Zprávy | Z archivu rubriky


Ateliér HŠH architekti, který skončil třetí v mezinárodní soutěži na stavbu nové budovy Národní knihovny ČR, podal stížnost na průběh soutěže k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Důvodem stížnosti je údajné porušení závazně stanovených podmínek soutěže.

HŠH architekti navrhli budovu tvaru velkého kávového zrna pokrytou celistvým stříbrným pláštěm. I třetí místo v podobné soutěži je podle odborníků velkým úspěchem ateliéru. "Proti postupu vedení Národní knihovny protestujeme již od vyhlášení výsledků soutěže. Podali jsme v zákonné lhůtě i námitku proti průběhu soutěže, ale svou nekomunikací nás knihovna přiměla k podání stížnosti na ÚOHS," řekl Tomáš Hradečný z ateliéru HŠH architekti. Doručení dopisů dvou různých advokátních kanceláří zastupujících Národní knihovnu považuje za nedostatečné. Předmětem stížnosti je zejména údajné porušení soutěžní podmínky umístit nejobjemnější část objektu, tedy sklad knih, nad zem. Vítězný ateliér Future Systems jej má pod zemí, což mu umožnilo zmenšit hmotu nadzemní části budovy.

Vyhlašovatel soutěže, ředitel NK Vlastimil Ježek argumentuje tím, že stanovy soutěže umožňují po prvním kole podmínky upravit. Znění pravidel Mezinárodní unie architektů, jimiž se soutěž řídila, říká, že "v případě potřeby může porota v závěru prvního kola vyjasnit nebo zdůraznit některé body zadání". "Je tedy nepřípustné, aby byly podmínky upraveny, nebo dokonce změněny," říká Hradečný.

Průběh soutěže vyšetřuje i Mezinárodní unie architektů, kterou o to požádala Česká komora architektů. Své výtky k údajnému nedodržení soutěžních podmínek ze strany vítěze zaslalo unii i osm českých architektonických kanceláří, které se účastnily soutěže.

Ministerstvo kultury stáhlo z připomínkového řízení svůj návrh novely vysílacího zákona. ČTK to sdělila vrchní ředitelka ministerstva kultury Petra Smolíková. Novela měla podle jejích tvůrců odblokovat současnou situaci kolem nástupu zemského digitálního TV vysílání a dalších nových stanic. Vlastní novelu připravuje i ministerstvo vnitra, na které se nyní podle Smolíkové bude podílet i ministerstvo kultury. Podle Smolíkové byla novela připravovaná ministerstvem kultury stažena z připomínkového řízení na základě dohody ministra kultury Václava Jehličky s ministrem vnitra a ministrem informatiky Ivanem Langrem.

Novela ministerstva kultury navrhovala přinést kratší odvolací řízení proti neudělení vysílacích licencí a umožnit Radě pro rozhlasové a televizní vysílání přidělování testovacích digitálních licencí. Zaváděla totiž jednoinstanční odvolací řízení proti neudělení licencí, a to rovnou k Nejvyššímu správnímu soudu. Měla také umožnit České televizi, aby provozovatele vysílačů svojí digitální sítě zvolila bez výběrového řízení. O tom, že vlastní novelu chystá i ministerstvo vnitra, informovala před týdnem Asociace digitálních televizí, která sdružuje šest televizních stanic, jež původně získaly licence pro digitální zemské vysílání a vinou soudních sporů o ně posléze přišly. Asociace uvedla, že ministerstvo vnitra připravuje návrh zákona, který by rovněž proces digitalizace mohl odblokovat.

Česko bude pokračovat ve vyjednávání s několika státy, které projevily zájem o nákup nepotřebných podzvukových letounů L-159 z výzbroje české armády. Po jednání branného výboru sněmovny to řekl náměstek ministryně obrany Martin Barták. Zájem podle něj jeví například Nigérie nebo Gruzie. Barták také zopakoval, že se uvažuje o prodeji do Afghánistánu, Indonésie nebo také Bolívie a dalších jihoamerických zemí.

Česko s Nigérií o prodeji letounů vyjednává delší dobu. Naposledy v březnu Česko navštívila vojenská delegace, která podle dřívějšího Bartákova vyjádření projevila zájem o nákup deseti až 15 letounů. Obchod by se mohl pohybovat přibližně v milionech dolarů. O deset až 12 letounů má zájem také Gruzie, její zástupci o ně projevili zájem během nedávné návštěvy premiéra Mirka Topolánka v Tbilisi. Podle Bartáka se naopak zpomalila vyjednávání s Indonésií. V otázce prodeje do Bolívie je podle náměstka důležitý postoj Spojených států. O letouny projevil zájem také Afghánistán. Náměstek uvedl, že v tomto případě je však třeba ještě zvážit všechny aspekty případného obchodu. "V tuto chvíli není o tom možné uvažovat jako o daru," upřesnil.

Zástupci armády a ministerstva obrany dnes branný výbor sněmovny informovali také o dlouhodobých plánech na zajištění ochrany vzdušného prostoru ČR. Z jejich vyjádření vyplynulo, že by armáda uvítala prodloužení pronájmu stíhacích letounů Jas-39 Gripen i po roce 2015, dokdy je zatím dohodnut. Provoz gripenů je podle armádních expertů efektivní i relativně levný.

Nový zákon o sociálních službách, který měl umožnit potřebným získat péči hlavně v domácím prostředí, nahrává zatím stále spíš velkým ústavům. Novinářům to v Praze řekli účastníci konference, která se zaměřila na dopad normy na začleňování do společnosti. Podle nich totiž domovy důchodců a ústavy dostaly zhruba 85 procent letošních dotací.

Zákon platí od ledna. Postižení či senioři dostávají od státu příspěvky na péči. Sami si mají platit opatrování doma či ústav. Do příspěvků by mělo letos putovat 8,9 miliardy. Podle ministra práce Petra Nečase (ODS) je potřeba deset miliard. Poskytovatelé služeb dostali v dotacích od ministerstva a krajů sedm miliard korun.

Podle ředitele sdružení Fokus a inspektora kvality služeb Pavla Nováka letošní rozdělení dotací postihlo hlavně preventivní a terénní služby, jako je osobní asistence či raná péče. "Právě tyto služby měly být podle záměru hlavně podporovány, jsou přitom nejvíc bity," uvedl Novák. Podle něj se dá předpokládat, že některé krajské ústavy budou letos nakonec "přefinancovány", naopak některým menším poskytovatelům hrozí zánik.

Podle ředitelky sdružení Duha pro lidi s mentálním postižením Taťány Kudějové se kraje při rozdělování dotací ocitly "ve střetu zájmů". Obvykle podpořily hlavně své domovy důchodců a ústavy. Podle poskytovatelů služeb by kraje přitom měly zajištění služeb naplánovat podle složení obyvatel a jejich potřeb. "Žádný kraj prakticky ale plán sociálních služeb nemá," řekla Kudějová.

Problémy přináší i to, že si lidé příspěvky na péči často nechávají a služby si neplatí. Podle Jabůrkové je k utrácení za péči ale nic nemotivuje. Podle odborníků by příspěvky měly být vázány na služby a klient by je měl dostat jen tehdy, pokud prokáže, že si za ně skutečně zajistí opatrování. Tuto úpravu by od příštího roku rád zavedl i ministr Nečas. Zvažuje i to, že by příspěvky byly v poukázkách. Počítá také se změnou systému dotací.