Zprávy | Z archivu rubriky


Armáda v neděli převezla do Prahy ostatky českého vojáka, který v noci ze čtvrtka na pátek zahynul v Afghánistánu při sesuvu půdy. Při nehodě bylo zraněno dalších pět vojáků lavinou kamení a bahna, jeden z nich těžce. Mrtvému vojákovi bylo 28 let, jakékoli další podrobnosti ale na přání rodiny armáda odmítla sdělit. Rakev přikrytou českou vlajkou vynesli z letadla jeho kolegové. U katafalku krátce promluvil armádní kaplan a čestná stráž zahrála státní hymnu. Smutečního ceremoniálu na letišti se zúčastnila ministryně obrany Vlasta Parkanová, která po celou dobu ceremoniálu držela jednu z členek rodiny za ruku. Přítomen byl také náčelník Generálního štábu Vlastimil Picek. Podle něj armáda počítá s odškodněním rodiny mrtvého vojáka.

Nehoda se stala asi 30 kilometrů jihovýchodně od města Fajzábád, kde čeští vojáci působí v provinčním rekonstrukčním týmu. Sesuv, který způsobila bouřka doprovázená prudkým deštěm, strhl ze srázu a zcela pohřbil jedno ze čtyř vozidel čtrnáctičlenné patroly českého kontingentu. Dvoučlenná posádka zavaleného automobilu byla vyproštěna až ráno. Důvodem bylo podle Picka přetrvávající velmi špatné počasí, které znemožnilo pozemním i leteckým záchranným jednotkám dostat se na místo dříve. Tým, který na místě zůstal, nakonec jednoho z Čechů nalezl už bez známek života, druhého se podařilo vytáhnout s těžkými zraněními.

V Průmyslovém paláci na pražském Výstavišti skončil 13. ročník mezinárodního veletrhu Svět knihy. Během čtyř dní na veletrh zamířilo asi 30.000 návštěvníků. ČTK to řekla mluvčí pořadatelů Jana Chalupová. Počet návštěvníků tak oproti předchozímu ročníku vzrostl a zřejmě vyrovnal dosud rekordní třicetitisícovou návštěvnost z roku 2004. "Doufáme, že to může být začátek nového trendu," uvedla Chalupová. "Možná, že už se trošku mění finanční situace v českých rodinách i povědomí lidí o tom, že knížky jsou potřeba," míní.

Řadu lidí podle organizátorů přitáhly především knihy německy píšících autorů, na něž byl letošní ročník veletrhu převážně zaměřen. Němečtí, rakouští a švýcarští partneři pořadatelů si zájem čtenářů pochvalovali, naopak ale konstatovali, že čeští nakladatelé jsou podle jejich názoru ve vztahu k německé literatuře zatím spíše rezervovaní. Největší zájem návštěvníků veletrhu sice stejně jako v předchozích letech vzbudila beletrie, letos však více než v minulých letech lidé mířili také ke stánkům s odbornými publikacemi a multimediálními projekty. Právě na ně se letos pořadatelé zaměřili, aby jejich prostřednictvím k literatuře přivedli nejmladší čtenáře.

Za rok se tradiční pražský veletrh Svět knihy uskuteční v termínu od 24. do 27. dubna. Zaměřen bude především na španělskou literaturu, souvisejícím tématem bude láska a vášeň v literatuře.

O odpovědnosti za svobodu a aktivní účasti na obraně demokracie, míru a svobody hovořila v neděli v Plzni většina politiků při hlavním pietním aktu, kterým vyvrcholily třídenní oslavy osvobození Plzně americkou armádou v květnu 1945. Řečníci zmínili zejména aktuální téma - nadcházející diskusi mezi českou a americkou vládou o umístění radarové základy v brdském vojenském prostoru. Stejně jako v posledních letech se dnes u pomníku Díky, Ameriko! sešly davy Plzeňanů. Přišli alespoň potleskem pozdravit své oblíbence - americké a belgické veterány, kteří město právě 6. května 1945 osvobodili.

Zatímco jinde v Česku lidé často důrazně vystupují proti americkému radaru, Plzeňané odměnili slova politiků i amerického velvyslance o nutnosti podílet se na obraně míru potleskem. "Jestli skutečně chceme uctít hrdiny a oběti minulosti, musíme dělat víc, než jen vzpomínat. Musíme jednat, abychom zajistili mírovou budoucnost a prosperitu pro své děti," prohlásil americký velvyslanec Richard Graber. Věří, že jednání, která jeho vláda zahájí příští týden s českou vládou o radarové základně, skončí úspěšně a že základna v Brdech vyroste. Bude to vůbec první americká vojenská základna na českém území a vůbec první působení amerických vojáků v Česku od doby, kdy odtud v roce 1945 musely odejít jednotky generála Pattona, řekl velvyslanec. Zvýší se tak nejen bezpečnost USA, ČR a celé Evropy, ale zároveň se na dosud největší míru utuží pouto mezi oběma zeměmi, dodal.

