Zprávy | Z archivu rubriky


Školské odbory nesouhlasí s vládou navrženou reformou veřejných financí. Podle jejich názoru by její realizace ohrozila kvalitu vzdělávání. "Zásadně odmítáme, aby se reforma veřejných financí stala záminkou pro odklad řešení naléhavých problémů školství," uvedli odboráři v prohlášení, jež odsouhlasili delegáti sjezdu Českomoravského odborového svazu pracovníků školství, který v sobotu skončil v Praze. Za nejdůležitější bolavé místo školství odboráři považují právě nízké platy učitelů i dalších zaměstnanců škol.

Za "výsměch" pracovníkům ve školství považuje vládou navrhovaný růst jejich mezd na příští rok o 1,5 procenta předseda svazu školských odborů František Dobšík, který byl v pátek znovu zvolen do funkce, v níž působil předchozí čtyři roky. "Rozhodně tomu nebudeme přihlížet. Chceme se nějakým způsobem ozvat a rozhodně se jako školští pracovníci budeme bránit," řekl ČTK Dobšík. "Neříkáme, že chceme teď naráz přidat každý deset tisíc. Přidání, které se pohybovalo kolem dvou tisíc korun teď bude řádově v desetikorunách, to srovnání je pro mě výsměchem," prohlásil.

Delegáti sjezdu odsouhlasili také text otevřeného dopisu adresovaného ministrům, poslancům a senátorům. V dopise si stěžují, že vláda svým jednáním zatíží učitele zvyšováním úvazků a svým "bezprecedentním a neprofesionálním" rozhodnutím je zodpovědná za ohrožení výuky zejména v regionech a na základních školách. Podle školských odborů navíc chystaná opatření povedou k další privatizaci školství, zvýšení finanční spoluúčasti studentů a zprivatizování stravování, internátů či školních družin.

Zcela jednoznačně odmítli občané Příkosic na Rokycansku myšlenku postavit v nedalekém vojenském prostoru Brdy americkou radarovou základnu. Sobotní ankety se účastnilo 78,4 procenta voličů, všichni odpověděli, že radar v Brdech nechtějí, řekl ČTK starosta obce Jan Krhoun. Starostu nepřekvapil ani tak výsledek hlasování, jako účast lidí. Z 296 voličů jich přišlo své ne radaru říci 232. Anketa jim nabízela ještě další možnosti: mohli vybírat, zda radar chtějí, nechtějí, za nevědí nebo zda jim na tom nezáleží. "Výsledky ankety obec k ničemu nezavazují, stejně jako obec nemáme žádné právní možnosti. Můžeme jen protestovat a zveřejňovat výsledky naší ankety," dodal starosta. Přiznal, že anketou chtěla obec prověřit, jak velký zájem lidé o problematiku mají.

O radaru hlasovali také lidé v nedalekých Vískách. Všichni lidé, kteří se účastnili obecního referenda, jednoznačně odmítli výstavbu amerického radaru v nedalekém vojenském prostoru Brdy. Z 31 oprávněných voličů jich přišlo vyjádřit svůj názor 30, nehlasoval pouze člověk, který je na služební cestě a předem se omluvil. Všech třicet lidí jednomyslně řeklo radaru ne, řekl ČTK starosta vesničky Lubomír Fiala.

Jednoznačně proti radaru skončilo první referendum v obci Trokavec i ankety v dalších obcích. I přes snahu místních lidí, ale nejsou výsledky lokálních referend ani anket nijak závazné pro vládu ani parlament.

Přímí účastníci květnových bojů v roce 1945, politici i další lidé si v sobotu u sídla Českého rozhlasu v Praze připomněli 62. výročí pražského povstání proti nacistům. Právě u budovy na pražské Vinohradské třídě se odehrály jedny z nejtvrdších střetů s německými okupanty. Mnozí z obránců padli. Předseda Senátu Přemysl Sobotka, místopředsedkyně sněmovny Lucie Talmanová, ministryně obrany Vlasta Parkanová, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková i další řečníci ocenili odvahu lidí, kteří se zbraní v ruce bránili rozhlas, a umožnili tak jeho svobodné vysílání. "Odkaz těch, kteří tady bojovali, i těch, kteří zahynuli v pekle koncentračních táborů, je pro nás zavazující," uvedla Dvořáková. Sobotka a ředitel rozhlasu Václav Kasík připomněli, že rozhlas byl jedním z center dění i v roce 1968, kdy to tehdejšího Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy. Zástupci parlamentu, vlády, prezidentské kanceláře, hlavního města i dalších institucí za asistence čestné stráže a doprovodu vojenské hudby položili u rozhlasu věnce.

Pražským květnovým povstáním vyvrcholila v roce 1945 série obdobných akcí, které propukly spontánně na přelomu dubna a května na mnoha místech tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Do bojů v Praze se zapojilo na 30.000 lidí, podle dostupných pramenů jich na 3700 zemřelo. Akce k připomenutí konce druhé světové války se v sobotu konaly i na dalších místech Prahy. Dopoledne na Staroměstském náměstí, odpoledne u mostu Barikádníků.

Moravští vinaři získali na 46. ročníku mezinárodního konkurzu vína Monde Selection v Bruselu šest cenných kovů, jednu bronzovou a pět stříbrných medailí. Domácí vinaře na soutěži reprezentovali čtyři vinaři s celkem 12 vzorky vín. ČTK informaci získala na stránkách Svazu vinařů České republiky a Národního vinařského centra. Nezávislý institut Monde Selection byl založen v roce 1961, je tedy jedním z nejstarších organizací věnující se hodnocení kvality zboží. Institut testuje především kosmetické výrobky, tabák, čokoládu a alkoholické nápoje. "Soutěž vín má mezi odborníky velký zvuk, protože v hodnotící komisi zasedají před evropští znalci vín. Nad soutěží navíc převzala patronát Mezinárodní organizace révy a vína," řekla ČTK Jana Škrletová ze společnosti Omnimedia, která zastupuje Svaz vinařů.

Nejlépe si v konkurenci vinařů z 15 evropských zemí vedl vinař Oldřich Drápal z Brna, který se specializuje na výrobu slámových vín. Do soutěže přihlásil dvě vína a obě získala stříbrnou medaili. Dva cenné kovy získaly také Moravské vinařské závody Bzenec, po jedné medaili pak firmy Znovín Znojmo a Spielberg CZ.

Dalšího úspěchu dosáhla moravská vína na světové soutěži Chardonnay du Monde, která se každoročně koná v Chateau des Ravatys, sídle Pasteurova institutu. V konkurenci 949 vzorků vín ze 38 zemí získala stříbrné medaile dvě ze čtyř přihlášených vín z Moravy, a to ledové víno Chardonnay ročník 2005 z Vinných sklepů Valtice a výběr z bobulí Chardonnay ročník 2006 ze Znovínu Znojmo.

Vínu se v Česku daří, jeho spotřeba v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů vína na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů.