Zprávy | Z archivu rubriky


Každý, kdo se v Česku zajímá o archeologii či speleologii, musí dříve či později narazit na jméno Karla Absolona. Tento moravský vědec světového významu, od jehož narození uplyne 16. června 130 let, mimo jiné prozkoumal a pomohl zpřístupnit jeskyně Moravského krasu a vedl výzkum pravěkého sídliště lovců mamutů v Dolních Věstonicích, které proslavil především nález Věstonické venuše. Absolon také prozkoumal rozsáhlé krasové terény v Chorvatsku a popsal desítky neznámých živočišných druhů z jeskyní. Absolon se narodil v jihomoravských Boskovicích v rodině lékaře. Jelikož jeho otec záhy zemřel, měl na něj největší vliv dědeček, "otec moravské prehistoriografie" Jindřich Wankel. Wankel byl lékařem v blanenských hutích hraběte Salma, především však nadšeným archeologem, antropologem a krasovým badatelem, který stál u počátků výzkumů v Moravském krasu a řady cenných objevů v Býčí skále. A pro svou vášeň získal i svého vnuka.

Absolon byl jedním z prvních vědců, který namísto pouhého bádání v knihách sestoupil do podzemí, potápěl se v podzemních vodách, razil tunely a jako první slanil na dno propasti Macocha. Druhou významnou oblastí Absolonova zájmu byla pravěká archeologie. Vedl výzkum naleziště v Dolních Věstonicích, kde se našly kosti a opracované pazourky a dokonce plastika mamuta. V červenci 1925 tam jeho tým objevil v jednom z ohnišť sošku ženy z pálené hlíny - Věstonickou venuši. Zhruba 25.000 let stará soška, nejstarší známé použití pálené hlíny, a tedy i možný doklad počátků keramiky, se stala světovou senzací.

Absolonovu práci však neprovázely pouze šťastné okolnosti. V roce 1939 mu nový německý ředitel zakázal vstup do muzea a zabavil tamní soukromou knihovnu včetně rukopisů. Na konci války zase ustupující Němci podpálili zámek v Mikulově, kam dalo muzeum z obav před bombardováním přemístit většinu jeho sbírek, které tak z velké části lehly popelem. Po roce 1948 mu zase komunisté odebrali profesuru, a to kvůli emigraci jeho syna do USA. Vydání svých obsáhlých knih, jejichž sepisování věnoval poslední léta života, se nedožil.

Severoatlantická aliance vyhodnotí, jak chystané americké protiraketové základny v Evropě ovlivní její vlastní plány na protiraketovou obranu. Zváží také, zda americký štít nedoplní vlastním systémem, který by pokryl jižní křídlo NATO nechráněné americkým. Rozhodli o tom ve čtvrtek v Bruselu ministři obrany aliance. Studie, která posoudí politické a vojenské důsledky amerických plánů, bude hotova v únoru 2008, oznámil mluvčí NATO James Appathurai. O zprávě pak bude jednat summit aliance o dva měsíce později v Bukurešti. Cestovní mapa aliance k protiraketové obraně je nyní jasná, prohlásil generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer. Jednání Spojených států s Českou republikou a Polskem budou mezitím samozřejmě pokračovat, dodal.

Spojenci v NATO tak poprvé zaujali k americkému systému společný oficiální postoj a de facto na něj přistoupili. Ministři obrany, mezi nimiž je i česká ministryně Vlasta Parkanová, jednali před odpoledním setkáním se svým ruským protějškem Anatolijem Serďukovem. Moskva přitom vyzývala k tomu, aby se jednání o amerických základnách v Evropě přerušila, dokud Moskva a Washington neposoudí ruskou nabídku na využití radaru v Ázerbájdžánu. Americký systém nepokrývá celé území NATO a studie by také měla otevřít cestu k tomu, aby byl vyvinut obranný systém NATO proti raketám krátkého a středního doletu, který by mohl být napojen na americký štít, řekl de Hoop Scheffer.

