Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo financí zažalovalo ČSOB u arbitrážního soudu v Paříži o téměř 27 miliard korun. Peníze žádá jako kompenzaci v souvislosti s očištěním Investiční a Poštovní banky, kterou ČSOB převzala v červnu 2000 za symbolickou korunu. Částku ministerstvo vyčíslilo jako rozdíl mezi tím, kolik peněz dosud očištění IPB stálo, a jaká je hodnota banky. "Do těchto dnů stát vyplatil ČSOB 150 miliard korun a jsme přesvědčeni, že co je nad nulu, by mělo být vráceno," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.

IPB podle ČSOB zkrachovala, protože rozpůjčovala vklady svých klientů do nenávratných úvěrů. Tyto úvěry pak od zkrachovalé banky odkoupil stát. "ČSOB fungovala jako jakýsi průtokový ohřívač, který toky z ministerstva připisoval klientům," uvedl v pondělí generální ředitel ČSOB Pavel Kavánek. "ČSOB důrazně odmítá, že by snad na úkor státu získala z veřejné podpory pro záchranu vkladů v bývalé IPB jakýkoli neoprávněný prospěch," dodal.

IPB vznikla v roce 1990 jako malá banka s jedinou pobočkou. Během 90. let se ale rychle rozrostla a dostala se mezi čtyři největší finanční ústavy v ČR. ČNB na ni uvalila nucenou správu 19. června 2000 a ČSOB koupila peněžní ústav o tři dny později. Nejznámější spor kolem IPB vedl stát s japonskou Nomurou, která byla spoluvlastníkem banky. Vláda podle Nomury porušila dohody o ochraně investic a arbitráž jí dala loni v březnu za pravdu. Nomura požadovala 40 miliard korun, ČR naopak v jiné arbitráži po Nomuře požadovala 111 miliard korun. Loni v listopadu ČR podepsala s Nomurou smír.

Smíšené pocity zažívají čeští fotbalisté do 20 let po prohře 1:2 s Argentinou ve finále Mistrovství světa v Kanadě. Po vyrovnaném průběhu utkání na senzační zlato nakonec nedosáhli, přestože k tomu měli nakročeno. Trenér Miroslav Soukup hráčům především za výkon v prvním poločase neměl co vytknout, ale dvě hrubky po přestávce už soupeř potrestal. V českém kouči se po závěrečném hvizdu mísily pocity. "Určitě nás porážka hodně mrzí, protože jsme se chtěli pokusit získat zlaté medaile. To nevyšlo, byť jsme vedli a možná i zaslouženě. Takže teď převládají takové smíšené nálady," popsal v telefonickém rozhovoru pro ČTK, co se dělo v české výpravě po návratu ze stadionu.

Stěžejní pro vývoj celého utkání podle něj byla vyrovnávací branka - jen dvě minuty poté, co Martin Fenin poslal mladíky do senzačního vedení. "Křičel jsem na hráče, že teď musíme přidat a uhlídat to. Nemám teď vysvětlení, proč k tomu došlo. Takovou hrubku jsme předtím na šampionátu neudělali, od poloviny jsme vyklidili střed hřiště. Ta vyrovnávací branka zápas hodně významně ovlivnila," konstatoval smutně Soukup.

Čeští hráči se pak už chystali na prodloužení, když čtyři minuty před koncem přišla rozhodující branka po špatně ubráněném rohovém kopu. "Nechci teď hodnotit, zda za to mohl brankář Petr. Podržel nás v mnoha jiných šancích a vychytal dvakrát penalty," řekl český trenér na adresu gólmana, který patřil i ve finále k největším oporám. "Udělali jsme dnes dvě hrubky a Argentinci obě potrestali. Možná nám trochu chybělo to štěstí z minulých zápasů," přemítal.

Přesto byl trenér na své svěřence pyšný. "Dokázali jsme, že ve finále jsme nebyli náhodou. Byli jsme důstojným soupeřem. Hráčům jsem za celý turnaj poděkoval, velký respekt před nimi," prozradil Soukup, co po utkání řekl mladíkům v kabině. Smutek z dnešní porážky podle něj v dalších dnech přebije radost ze stříbrné medaile. "Před šampionátem zaznívaly hlasy, že sotva postoupíme ze skupiny, a my jsme najednou vicemistři světa," připomněl Soukup.

