Zprávy | Z archivu rubriky


Vládní koordinátor komunikace protiraketové obrany Tomáš Klvaňa na páteční značně emotivní besedě v Míšově na Plzeňsku přiznal, že vláda udělala od začátku diskuse o radaru mnoho chyb, zejména v komunikaci s veřejností. Zároveň v obci ležící nedaleko možné radarové základny tlumočil omluvu premiéra Mirka Topolánka starostům a lidem v Brdech. Předsedovi vlády se nepodařilo dodržet slib, že udělá maximum pro to, aby se případný radar posunul víc do hloubi vojenského prostoru Brdy a dál od obcí. Topolánek to lidem slíbil na jednom ze setkání.

Nejvhodnější místo pro případný radar amerického systému protiraketové ochrany ležící 1,7 kilometru od obce Teslíny a dva kilometry od Míšova nakonec vybrali vojenští experti na základě sedmi odborných kritérií. A podle Klvani do toho nepletli politiku. "Kdyby v tom politika roli hrála, tak by se rozhodovalo jinak," upozornil. Na jeho slova, že premiér myslí omluvu upřímně, odpověděly desítky přítomných lidí smíchem. Lidé z okolí možného umístění radaru si stále stěžují na nedostatek informací o zařízení. Argumenty, kterými Klvaňa a senátor Tomáš Töpfer vyvraceli některé jejich obavy, většinou s křikem odmítli. "Lžete," skákali diskutující nezřídka oběma mužům do řeči. Nešetřili ani osobními útoky. Po téměř dvouhodinové diskusi se pak nechali slyšet, že se nic nového nedozvěděli a že je žádný argument nepřesvědčil. "My tu radar prostě nechceme," neslo se sálem obecního úřadu, kam se zdaleka nevešli všichni přítomní, což vyvolalo další hádky a napětí.

V pražském Karolinu byla zahájena 51. Letní škola slovanských studií. Do kurzu se letos přihlásily téměř dvě stovky studentů ze 36 zemí čtyř kontinentů. ČTK to řekl ředitel pořádajícího Ústavu bohemistických studií Univerzity Karlovy Jan Kuklík. Část účastníků letní školy doma studuje slavistiku a čeština je pro ně třeba druhým nebo třetím slovanským jazykem, který se učí. Asi pětina studentů však s češtinou začala teprve nedávno. Podle Kuklíka se část studentů chystá na akademickou kariéru, další chtějí překládat české knihy, někteří se studiem začali jen proto, že mají české přátele či dokonce českou lásku.

Mezi studenty je tradičně hodně Japonců, které do Čech přivedl zájem o českou kultury zejména o hudbu. Jedna studentka z Japonska ČTK řekla, že ji ke studiu češtiny přivedl zájem o české loutkářství a Matěje Kopeckého. Do školy se přihlásily i děti, jejichž matky se v Čechách narodily, ale odešly do zahraničí. Některé rodný jazyk maminek ovládají poměrně dobře, jiné mají větší či menší problémy. Letní škola je podle Kuklíka velmi intenzivní. Za čtyři týdny studenti absolvují 120 hodin výuky. Každé odpoledne na ně čeká kulturní a společenský program, večer koncerty a filmová představení, o víkendech výlety a exkurze. Ti, co si toto studium už vyzkoušeli, prý říkají, že měsíc letní školy jim dá asi tolik jako semestr slavistických studií na vysoké škole u nich doma. Letní studium češtiny organizují pro cizince letos také univerzity v Brně, Olomouci, Plzni a Českých Budějovicích.

Vlašimí na Benešovsku prošel v sobotu průvod pravicových extremistů, kteří protestovali proti údajné kriminalitě Romů ve městě. Akci, kterou poznamenal i jeden střet s policií, přišlo podle odhadu ČTK podpořit na osm desítek mladých lidí. Organizátoři tvrdí, že se jí zúčastnilo 120 radikálů. Protestní shromáždění začalo na vlašimském vlakovém nádraží, odkud se průvod s vlajkami a transparenty vydal ulicemi města. Účastníci vykřikovali hesla jako "Nic než národ", "Čechy Čechům" a "Ulice jsou naše". Slogany v podobném duchu hlásaly i transparenty. "Tam, kde vládne bezpráví, je veřejný odpor povinností," stálo na jednom z nich. Konfliktní situace nastala na kruhovém objezdu, kde několik nacionalistů zamířilo ke skupince lidí s bubínkem, kteří vypadali jako anarchisté. Policejní těžkooděnci však střetu zabránili a tři z radikálů zadrželi. Jednoho z nich možná čeká obvinění z útoku na veřejného činitele.

