Zprávy | Z archivu rubriky


Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká se důrazně ohradila proti tvrzení, že by za výměnou státního zástupce v případu vicepremiéra Jiřího Čunka byla politická objednávka. Řekla to v nedělním diskusním pořadu České televize. Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka ale Nejvyšší státní zastupitelství o případu pod politickým tlakem rozhodovalo, navíc prý jednalo v rozporu se zákony. Řekl to v diskusním pořadu televize Prima. Policie Čunka obvinila z přijetí půlmilionového úplatku začátkem února. Údajně ho převzal jako vsetínský starosta v únoru 2002. Nejvyšší státní zastupitelství případ odebralo přerovskému žalobci Radimu Obstovi, dostal ho žalobce z Jihlavy. Důvodem byla údajně procesní chyba. Vyměnit by se měl i hlavní vyšetřovatel. Opozice změny kritizovala, podle ní se vládní koalice snaží zabránit tomu, aby vicepremiér stanul před soudem.

"Takováto tvrzení (o politickém tlaku) dokonce podle mého názoru hraničí až s trestným činem útoku na státní orgán," uvedla Vesecká. Dodala ale, že o trestním oznámení v této souvislosti neuvažuje. Zdůraznila, že o výměně zástupce nerozhodovala ona, ale Nejvyšší státní zastupitelství. "Čili to, že vláda může rozhodnout o mém odvolání či nikoliv, v tomto směru nehraje žádnou roli," dodala. Fakta k případu chce Vesecká přednést sněmovnímu ústavně právnímu výboru, případně celé sněmovně.

Paroubek za výměnou žalobce ale politický tlak vidí. "Jestliže se představitelé vlády vyjadřují směrem ke státnímu zastupitelství, k takzvaným podřízeným nejvyšší státní zástupkyně, tak se vytváří tlak na státní zastupitelství, to je zřejmé," uvedl šéf ČSSD. Tvrdí také, že postup byl v rozporu s trestním řádem a zákonem o státním zastupitelství. Do kauzy prý mohlo zasahovat vrchní zastupitelství. "Paní nejvyšší státní zástupkyně si hraje na generálního prokurátora, což je funkce, která je poněkud historicky překonaná. Zasahuje do kauz na nejnižším stupni, a to je špatně," řekl Paroubek. Dodal, že v pondělí se poradí s právníky a zváží další kroky.

Česká republika převezme 18. června předsednictví ve visegrádské skupině (V4) od Slovenska. Chystá proto své priority, mezi nimiž je například zrušení víz USA, rozšíření schengenského prostoru a také koordinace aktivit zemí V4. V uskupení čtyř zemí je vedle Česka a Slovenska ještě Polsko a Maďarsko. Téma českého ročního předsednictví V4 má v pondělí na programu vláda. Chce se zaměřit na diskusi o energetické bezpečnosti či vzájemné podpoře a koordinaci kandidatur do mezinárodních institucí. Česká vláda například podala kandidaturu na nestálého člena Rady bezpečnosti v letech 2008 až 2009.

"Visegrádská skupina se stává stabilním konzultačním fórem svých členských států na všech úrovních a v širokém spektru oblastí," sdělilo ČTK ministerstvo zahraničí, které materiál týkající se V4 do vlády dává. Praha předpokládá, že spolupráce uvnitř i vně visegrádské čtyřky by se měla ještě více rozvíjet. Užší kontakty předpokládá například se státy Beneluxu, severskými zeměmi, v regionálním partnerství s Rakouskem a Slovinskem, Japonskem i zeměmi usilujícími o vízovou rovnoprávnost s USA. Praha se chce také zaměřit na šíření demokracie a dodržování lidských práv ve světě. V neposlední řadě hodlá rozvíjet programy mezinárodního visegrádského fondu, který má roční rozpočet pět milionů euro (asi 140 milionů korun).

Visegrádská skupina vznikla v únoru 1991 s vizí, že by měla přispět k začlenění Maďarska, Polska a tehdejšího Československa do evropských a euroatlantických struktur. Nyní jsou z původních tří států čtyři a všechny jsou už součástí jak NATO, tak Evropské unie.

Zlaté éře fotografie v období mezi dvěma světovými válkami a střední Evropě jako kolébce fotografické teorie je věnována ojedinělá výstava s názvem Foto: Modernost ve střední Evropě 1918 - 1945, která je od neděle přístupná ve washingtonské Národní galerii. Široce zastoupeni jsou na ní čeští fotografové. Výstava utříděná do několika témat "usiluje o to ukázat na různých spojeních, jaký měla střední Evropa kulturní smysl a jak byla vzájemně přes různé instituce propojena," řekl ČTK její kurátor Matthew Witkovsky. Z českých autorů jsou zastoupeni všichni věhlasní umělci té doby - Josef Sudek, Karel Teige, František Drtikol, Karel Plicka, Jaromír Funke či Jaroslav Rössler, ale i méně známí tvůrci jako například olomoucký surrealista Karel Kašpařík nebo skupina Linie z Českých Budějovic. "Získáváme tak relativně široký pohled na fotografický fenomén v českých zemích," uvedl Witkovsky.