Finále před vyprodaným hledištěm si prý užíval. "Je to obrovský zážitek koučovat tým ve finále. Nepřipadá vám to ani jako dvacítky. Všude plno novinářů, televize, fotografové a celebrity, je to zážitek, který vám navždy zůstane v paměti," pokračoval český kouč, který si pochvaloval skvělou partu. Účast českého týmu ve finále je podle Soukupa příslibem do budoucna. "Ukázali jsme, že český mládežnický fotbal je kvalitní a že tahle generace má budoucnost, pokud samozřejmě nezaspíme a budeme na sobě dál pracovat," dodal optimisticky.

V koalici přetrvávají rozpory v názoru na zdravotní část reformy financí. Lidovci žádají, aby byly od poplatků u lékaře osvobozeny děti mladší 15 let. Šéf zdravotní skupiny ODS Boris Šťastný ale ČTK řekl, že on je ochoten podpořit nanejvýš výjimku pro děti do šesti let. I pro tu by prý hlasoval, jen "když zavře obě oči" ve snaze zachovat vládu. Myslí si totiž, že v systému zdravotnických poplatků by mělo být výjimek co nejméně a případné sociální dopady úhrad by měl řešit sociální systém. Šťastný uvedl, že kompromis budou hledat předsedové stran.

Předsedové ODS, KDU-ČSL a Strany zelených budou muset najít kompromis nejen ve zdravotní, ale zejména v daňové části reformy. Ani shoda ve věci poplatků ve zdravotnictví ale nebude jednoduchá. Kromě požadavku KDU-ČSL jako strany, která žádá osvobození dětí do 15 let od plateb u lékaře, jsou ve hře i výhrady lidoveckého poslance Ludvíka Hovorky. Nad rámec stanoviska svého klubu zpochybňuje i poplatky za recept a poplatky u lékaře obecně. "To je pro mě taková zásadní věc, že si myslím, že to nemohu podpořit v této podobě, pokud neprojde pozměňovací návrh, který chci navrhnout," řekl minulý týden ČTK. Šťastný míní, že lidovci by si měli uvědomit poměry sil ve sněmovně i v koalici. Občanští demokraté už podle něj ustoupili v řadě jiných věcí "mimořádným způsobem".

Sněmovna se kvůli reformě sejde zřejmě 14. srpna, kdy by měli poslanci předkládat pozměňovací návrhy. Spekuluje se o tom, že závěrečné hlasování by se mohlo odehrát 21. srpna.

Prezident Václav Klaus zaslal Nejvyššímu správnímu soudu v Brně kasační stížnost proti rozsudku Městského soudu v Praze z poloviny června. Pražský soud hlavě státu uložil, že do šesti měsíců musí jmenovat justičního čekatele Petra Langra soudcem, nebo musí řádně zdůvodnit své rozhodnutí. Prezident chce, aby byl verdikt zrušen, řekl ČTK mluvčí Hradu Petr Hájek.

"Rozsudek Městského soudu v Praze považuji za nesprávný," napsal mimo jiné Klaus v dopise, který má ČTK k dispozici. Proti verdiktu se ohradil již dříve. Spor o jmenování nebo nejmenování Langra do funkce soudce není podle něj o tomto člověku, ale o prezidentských pravomocích. "Jako každá ze složek systému dělby moci má i soudní moc své vymezené pravomoci, mezi něž ale nepatří možnost rozhodovat o příchodu nových soudců do justice," napsal ve stížnosti.

Langra a další tři desítky čekatelů odmítl Klaus před více než dvěma lety jmenovat soudci s odůvodněním, že je jim méně než 30 let. Jeho krok vyvolal řadu kritických reakcí, například ze strany ministerstva spravedlnosti či soudů, které s novými soudci počítaly a obávaly se přetížení. Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa dokonce označil tehdejší Klausovo rozhodnutí za protiústavní. Osm čekatelů podalo na prezidenta ústavní stížnost, s níž ale neuspěli. Jeden ji sám stáhl. Museli se nejprve obrátit na správní soud. Ve sporu pak někteří z nich pokračovali, jedním z nich byl právě Langer. Čekatelé se obrátili na městský soud, kde také neuspěli. Dalším krokem tedy bylo odvolání k Nejvyššímu správnímu soudu. Loni v dubnu se NSS zastal a Langra a Petry Kořínkové, když uznal, že rozhodnutí prezidenta o jmenování soudců je přezkoumatelné ve správním soudnictví. Tehdy přikázal pražskému městskému soudu, aby případ znovu projednal a vynesl rozhodnutí. Podle názoru Nejvyššího správního soudu je prezident součástí moci výkonné a vystupuje ve dvou rolích: jako ústavní činitel a také jako správní úřad, a to právě při jmenování soudců.