Zprávy | Z archivu rubriky


Sociální demokraté kritizují odvolání českého velvyslance při EU Jana Kohouta. Vláda Mirka Topolánka (ODS) tak podle ČSSD pokračuje v politických čistkách. Ve svém důsledku tím prý kabinet může ohrozit přípravu na předsednictví v EU, kterého se Česká republika ujme v roce 2009. Předseda poslanců ČSSD Michal Hašek řekl, že Kohout je výborný diplomat s velmi dobrými kontakty a jeho odchod zemi neprospěje. "Vláda neřekla žádné věrohodné důvody (odvolání)," dodal.

Jan Kohout ČTK řekl, že s vystřídáním počítal. Rozhodnutí vlády mě nepřekvapilo a nezaskočilo, uvedl. Potvrdil také, že by měl být v Bruselu do konce roku. Funkční období mu mělo vypršet až v květnu 2008. "Dohodli jsme se v koalici na výměně," řekl Lidovým novinám vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. Dřívější ukončení Kohoutova mandátu zdůvodnil blížícím se českým předsednictvím unie. Vondra deníku řekl, že vláda by změnu stejně provést musela. Dřívější termín označil za lepší, protože nový velvyslanec bude potřebovat čas, aby se v Bruselu "zacvičil".

V úvahách o Kohoutově nástupci nejčastěji padají jména vládního zmocněnce pro jednání o smlouvě EU Jiřího Šedivého a bývalého velvyslance ve Španělsku Martina Povejšila. Šedivého česká vláda prosazovala také na funkci náměstka generálního tajemníka NATO. Nějakou dobu byl ve hře také náměstek ministra zahraničí Tomáš Pojar. Černínský palác uvedl, že výběr nového velvyslance při EU ani Kohoutovu další profesní budoucnost nebude prozatím komentovat.

Bankovní rada České národní banky podle oslovených analytiků na čtvrtečním zasedání zcela určitě zvýší úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Někteří z ekonomů nevylučují, že centrální bankéři projednají i návrh na zvýšení o půl procentního bodu. Pro růst sazeb hovoří vývoj ekonomiky, který tlačí na růst inflace, tedy cen. Během roku by zřejmě ČNB měla podle většiny odhadů ještě jednou nebo dvakrát sazby zvýšit. Hlavní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, je nyní 2,75 procenta, což je nejnižší úroveň v celé EU. Úrokové sazby změnila bankovní rada naposledy na konci května, a to o čtvrt procentního bodu vzhůru. Na konci června nechali centrální bankéři sazby beze změny.

"Inflace se nyní nachází zhruba půl procentního bodu nad posledním výhledem ČNB a je jen otázkou času, kdy začne prudce narůstat. Předpokládáme, že na podzim inflace prolomí cílovou hodnotu ČNB a dostane se až nad 3,5 procenta," uvedl důvody dalšího zvyšování sazeb analytik ČSOB Petr Dufek. "Nikdo na finančním trhu nepochybuje, že ve čtvrtek bankéři zvýší úrokové sazby," uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Podle něj centrální bankéři rovněž v nové prognóze zvýší svoji předpověď krátkodobé a střednědobé inflace.

Obavy z červencového zvýšení sazeb ovšem nejsou podle analytičky Next Finance Markéty Šichtařové namístě. "Banky totiž již dnes s vysokou mírou pravděpodobnosti předpovídají, že k přitvrzení měnové politiky dojde. A na finančním trhu platí, že známá informace je již stará informace. Již dnes tedy banky 'preventivně' zvyšují své úroky pro klienty, jako kdyby centrální bankéři již byli rozhodli," uvedla. Podle ní je tedy nesmyslné například tvrdit, že rozhodnutím ČNB zvýšit úrokové sazby zdraží hypotéky či investiční úvěry podnikům. "Pokud ČNB o vyšších úrocích skutečně rozhodne, v podstatě tím jen 'legalizuje' stávající nastavení úrokových sazeb pro klienty," dodala Šichtařová.