Vedle prací fotografů z bývalého Československa obsahuje výstava i fotografické obrazy, koláže, obálky knih nebo snímky otištěné v tehdejších časopisech a novinách od autorů z Maďarska, Rakouska, Polska a Německa. Celkem přináší na 150 exponátů více než sta umělců, z nichž řada se americkému publiku představuje poprvé. "Spíše než o tvůrce jde na výstavě o témata, která jsou zobrazena pracemi více autorů," shrnul koncept výstavy český teoretik fotografie Vladimír Birgus, který na její přípravě spolupracoval.

O české fotografii se ve Spojených státech ví podle Vladimíra Birguse daleko více než o českém malířství nebo sochařství. "V amerických sbírkách je překvapivě mnoho českých fotografií. Vynikající fondy má například muzeum výtvarného umění v Houstonu nebo Gettyho muzeum v Los Angeles," řekl ČTK. Výstava fotografické avantgardy ve střední Evropě se od října přestěhuje do newyorského Guggenheimova muzea, v únoru příštího roku se přesune do Milwaukee ve státě Wisconsin a svou pouť zakončí v létě 2008 ve skotském Edinburghu. Ve Washingtonu bude přístupná do 3. září.

Dopad lidické tragédie na česko-německé vztahy připomněl v neděli u příležitosti pietního aktu k 65. výročí vypálení obce prezident Václav Klaus. Tato tragédie rozbila ochotu uvažovat o společném poválečném soužití Čechů a Němců, řekl ve svém projevu. Vyhlazení Lidic prezident označil za obludný masový zločin, který se stal katalyzátorem česko-německých vztahů. Celá tato tragédie přispěla k uvědomění si šílenství nacismu nejen u nás, ale na celém světě, řekl ČTK Klaus.

Představitel pravoslavné církve Jaroslav Šuvarský označil atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který se stal záminkou k vyhlazení Lidic, za akt spravedlivé odplaty. Připomněl, že k českým dějinám patří i množství Čechů, kteří selhali a svými udáními se podíleli na dopadení atentátníků. Předsedkyně Svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková řekla, že je velmi obtížné nalézt míru při připomínce událostí v Lidicích, aby nedocházelo ke zneužití památky mrtvých. "Ne každá cesta k prezentaci odboje je únosná," prohlásila. Později ČTK potvrdila, že měla na mysli prezentaci pomocí internetové hry.

Ředitel Památníku Lidice Milouš Červencl na začátku dubna převzal Mezinárodní cenu Epica Bronze Finalist od marketingových odborníků a cenu tuzemských kreativců bronzový Louskáček za kontroverzní internetovou reklamu nazvanou Total Burn-Out. Netradiční reklama zvýšila povědomí mládeže o tragických událostech v Lidicích roku 1942, ovšem na druhou stranu vyvolala protesty zejména členů Českého svazu bojovníků za svobodu.

Lidice přepadli nacisté 10. června 1942. V obci s 503 obyvateli bylo tohoto dne jako odveta za atentát na Reinharda Heydricha zastřeleno 173 mužů. Ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku. Děti, kromě několika vybraných na poněmčení a batolat do jednoho roku, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře v polském Cheľmnu nad Nerrem. Celkem zemřelo 340 lidických obyvatel. Obec byla srovnána se zemí. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.

Zjednodušit a zrychlit exekuce, ale zároveň posílit a zpřísnit dohled nad nimi by měla rozsáhlá novela exekučního řádu, na níž se pracuje od ledna a připravena má být na podzim. V nedělním diskusním pořadu České televize to řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. V nové úpravě chce mimo jiné navrhnout, že pokud exekutor provádí dražbu, nebude se smět jiný exekutor této dražby zúčastnit. Ministr to uvedl v souvislosti s případem prezidenta Exekutorské komory ČR Juraje Podkonického, který koupil v exekuci vilu. V dražbě, kterou vedl jeho blízký kolega Vladimír Plášil, ji pořídil za 16 milionů korun, což prý bylo pod tržní cenou nemovitosti. Podle odborníků bylo navíc konání Podkonického neetické.

Šéf komory to ale odmítá. V případu prodeje vily podal trestní oznámení pro pomluvu na bývalého majitele objektu. "Kauzu vila jsem si nechal od svých expertů prověřit a výsledek je takový, že toto není důvod pro kárnou žalobu," uvedl Pospíšil. České právo podle něj umožňuje exekutorovi nákup věci v dražbě, kterou provádí jeho kolega. "Já osobně s tím mám určitý problém etický," podotkl Pospíšil s tím, že připravovaná novela by měla situaci napravit. Stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD Marie Beneševoá uvedla, že takovou úpravu určitě podpoří. Parlament již podle Pospíšila jednu menší novelu exekučního řádu projednává. Úprava zpřísňuje dohled ze strany ministerstva spravedlnosti.