Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách zveřejnilo seznam reformních sociálních změn, na kterých se před časem shodla ODS s ČSSD a KDU-ČSL. Nyní vládní občanští demokraté a lidovci se na nich dohodli s opoziční stranou loni při vyjednávání o společné vládě. "V době, kdy si ČSSD myslela, že bude ve vládě, tak na ně (navrhované změny) byla ochotna přistoupit. Dnes je označuje za asociální kroky," řekl ministr Petr Nečas (ODS). Podle něj společná koaliční dohoda z 13. prosince počítala s odbouráním automatických valorizací, zrušením pohřebného a snížením porodného, které nyní navrhuje i vláda. Do konce roku se pak měla připravit pružná rodičovská dovolená. Pokud by byla delší, příspěvek by se postupně snižoval. Podle loňské dohody se měl vyhodnotit i nový systém sociálních dávek, jejich vyplácení se mělo vázat na povinnost rekvalifikovat se či vykonávat veřejně prospěšné práce. Strany se shodly i na zahájení důchodové reformy. Změny se měly nastartovat do konce letošního roku. Zahrnovaly posouvání důchodového věku na 65 let, prodloužení doby povinného pojištění z 25 na 35 let či strop pro odvod pojistného. Šéf ČSSD Jiří Paroubek ale tvrdí, že není podepsán pod žádnou dohodou, kde by byla rovná daň, zvýšení pětiprocentní sazby DPH na devítiprocentní, poplatky ve zdravotnictví, likvidace nemocenské za první tři dny marodění, privatizace nemocnic nebo zdravotní pojišťovny.

ČSSD se k nutnosti provést reformy přihlásila ve svém dokumentu Agenda 2010 z loňského listopadu. V textu uvedla, že analýzy programů jednotlivých stran ukazují "názorovou blízkost u většiny témat". Navrhovala mimo jiné odstranění automatických valorizací, změny důchodového systému či postupné zavedení stropu na odvody. S ním počítá i nyní. Místopředseda ČSSD a stínový ministr práce Zdeněk Škromach se ale v březnu od Agendy distancoval a označil ji za kompromis pro jednání o vládě.

Ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ) předloží vládě národní program na snižování emisí. Opatření by měla zvýšit dobu dožití obyvatel Česka. Částice, pocházející z lidské činnosti, stály podle expertních odhadů v roce 2000 za smrtí 370.000 obyvatel EU. V ČR v roce 2000 znečištění jemným prachem způsobilo snížení očekávané délky života o téměř rok.

Podle návrhu by měly obce dostat víc pravomocí v rozhodování o podmínkách provozu na silnicích. Zvýšit by se měla hranice poplatku, který obce vybírají za vjezd do některých míst. Nynějších 20 korun za den podle ministerstva ke snížení dopravy často nestačí. Už dříve Bursík oznámil, že usiluje o zpřísnění kontroly stanic technické kontroly. V materiálu úřad žádá, aby ministerstvo vnitra do poloviny příštího roku připravilo novelu zákona o policii tak, aby mohla disponovat mobilními stanicemi technické kontroly.

Podnikatele má stimulovat k pořizování automobilů s příznivými emisními parametry změna silniční daně, jejíž návrh má do konce letošního října připravit ministerstvo financí. Pro všechny úřady navrhuje ministr životního prostředí Martin Bursík změnit pravidla pro obměňování vozového parku tak, aby v roce 2014 tvořily alespoň čtvrtinu aut veřejné správy "čistá vozidla".

Plán zákazu topení uhlím v domácnostech v roce 2010, se kterým přišli zelení před rokem, ministerstvo zmírnilo. V návrhu legislativních prací uvádí, že do konce příštího roku předloží návrh na omezení spalování tuhých paliv ve vybraných zdrojích a domácnostech k 1. lednu 2014. Souběžně předloží i návrh kontroly provozu kotlů v domácnostech a technických požadavků na domácí kotle.

Češi patří v hrazení svých závazků k nejhorším v Evropě. Podle průzkumu společnosti Intrum Justitia se české podniky opožďují ve svých platbách v průměru o 25 dní, zatímco například Němci o deset dní méně. Nejméně se opožďují Finové a Švédové, maximálně o sedm dní. Za Českou republikou se v průzkumu umístili již jen Řekové, Kypřané a Portugalci. Například v Portugalsku jsou faktury uhrazeny v průměru až 40 dní po jejich splatnosti.

Celková doba, po kterou musí podniky čekat na platby, je v ČR 49 dní. V tomto ohledu je Česká republika průměrnou evropskou zemí. Je na tom dokonce lépe než Velká Británie (51,5 dne) nebo Itálie (97 dní). V těchto zemích sice lidé čekají na zaplacení déle, ale zároveň mají větší jistotu na rozdíl od Česka, že své peníze dostanou. Průměrné platební ztráty jsou v ČR nejvyšší z celé Evropy a činí 3,5 procenta. Nejmenší platební ztráty, 0,1 procenta, mají Finové. Následují je Švédové a Irové. V Itálii činí například platební ztráty 1,3 procenta a ve Velké Británii 1,9 procenta.

Průzkum o platební morálce v 25 evropských zemích na tiskové konferenci představil ředitel společnosti Intrum Justitia Ivo Klimeš. "Firmy v České republice každoročně přicházejí kvůli nesplaceným dluhům o velké částky. Malé a střední podniky jsou v tomto ohledu obzvláště zranitelné. Nemají dostatek prostředků, aby neuhrazené dluhy aktivně vymáhaly. Zákazníci, kteří platí pozdě, vystavují firmy závažným problémům s likviditou. V některých případech je dokonce přivádějí do konkurzu," uvedl Klimeš. Podle něj tak tuzemské firmy působí v nejrizikovějším evropském prostředí.