Zprávy | Z archivu rubriky


Uplynulý víkend v Česku provázely místy silné bouřky s přívalovými lijáky. Bouře například v sobotu večer paralyzovala Litoměřice. Hasiči zde v noci na neděli čerpali vodu z více než stovky zatopených sklepů. Průtrž mračen zaplavila většinu ulic města, nebyly ale hlášeny žádné výraznější škody nebo zranění. Problémy byly i v obcích kolem Roudnice nad Labem. Vodu ze sklepů hasiči odčerpávali i v jihovýchodní části Svitavska a na Prostějovsku.

Noční bouřka také v neděli po půlnoci vyřadila z provozu veškeré zabezpečovací zařízení na dvacetikilometrovém úseku železniční páteřní trati z Prahy do Olomouce. Od Moravičan po Olomouc tak nefungovaly železniční přejezdy a v některých stanicích ani návěstidla. Osobní vlaky nabíraly až hodinové zpoždění, nákladní dopravu České dráhy na trati zastavily. Poruchu se podařilo odstranit v neděli odpoledne.

Víkend také provázely vysoké teploty. Například v Praze se v Libuši rtuť teploměru vyšplhala v sobotu až na 30,4 stupně, a překonala tak rekord 27,5 stupně Celsia z roku 1995. V Klementinu nejvyšší naměřená teplota překonána nebyla. Teplotní maxima padla také například v Olomouckém kraji - v Jeseníku, Javorníku a v Bělotíně na Přerovsku. Na poslední jmenované stanici meteorologové naměřili 28,7 stupně Celsia. Rekordy se měnily i v Brně-Tuřanech a Ostravě-Mošnově. V Brně tak nový rekord činí 28,8 stupně, v Ostravě 28,7 stupně Celsia.

Obvyklé výzvy k dialogu české vlády s poválečnými německými vysídlenci a ke zrušení platnosti dekretů o jejich vyvlastnění a zbavení občanských práv provázely o víkendu 58. sudetoněmecký sraz. V bavorském Augsburgu se odvíjel ve snaze budovat "most k vlasti", jak také znělo heslo letošního setkání bývalých krajanů odsunutých z českých zemí.

Evropská budoucnost se nedá budovat na "vyháněcích dekretech", řekl bavorský premiér Edmund Stoiber, jehož největší německá země se považuje za patrona vysídlenců. "Benešovy dekrety nejsou slučitelné s právem, duchem a kulturou Evropy," řekl na adresu právních úprav prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě sudetští Němci přišli po nacistické okupaci o majetek a občanská práva. Ve svém vystoupení ocenil i některé české počiny, mimo jiné kritická slova exprezidenta Václava Havla na adresu vysídlení, nebo bývalého premiéra Jiřího Paroubka, který svého času vyzdvihl sudetské Němce, kteří se podíleli na odporu proti nacistům. Stoiber je přesvědčen, že přijde den, kdy bude česká reprezentace se sudetskými Němci mluvit, i když se "podané ruky" zatím nikdo nechopil. Dialog s českou vládou žádal i předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt.

Premiér Mirek Topolánek v sobotu v Praze řekl, že Česká republika dialog vede s německou spolkovou vládou, která je jejím partnerem. ČR podle něj plní i závazky obsažené v česko-německé deklaraci a fondu budoucnosti, včetně prohlubování dialogu se sudetskými Němci. Stoiber v neděli deklaraci z roku 1997 označil za krok správným směrem, ale je prý třeba pokročit dále. Mirek Topolánek se podle Posselta jako první český ministerský předseda zdvořile omluvil, že nepřijede na výroční setkání, kam sudetští Němci české premiéry pokaždé zvou. Většina řečníků ocenila ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který nedávno v listu Berliner Zeitung označil poválečné vysídlení jako vyhnání místo v ČR obvykle používaného pojmu odsun nebo vysídlení. Posselt spatřuje ve Schwarzenbergovi "nový pragmatismus".

Organizátoři i řečníci zřetelně usilovali o méně konfrontační tón vůči české straně. Zjevně se chtěli vyhnout rozladění, které zavládlo po loňském srazu nejen na české politické scéně, ale také mezi některými německými politiky poté, co se loni setkání konalo pod heslem "Vyhnání je genocida". Podle organizátorů na sraz letos přijelo kolem 40.000 lidí.