Vláda nijak nezasáhla do vyšetřování korupční kauzy vicepremiéra Jiřího Čunka. Existují naopak náznaky, že ji od začátku ovlivňovali politici ČSSD. Premiér Mirek Topolánek to řekl při čtvrtečních sněmovních interpelacích. Sociální demokraté znovu kritizovali výměnu žalobce v Čunkově případu. Zásah do vyšetřování byl podle nich účelový a řídil ho Topolánkův kabinet. "O tom, kdo vlastně ovlivňuje tuto kauzu se dá s úspěchem pochybovat. Já se domnívám, a je pro to spousta nepřímých důkazů, že je to právě naopak, že tuto kauzu od začátku ovlivňují spíše politici ČSSD," řekl Topolánek. Za vlády ČSSD podle něj začala prorůstat veřejná správa, policie a justice. Po takové "metastázi" státního organismu je podle něj na místě pochybovat o tom, zda byl Čunkův proces řízen normálně.

Sociální demokraté Topolánka obviňovali z toho, že na nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou "tlačil," aby Čunkovi v trestním případu pomohla. "Existovala jiná možnost, než že jste si zavolal na sobě existenčně závislou nejvyšší státní zástupkyni a uložil jí, aby celý případ zametla pod koberec?" řekla poslankyně Ladislava Zelenková z ČSSD. Topolánek několikrát zdůraznil, že vláda není nadřízeným orgánem Nejvyššího státního zastupitelství a vláda do činnosti žalobců nijak nezasahuje - a to ani do trestního stíhání některých bývalých představitelů ČSSD.

Rektoři pražských technických škol spolu s ministryní školství Danou Kuchtovou a stavbaři podepsali pamětní listinu, kterou uloží do stavby nové Národní technické knihovny, která vyrůstá v Praze 6. Stavba má být dostavěna na konci roku 2008 a do plného provozu má být uvedena o prázdninách roku 2009. Do budovy přestěhují své knihovní fondy technické vysoké školy a část knih přijde z Klementina. Pamětní listinu vloží stavbaři do parteru stavby s dalšími předměty charakterizujícími současnost. Jako schránka listiny bude sloužit patrona dodnes funkční potrubní pošty, která od 30. let minulého století slouží v Klementinu. Stavba přijde na 1,8 miliardy korun. Nová technická knihovna bude moci pojmout víc než 1,7 milionu svazků.

V knihovně budou uloženy i vysoce ceněné unikáty technické literatury. Zřejmě nejvzácnější kus Mechanika Hannse Holtzhammera z roku 1603 obsahuje německy, latinsky a řecky psané studijní poznámky a 134 obrázků strojů, kladek, rumpálů a důlních strojů. Nejstarší knihou, která najde nový domov v Praze 6, bude dílo Albrechat Dürera vytištěné v Norimberku roku 1525. Zájemci v knihovně naleznou také díla Keplerova, Newtonova a Pascalova. Nová technická knihovna bude studentům, pedagogům, výzkumníkům a široké technické veřejnosti zprostředkovávat i aktuální vědecké informace. Již dnes státní technická knihovna zpřístupňuje svým uživatelům na tisíce dokumentů prostřednictvím internetu.

Česká republika předloží v červenci protinávrh ke smlouvám, které navrhli Američané k umístění radarové základny v Česku. Další kolo vyjednávání o radarové stanici by mělo začít v srpnu. Premiér Mirek Topolánek to řekl poslancům v rámci informace o vývoji jednání s USA. Mezi ČR a Spojenými státy podle Topolánka zatím nejsou zásadní názorové rozdíly. V některých případech ale prý ještě bude nutné hledat kompromisy. Čeští a američtí vyjednavači se zabývají smlouvou o protiraketové obraně, která má být hlavním dokumentem pro případnou stavbu radaru ve vojenském újezdu Brdy. Upravit by měla podmínky umístění a provozu základny, přístup na základnu, možnosti návštěv a další záležitosti. Právní aspekty by měla řešit smlouva vycházející z takzvané dohody NATO SOFA, která upravuje právní status vojáků na území jiné členské země aliance.

Česko oficiálně zahájilo s USA jednání o základně na konci března. Vyjednávání mají trvat zhruba do konce roku, poté chtějí Američané slyšet, zda Česko radar povolí. Veřejnost je spíše proti jeho výstavbě, různé postoje mají politické strany. Proti vzniku americké základny ve střední Evropě ostře protestovalo Rusko. Začátkem června Rusové přišli s překvapivou nabídkou, aby na využití radarové základny v Ázerbájdžánu jako alternativu amerického plánu vybudovat systém protiraketové obrany v ČR a Polsku.