Zprávy | Z archivu rubriky


Cizinci v Česku by mohli v brzké době získat lepší přístup ke vzdělání. Za stejných podmínek jako čeští žáci a studenti by měli chodit do škol nejen občané EU, ale i lidé s povolením k pobytu nad 90 dní. Základní školu by pak mohli navštěvovat i potomci cizinců, kteří žijí v ČR nelegálně. Po jednání kabinetu to řekla ministryně školství Dana Kuchtová. Školský zákon platí od ledna 2005. Do základní školy mohou podle něj chodit cizinci s povolením k trvalému pobytu, s dlouhodobým či krátkodobým vízem, azylanti či žadatelé o azyl nebo osoby s dočasnou ochranou. Za stejných podmínek jako Češi pak mohou v ČR podle Kuchtové zatím studovat jen občané EU a jejich rodinní příslušníci či lidé s trvalým pobytem. Potomci lidí z jiných zemí, kteří v zemi pracují a žijí dlouhodobě, tuto možnost nemají. Návrh novely umožňuje vzdělávat se i jim. Podle Kuchtové zlepšení přístupu cizinců ke vzdělání usnadní jejich zapojení do společnosti a zabrání jejich případnému vyloučení. Právě cizinci patří ke skupinám, které odsun na okraj společnosti ohrožuje.

Podle nynějšího zákona mají školy požadovat po školácích z ciziny to, aby nejpozději při svém nástupu k výuce prokázali oprávněnost svého pobytu v ČR. Podle pracovníků neziskových organizací pro pomoc uprchlíkům tak český školský zákon svým požadavkem na doložení legálnosti pobytu brání dětem "ilegálů" do školy chodit. Upozorňují na to, že současná norma tím porušuje právo dětí na vzdělání a je v rozporu s mezinárodními dokumenty, k jejichž dodržování se ČR zavázala. Mezi ně patří například Úmluva o právech dítěte či dodatek k Úmluvě o ochraně lidských práv. Novelu projedná také sněmovna a Senát. Pokud ji obě komory schválí, dostane ji k podpisu prezident.

Prezident Václav Klaus nesouhlasí s verdiktem soudu, podle něhož bude muset v nejbližší době rozhodnout o případném jmenování či nejmenování soudního čekatele Petra Langra do funkce soudce. Soud vyhověl Langrově žalobě na prezidenta. Předběžné a obecné stanovisko prezidenta ČTK sdělil jeho mluvčí Petr Hájek. Dodal, že reakce prezidenta nemusí být finální, protože hlava státu čeká na doručení rozsudku. "Konečné stanovisko závisí na přesném znění rozsudku," uvedl mluvčí. Hájek uvedl, že soud vynesl výrok, ze kterého vyplývá, že "v případě prezidentova rozhodování jde o běžný proces správního rozhodování, a proto prezidentovi v této souvislosti ukládá učinit určitá rozhodnutí, a ještě mu k tomu stanovuje lhůtu". "Tomuto výkladu pravomocí prezidenta republiky se prezident bude bránit standardní procedurou," řekl mluvčí.

Prezident předloni v březnu odmítl jmenovat soudci celkem tři desítky justičních čekatelů mladších 30 let. Někteří z nich se pak obrátili na soud. Právě oni nyní zůstávají bez soudního taláru, zatímco zbylí neúspěšní adepti, kteří se soudně nebránili, se mezitím zřejmě většinou soudci stali. Soud nyní rozhodl ve prospěch jednoho z čekatelů. Soudkyně Eva Pechová listu Právo řekla, že soud vyhověl žalobě na nečinnost žalovaného, kterým je v této věci prezident republiky. "Žalovanému jsme uložili, aby ve věci jmenování pana Langra soudcem rozhodl ve lhůtě šesti měsíců od nabytí právní moci našeho rozsudku," uvedla soudkyně. Soudcovská unie věří, že čekatelé, kteří si na Klause stěžovali u soudu, nakonec talár obléknou. "Doufám, že se kolegové, kterých se to týká, u soudu uplatní," řekl ČTK šéf Soudcovské unie Jaromír Jirsa.

Vláda chystá další kroky, která mají zefektivnit boj s korupcí. Podle ministra vnitra Ivana Langra například všechna ministerstva do konce prázdnin vyhodnotí protikorupční audity. Kabinet také v pondělí schválil principy zákona o kontrole, který sjednotí současných více než 230 právních předpisů v této oblasti. Ministři hodlají i více spolupracovat s nevládními organizacemi, které se potíráním korupce zabývají.

Opozice ale považuje za paradoxní, že s korupcí chce bojovat vláda, jejímž prvním místopředsedou zůstává člověk obviněný z korupce. Právě lidovecký vicepremiér Jiří Čunek, který podle policie před pěti lety přijal půlmilionový úplatek, schůzi kabinetu řídil místo premiéra Mirka Topolánka, který byl na summitu visegrádské čtyřky v Bratislavě. Langer stejně jako ministryně školství Dana Kuchtová na tiskové konferenci řekli, že je třeba i v Čunkově kauze ctít presumpci neviny. "Žijeme, stále věřím, v demokratickém právním státě a ne ve filmu Rozpuštěný a vypuštěný. A nepoužíváme pojmy sprostý podezřelý," míní Langer.

Podle zprávy Transparency International z loňského listopadu se míra korupce v České republice v roce 2006 proti předcházejícímu roku zlepšila, přesto země v rámci Evropské unie dál patří k nejhorším. V roce 2005 byla ČR se 4,3 bodu s Namibií, Slovenskem a Řeckem na 47. místě. Loni se díky 4,8 bodu umístila o příčku výše.