Zprávy | Z archivu rubriky


Požadavky odborářů automobilky Škoda Auto na růst platů ve firmě jsou nepřiměřené a mohou mít neblahé důsledky pro celou ekonomiku, shodli se oslovení analytici a zástupci podnikatelů. Nadměrné zvýšení platů by podle nich mohlo způsobit propouštění zaměstnanců, nárůst cen a zbrzdění růstu ekonomiky. "Může jít o precedens, který spustí lavinu. Odborářská vedení dalších firem se nebudou chtít před svými zaměstnanci nechat mladoboleslavskými odboráři zahanbit a výsledkem může být vzájemné předhánění v požadavcích," řekl ČTK Daniel Münich z ekonomického institutu CERGE. Lavinový efekt by pak na sebe nenechal dlouho čekat, doplnil prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. V automobilovém průmyslu jsou podle něj přiměřené požadavky na meziroční růst platů o sedm procent. Iracionální nátlak odborů by v Česku spustil mzdovou inflaci a vyústil ve zvyšování úrokových sazeb a zbrzdění ekonomického růstu, varoval analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Odboráři podle něj uvažují jen krátkodobě a jsou sami proti sobě. "Dlouhodobě nadprůměrné mzdy ve Škodovce povedou k propouštění. Firmu totiž bude ke snižování nákladů tlačit invaze čínských aut," dodal. Škoda Auto se podílí na výkonu české ekonomiky asi třemi procenty, uvedl analytik Patria Finance David Marek. To je na jednu firmu opravdu hodně a výpadky výroby spojené se stávkou mohou být podle něj citelné v celkových statistikách českého průmyslu, případně i hrubého domácího produktu.

V Terezíně zazněla v pondělí jména 100 Židů, kteří během druhé světové války prošli utrpením terezínského ghetta. Židé tak podle náměstka ředitele Památníku Terezín Jiřího Janouška činí ve vzpomínkový den Jom ha-šoa, který je připomínkou zahájení povstání ve varšavském ghettu v roce 1943. Podle pohyblivého židovského kalendáře to bylo 27. dne měsíce nisanu, který letos připadl na 15. dubna. Jména obětí holokaustu se v Terezíně předčítají od roku 1991, každý rok přesně stovka. Nacisté do terezínského ghetta v letech 1941 až 1945 zavlekli na 155.000 Židů z celé Evropy. Zhruba 35.000 z nich tam na následky hladu, nemocí a stresu zemřelo, většina ostatních skončila ve vyhlazovacích táborech. Jmen obětí je tolik, že poslední z nich zazní v roce 2340.

Osud tisíce Židů z celé Evropy, kteří prošli terezínským ghettem, připomínaly do roku 1989 jen Židovský hřbitov ze 70. let a pietní místo na Ohři, kam nacisté vhodili popel svých 22.000 obětí. Nyní jejich památku uchovává například i Muzeum ghetta a stálé expozice věnované literární, hudební, výtvarné a divadelní tvorbě vězňů bývalého ghetta. V nich se každoročně koná i řada vzpomínkových a kulturních akcí. Ústecký kraj by chtěl v Terezíně zřídit velké muzeum holokaustu. Kolem něho by se soustředili špičkoví evropští historici a vysoké školy z celé Evropy by tam mohly na jedno- až dvousemestrové stáže vysílat své studenty. V Terezíně by se přednášelo nejen o holokaustu, ale i o dějinách evropských národů. Kraj již nechává zpracovat projekt.