U kašny na Žižkově náměstí akce vyvrcholila čtením projevů namířených proti pozitivní diskriminaci romského etnika. "Pod maskou pseudohumanity obhajujete kriminálníky a vrahy," spílal současné vládě jeden z řečníků. Řada účastníků protestního shromáždění se poté odebrala na soukromou akci do vlašimské restaurace U Kozla, kterou si organizátoři zamluvili. Situaci kolem restaurace i v jejím širším okolí monitoruje policie. Radnice demonstraci nezakázala, neboť byla údajně řádně ohlášena. Aktivisté z hnutí Tolerance a občanská společnost toto rozhodnutí kritizují. Podle nich by město mělo demonstraci předem zakázat nebo ji alespoň po zahájení na místě rozpustit. Starosta Luděk Janišta ale tvrdí, že k tomu nebyl důvod. Podotkl, že akci organizuje legálně registrovaná politická strana.

Výstava paličkované a vyšívané krajky Krajiny snů od výtvarnice Lucie Cibulové zahájila v sobotu v malé vesničce Žihobce na Klatovsku činnost tamní rodinné galerie Netopýr. Galerie vznikla v klenutých prostorách historického venkovského stavení ze 17. století a její majitelé ji chtějí zasvětit zejména prezentaci tradiční lidové umělecké tvorby. Vstup do galerie je zdarma, chtěli bychom výstavami trochu víc šířit povědomí o zdejších mnohdy již zapomenutých řemeslech, řekl ČTK Jaroslav Froulík. "Zdědil jsem po předcích veliké stavení ze 17. století a posledních sedm let jsem ho opravoval. Při tom jsme se rozhodli, že jeden velký prostor s klenbami přetvoříme na galerii," řekl Froulík. Netopýr je podle něj první vesnická šumavská galerie, která se zaměřuje na původní rukodělné práce. V budoucnu se zde chystají výstavy řemesel a umění týkající se například zpracování lnu a vlny, sklářství, lidových podmaleb na skle a podobně.

Výtvarnice Lucie Cibulová poskytla na první výstavu asi čtyři desítky svých paličkovaných obrazů a krajek, je zde i několik divadelních kostýmů s pohádkovými motivy. Jemná vlákna krajek splétají svět snů, pohádek i biblických výjevů. Krajky na Šumavě v minulosti zdobily nejen domácnosti, ale zejména dámské i pánské oblečení a oděvní součásti. Výstava potrvá v galerii do 1. října. "Park u zámku v Žihobcích patří k evropským unikátům - je zde největší druhová pestrost netopýrů, až 20 druhů. Proto se galerie jmenuje Netopýr," doplnil Froulík.

Kongres Spojených států učinil další krok, který mimo jiné i české občany přibližuje k možnosti cestování bez víza do Spojených států. Členové Sněmovny reprezentantů schválili změnu pravidel bezvízového režimu pro občany zemí s nižším procentem odmítnutých žádostí o víza, tedy velmi pravděpodobně i z České republiky. Zákon, který se komplexně zabývá bezpečnostní problematikou, už v noci na pátek SELČ přijala druhá kongresová komora, Senát, a účinnost dokumentu je nyní podmíněna podpisem prezidenta. Pokud se víza asi za rok či za dva definitivně zruší, budou lidé při každé cestě do USA sice dál odkázaní na svolení amerických úřadů, ale za mírnějších podmínek.

Změna vízové praxe bude z nových států Evropské unie zřejmě vyhovovat vedle České republiky už jen Estonsku. Naopak Slovensko, Polsko a ostatní nováčci EU vzhledem k vysokému procentu odmítnutých žádostí o víza v minulých letech pravděpodobně budou muset na zrušení víz čekat ještě déle. Nový zákon zároveň představuje zpřísnění režimu pro 27 států, vesměs západoevropských zemí (z nových členů EU pak pouze Slovinska), které už oboustranně bezvízový styk s USA mají. Pro jejich občany zcela svobodné cestování na americké území totiž končí.

Dokument zavádí elektronické ověřování totožnosti lidí chystajících se k návštěvě USA. Cizinci z bezvízových zemí mají před každou cestou do USA elektronicky odeslat své osobní údaje americkým úřadům, které jim buď návštěvu povolí, nebo je odkážou na americké velvyslanectví k dalšímu jednání.