Lidé odměnili potleskem i slova plzeňského primátora Pavla Rödla, který podobně jako další řečníci, zdůraznil, že spojenectví se Spojenými státy dospělo do fáze, kdy musíme přijmout svoji část odpovědnosti a ne jen spoléhat na pomoc někoho jiného. Proamerickou náladu Plzně, která vydržela po celé generace od osvobození v roce 1945, přes komunistický režim, až do současnosti, ocenil premiér Mirek Topolánek. Speciálně letos měly podle něj oslavy osvobození v kontextu s nadcházejícím vyjednáváním o radaru zvláštní sílu a důraz, řekl ČTK.

Dveře Poslanecké sněmovny a Senátu budou o nadcházejícím státním svátku veřejnosti opět otevřené. Návštěvníci si budou moci v úterý tradičně prohlédnout reprezentační sály i další prostory, v nichž se projednávají a schvalují zákony. Parlament pořádá den otevřených dveří dvakrát ročně, a to 8. května v Den vítězství nad fašismem a 28. října, tedy v Den vzniku samostatného československého státu. Loni na podzim toho využilo přes 1500 lidí.

Prohlídka sněmovny bude začínat druhé květnové úterý u vchodu na Malostranském náměstí. Návštěvníky tam budou čekat průvodkyně Pražské informační služby, které je seznámí s historií budov, jejich architektonickými zajímavostmi a současným využitím. Při zhruba hodinové prohlídce zavítají lidé do jednacího sálu, do různých zasedacích místností a kanceláří některých výborů.

V barokních palácích sídla Senátu se budou moci návštěvníci seznámit mimo jiné s propagační expozicí k chystané rozsáhlé výstavě, která bude věnována osobnosti Albrechta z Valdštejna. Lidé si budou moci prohlédnout také například Jednací i Slavnostní sál, Rytířskou a Audienční síň, Mytologickou chodbu, Valdštejnovu pracovnu nebo Prezidentský salonek. Do sněmovny mohou zájemci přijít od 09:00 do 16:00. Senát bude přístupný od 09:00 do 17:00, přičemž poslední vstup bude umožněn v 16:40. Večerní hodiny budou moci lidé strávit ve Valdštejnské zahradě, která bude mimořádně přístupná až do 22:00 za slavnostního osvětlení.

Zcela jednoznačně odmítli občané Příkosic na Rokycansku myšlenku postavit v nedalekém vojenském prostoru Brdy americkou radarovou základnu. Sobotní ankety se účastnilo 78,4 procenta voličů, všichni odpověděli, že radar v Brdech nechtějí, řekl ČTK starosta obce Jan Krhoun. Starostu nepřekvapil ani tak výsledek hlasování, jako účast lidí. Z 296 voličů jich přišlo své ne radaru říci 232. Anketa jim nabízela ještě další možnosti: mohli vybírat, zda radar chtějí, nechtějí, za nevědí nebo zda jim na tom nezáleží. "Výsledky ankety obec k ničemu nezavazují, stejně jako obec nemáme žádné právní možnosti. Můžeme jen protestovat a zveřejňovat výsledky naší ankety," dodal starosta. Přiznal, že anketou chtěla obec prověřit, jak velký zájem lidé o problematiku mají.

O radaru hlasovali také lidé v nedalekých Vískách. Všichni lidé, kteří se účastnili obecního referenda, jednoznačně odmítli výstavbu amerického radaru v nedalekém vojenském prostoru Brdy. Z 31 oprávněných voličů jich přišlo vyjádřit svůj názor 30, nehlasoval pouze člověk, který je na služební cestě a předem se omluvil. Všech třicet lidí jednomyslně řeklo radaru ne, řekl ČTK starosta vesničky Lubomír Fiala.

Jednoznačně proti radaru skončilo první referendum v obci Trokavec i ankety v dalších obcích. I přes snahu místních lidí, ale nejsou výsledky lokálních referend ani anket nijak závazné pro vládu ani parlament.

Přímí účastníci květnových bojů v roce 1945, politici i další lidé si v sobotu u sídla Českého rozhlasu v Praze připomněli 62. výročí pražského povstání proti nacistům. Právě u budovy na pražské Vinohradské třídě se odehrály jedny z nejtvrdších střetů s německými okupanty. Mnozí z obránců padli. Předseda Senátu Přemysl Sobotka, místopředsedkyně sněmovny Lucie Talmanová, ministryně obrany Vlasta Parkanová, předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková i další řečníci ocenili odvahu lidí, kteří se zbraní v ruce bránili rozhlas, a umožnili tak jeho svobodné vysílání. "Odkaz těch, kteří tady bojovali, i těch, kteří zahynuli v pekle koncentračních táborů, je pro nás zavazující," uvedla Dvořáková. Sobotka a ředitel rozhlasu Václav Kasík připomněli, že rozhlas byl jedním z center dění i v roce 1968, kdy to tehdejšího Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy. Zástupci parlamentu, vlády, prezidentské kanceláře, hlavního města i dalších institucí za asistence čestné stráže a doprovodu vojenské hudby položili u rozhlasu věnce.

Pražským květnovým povstáním vyvrcholila v roce 1945 série obdobných akcí, které propukly spontánně na přelomu dubna a května na mnoha místech tehdejšího protektorátu Čechy a Morava. Do bojů v Praze se zapojilo na 30.000 lidí, podle dostupných pramenů jich na 3700 zemřelo. Akce k připomenutí konce druhé světové války se v sobotu konaly i na dalších místech Prahy. Dopoledne na Staroměstském náměstí, odpoledne u mostu Barikádníků.