Zprávy | Z archivu rubriky


Starostové menších měst a obcí zesílili tlak na změnu způsobu rozdělování daňových příjmů tak, aby je nediskriminoval ve prospěch velkých měst. Stále věří, že se jim podaří dohodnout začlenění změny do vládní reformy veřejných financí. V opačném případě chtějí přistoupit k protestům. Oznámili to v úterý v Praze na tiskové konferenci k podpisu Smlouvy obcí a měst proti daňové diskriminaci. Ke smlouvě o společném postupu při prosazování změn rozpočtového určení daní se mohou připojit starostové z celé republiky. V čele má sedmičlenné předsednictvo, mluvčí je zlínská senátorka Jana Juřenčáková. Cílem smlouvy je podle ní sdružit obce v úsilí o odstranění daňové diskriminace menších měst a obcí v ČR. "Chceme společně bojovat za ochranu ústavou zaručeného práva měst a obcí a chceme, aby nás vláda vzala jako partnera," uvedla senátorka.

Starostové ze Zlínského kraje už dříve představili návrh, který počítá se zvýšením příjmů obcí na úkor největších měst, a dohodu obcí na financování neinvestičních výdajů vyšších celků. Výzvu ke změně současného systému přídělu státních peněz podle nich podpořilo již na 800 starostů z celé České republiky. Nynějším pravidlům starostové vyčítají znevýhodnění obcí s méně než 100.000 obyvateli, kdy nejmenší obce dostávají na občana až 6,5násobně méně peněz než Praha. Starostové především odmítají to, aby čtyři největší města, a to Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, v nichž žije pětina všech obyvatel země, získávala více než polovinu prostředků pro všechny obce a města.

Obětem komunismu, jejichž počet historici odhadují na více než sto milionů, je zasvěcen památník, který byl v úterý za účasti amerického prezidenta George Bushe odhalen ve Washingtonu. Hlavním motivem pro jeho vznik byla snaha zabránit hrozícímu zapomínání na zločiny komunistických režimů ve světě, uctít ty, kteří se jim dokázali postavit, a poučit příští generace o hrozbách tyranie. Finanční příspěvek na vznik památníku ve výši 150.000 korun věnovala také česká vláda. ČSSD a KDU-ČSL přispěly dohromady zhruba poloviční částkou. Celkem se na výstavbu pomníku sešlo přes 800.000 dolarů, tedy asi 16,8 milionu korun. Dary přišly také z pobaltských států a z Tchaj-wanu.

"Hrdě přijímám Památník obětem komunismu jménem amerického lidu," prohlásil Bush. Podle něho je třeba upozorňovat na zločiny tyranských režimů kvůli těm, kteří zemřeli, i proto, aby se podobné hrůzy neopakovaly. Kongresman Tom Latnos pocházející z Maďarska ocenil roli Spojených států v boji proti komunismu. Národy, které zažily komunismus, vědí, "že jejich existenční zápas za lidskou svobodu by byl bez pomoci USA ztracen," řekl.

Vzorem třímetrového bronzového monumentu v podobě ženy třímající pochodeň byla socha Bohyně demokracie, kterou v roce 1989 vztyčili studenti na pekingském náměstí Tchien-an-men při násilně potlačené demonstraci za demokracii. Inspirací jim byla newyorská socha Svobody. Jejich dílo ale skončilo pod pásy čínských tanků. Ze 100 milionů obětí komunismu připadá podle Černé knihy komunismu 65 milionů právě na Čínu.

Český Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu uvádí, že v době komunistické vlády v Československu bylo z politických důvodů popraveno 234 lidí a další 4000 zahynuly v koncentračních táborech a ve věznicích. Několik set lidí zemřelo při pokusu o útěk za hranice. Komunistickými věznicemi prošlo 262.000 politických vězňů a 80.000 lidí bylo bez soudu posláno do pracovních táborů. Bezmála čtvrt milionu lidí opustilo vlast a 300.000 občanů bylo perzekvováno v zaměstnání nebo při studiu.