vyspělých zemích. Podle Kalousové mají firmy dosud rezervy a učit se ještě musejí i neziskové organizace, které často nedokážou potencionální dárce oslovit. Přitom dárcovství je z velké části založeno na dobré komunikaci, řekla Kalousová ČTK.

Ředitelka Konta Bariéry Nadace Charty 77 Božena Jirků ČTK řekla, že příjmy konta výrazně stoupají a každoročně se ozvou desítky nových firem. "Lidé a sponzoři jsou ochotní. Velcí sponzoři jsou ostražitější. Firmy nám přispějí, protože projekt splňuje jejich představu, nebo proto, že hledají renomovanou nadaci," uvedla Jirků.

Zakladatelka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková ČTK řekla, že neustále roste počet lidí zasílajících fondu finanční dary. Každoročně se například o milion korun zvyšuje částka, kterou fond získává z cílené sbírky, při níž rozesílá složenky spolu s informací o své činnosti. Loni takto obdržel 45 milionů korun.

Ředitelka občanského sdružení Život dětem, které řadu let pořádá celonárodní sbírku Srdíčkový den, Anna Strnadová si také myslí, že lidé jsou stále ochotnější přispívat na dobrou věc. Přesto se však mohou výnosy jednotlivých sbírek snižovat, protože roste jejich počet.

Podle zakladatelky nadace Naše dítě Zuzany Baudyšové financování některých nadací zhoršuje to, že největší firmy si zakládají vlastní nadace. Financují pak své projekty a přestávají sponzorovat organizace, kterým dosud pomáhaly.

Pokud ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) prosadí od ledna 2008 poplatky pro pacienty, někteří lékaři je podle zjištění ČTK nebudou vybírat. Většinu z třicetikorunové částky jim prý stejně seberou administrativní náklady a navíc prý to může zhoršit jejich vztahy s pacienty. Zastánci poplatků naopak tvrdí, že je to krok správným směrem. Svaz pacientů vyzval občany, ať u ministra proti poplatkům protestují.

"Mě jako lékaře uráží, že nás pan ministr chce degradovat na úroveň toaletářky na pařížském nádraží, která vybírá za vstup jedno euro," řekl ČTK prezident České lékařské komory Milan Kubek. Jako cévní odborník má v Praze vlastní ordinaci. Poplatky vybírat nechce.

"Poplatky jsou krok správným směrem, voláme po tom léta, tak teď neřekneme, že pacient nemá být zapojen do ekonomiky zdravotní péče," řekl ČTK mluvčí Sdružení praktických lékařů Jan Jelínek. Technologie, jak poplatky vybírat, je podle něj "nešťastná", protože znamená velkou administrativní zátěž. Sdružení o tom chce s ministrem jednat.

"Budu se rozmýšlet, od koho a kdy poplatek vybrat," dodal praktický lékař Pavel Lindovský ze sdružení Praktik.cz. Jeho ordinací projde 40 pacientů denně, takže by měl za poplatky mít 1200 korun. Odevzdá 40 účtenek, administrativa odebere z každé 20 korun, firmy tolik berou za započítání účetní položky. Podle Lindovského tedy příjmy z poplatků jeho praxi nijak nepomohou.