Zprávy | Z archivu rubriky


Prezidentská volba by měla začít v nejbližším vhodném termínu, který umožní ústava, tedy po 7. únoru příštího roku. Na čtvrtečním jednání se na tom shodli prezident Václav Klaus a předseda Senátu Přemysl Sobotka. Šéfa sněmovny Miloslava Vlčka rozladilo, že Sobotka s prezidentem o termínu volby hovořil již nyní a nedomluvil se nejdříve s ním. Právě šéf sněmovny totiž schůzi parlamentu k volbě prezidenta svolává, a má tak při výběru termínu rozhodující slovo. Z ústavy vyplývá, že zákonodárci by měli novou hlavu státu začít volit mezi 7. únorem a 7. březnem. "V daném okamžiku předpokládáme a bavili jsme se o tom, že by to šlo spíše do termínu únorového," řekl po jednání Sobotka. Dodal ale, že rozhodující bude ještě diskuse s předsedou sněmovny.

Vlček, který je v těchto dnech na dovolené, ČTK prostřednictvím svého mluvčího Tomáše Vyšohlída sdělil, že nechápe, proč se s ním Sobotka nejprve na vhodném termínu volby nedomluvil a se schůzkou na Hradě nepočkal. Sám chystá schůzku s prezidentem na začátek srpna. Ve stejné době chtěl původně jednat i se šéfem Senátu.

Klaus se funkce oficiálně ujal 7. března 2003, kdy složil slavnostní slib. Pětileté volební období se podle ústavy počítá právě od tohoto dne. Nová prezidentská volba se má konat v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta. Klaus je zatím jediným oficiálním kandidátem a favoritem volby. Zelení, lidovci, sociální demokraté a komunisté se na společném adeptovi ještě neshodli. Nejčastěji se nyní v souvislosti s Klausovým protikandidátem mluví o exministru zahraničí Jiřím Dienstbierovi. Předseda ČSSD Jiří Paroubek nedávno potvrdil, že jeho strana o nominaci Dienstbiera uvažuje.

Bankovní rada České národní banky podle očekávání zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, vzrostla na tři procenta. ČTK o tom informovala mluvčí ČNB Pavlína Bolfová. Česká republika má přesto stále nejnižší sazby v Evropské unii. Od sazeb centrální banky se odvozují úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nízké úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. Nízké úroky vyhovují i státu, který je významným dlužníkem. Naopak lidé, kteří mají peníze uložené na účtu u banky, dostávají nižší úroky, než je inflace, a reálně tedy prodělávají.

"Zvyšování úrokových sazeb centrální bankou povede k pozvolném nárůstu úrokových sazeb z úvěrů pro podnikatelskou sféru i pro domácnosti," uvedl analytik České bankovní asociace Filip Štěrba. To by se podle něj mohlo postupně v příštím roce projevit na jedné straně zpomalením tempa růstu HDP. Na straně druhé by růst úrokových sazeb měl pomoci přidržet na uzdě bobtnající inflaci, dodal. Centrální bankéři přistoupili ke zvýšení úrokových sazeb po dvou měsících. Naposledy zvýšila ČNB úroky v květnu, i tehdy trh tento krok očekával. Důvodem je vývoj ekonomiky a rostoucí tlak na zvyšování cen. Podle některých odhadů růst sazeb letos nekončí a centrální banka by měla zvýšit sazby do konce roku alespoň ještě jednou.

"Bankéři zareagovali především na tři letošní fenomény: Nejrychlejší spotřebu domácností za poslední tři roky, nejvyšší růst mezd za posledních pět let a slabou korunu vůči euru. To vše dohromady znamená riziko vyšší inflace," uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. "Zvýšení sazeb ČNB odpovídá očekávání finančních trhů a dává další předpoklad ke zdražení úvěrů. To se může také odrazit ve zvýšení úrokových sazeb hypoték," komentoval situaci generální ředitel Hypoteční banky Jan Sadil.