Zprávy | Z archivu rubriky


Výrobcům a prodejcům nacistických militarií je třeba prokázat, že chtěli propagovat hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, popřípadě věděli, že svou činností mohou takové hnutí podpořit. Uvedl to Nejvyšší soud (NS), když odmítl dovolání nejvyšší státní zástupkyně v případu muže z Liberce, jenž vyráběl repliky medailí či odznaků hitlerovského Německa. ČTK to řekl mluvčí NS Petr Knötig. "Veřejné vystavování předmětů opatřených nacistickými symboly a jejich nabízení za účelem výměny nebo prodeje lze opravdu považovat za takzvanou skrytou propagaci hnutí, ale jen za podmínky, že ten, kdo se jednání dopustil, měl v úmyslu ovlivnit i další osoby," stojí v usnesení trestního senátu s předsedkyní Blankou Roušalovou, které se v pondělí objevilo v internetové databázi rozhodnutí. U nepřímého úmyslu musejí soudy prokázat, že byl obviněný alespoň srozuměn s možnými následky.

Nejvyšší soud se zabýval případem Jiřího H. z Liberce, jenž jako medailér vyráběl a skladoval mimo jiné i repliky odznaků či vyznamenání nacistických organizací SS, NSDAP, Hitlerjugend nebo Luftwaffe, které pak prodával na burzách nebo jednotlivým sběratelům. Okresní soud jej loni v září potrestal ročním vězením s dvouletým odkladem. Liberecká pobočka krajského soudu ovšem muže zprostila obžaloby, proti čemuž podala nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká dovolání.

Krajský soud mimo jiné uvedl, že podobná militaria mají dnes již jen vědecký nebo historický význam, protože současní extremisté používají spíše zástupné symboly. V mužův prospěch svědčilo, že výrobky nabízel většinou jen sběratelům, které znal. Prodával je například také filmovým produkcím pro účely natáčení historických snímků. Nejvyšší státní zastupitelství přesto trvalo na trestu, protože symboly jsou prý obecně známé a neonacisté se k nim nadále hlásí.

Unikátní průjezdová cesta, kterou v březnu objevili dělníci pod radnicí v Rokycanech, vznikla ve druhé polovině 18. století. Stavebně historické rozbory ukázaly, že dokonale zachovaná valounková dlažba barokního průjezdu historického domu sloužila lidem maximálně 15 let. Pak na ní vyrostla radnice. ČTK to řekl archeolog rokycanského muzea Aleš Česal. Pod dlažbou odborníci objevili vrstvu popela z doby posledního velkého požáru v Rokycanech v roce 1784. Radnice byla dostavěna kolem roku 1806. Metr a půl široký chodník vyskládaný z oblázků o průměru 20 centimetrů vznikl v mezidobí. Po stranách má rozchod na kolejnice. "Na místě radnice stál kdysi historický dům a dlážděný průjezd vedl místem dnešní podatelny," řekl Česal. Nález je jedinečný svým dokonalým zachováním.

Při průzkumu vrstvy staršího data, objevili archeologové i keramické střepy, zbytky gotického portálu a fragment kosti lidského těla. Ve vedlejší místnosti, jež slouží jako archiv, odkryli schodiště z doby mladší, než je cesta samotná, které na ni ale přímo navazuje. Část valounkové dlažby by mohli návštěvníci radnice časem vidět. "Projektová dokumentace počítá s tím, že kus obezdíme a překryjeme sklem," řekla Jana Cinkeová z Městského úřadu v Rokycanech. Zbytek cesty se zdokumentuje, zakonzervuje pomocí speciální textilie a zasype štěrkem. Použijí se i umělohmotné kontejnery pro uchování vzduchové vrstvy.