Zprávy | Z archivu rubriky


Ochrana lidských práv v Česku je prý nedostatečná a vláda by měla přijmout systémová opatření k jejich zlepšení. Prohlásil to předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal. Týká se to zejména oblastí, na něž opakovaně a upozorňují mezinárodní organizace. Výbor OSN pro lidská práva v Ženevě v pátek opět upozornil, že Česko ještě neodškodnilo nedobrovolně sterilizované ženy, neodstranilo segregaci Romů ve školách a nezakázalo používání klecových lůžek v psychiatrii. Liga lidských práv uvítala zájem různých organizací i jednotlivců o nedávné kauzy týraných dětí nebo dívky umístěné kvůli sporu rodičů na psychiatrii. Vadí jí ale, že jakmile mediální zájem opadne, vláda zpravidla nedotahuje navrhovaná řešení do praxe.

Podobné to prý bylo s mediální bouří okolo klecových a síťových lůžek před třemi lety, kterou v ČR svou kritikou rozpoutala anglická spisovatelka Joanne Rowlingová. Požívání klecových a síťových lůžek v sociálních ústavech je zakázáno od ledna 2007, v psychiatrii se však používat stále mohou. "Navrhujeme, aby byl přijat zákon upravující používání fyzických omezení ve zdravotnictví, který by definitivně zrušil klecová a sítová lůžka v ČR," řekl David Zahumenský z Centra advokacie duševně postižených.

Ředitel psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích Ivan David považuje speciální zákon zakazující klecová lůžka v psychiatrii za nepotřebný. "Používání omezujících prostředků je již zákonem definováno a tvorba dalších "lex specialis" jen znepřehledňuje náš právní řád," řekl ČTK David. Alternativou pro speciální lůžka je podle něj větší množství personálu, který by pacienta zadržel, aby nedošlo k sebepoškození. "Tato cesta je extrémně nákladná a je třeba se ptát zdravotních pojišťoven, jestli ji chtějí financovat," řekl dále David.

Státní zástupce obžaloval za účast na zinscenovaném procesu s političkou Miladou Horákovou bývalou prokurátorku Ludmilu Brožovou-Polednovou. ČTK to řekl mluvčí městského státního zastupitelství Martin Omelka. "V pátek byla podána obžaloba," uvedl. Horáková byla jedinou ženou popravenou v komunistickém Československu z politických důvodů. Polednová je obviněna ze spolupachatelství na vraždě a hrozí jí až patnáctiletý trest vězení. Nikdo jiný z těch, kteří se na procesu podíleli, se před soud zatím nedostal.

Polednová byla jedním z žalobců, kteří se podíleli na odsouzení Horákové. Podle dřívějšího vyjádření Jana Srba, mluvčího Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který žalobu připravil, byla mezi prokurátory zařazena proto, aby jako žena obžalovala ženu. Dnes asi osmdesátiletá Polednová je jedním ze dvou posledních žijících aktérů procesu. Podle policie nebyl proces řádně veden ani podle tehdejšího práva. Podle historika a pracovníka ÚDV Prokopa Tomka je Polednová jediným akterém procesu s Horákovou, jehož případ se dostal k soudu. Před několika lety policie stíhala vedoucího vyšetřovatelů v procesu Milana Moučku. V roce 2003 ale státní zastupitelství věc zastavilo.

Právnička a politička Horáková pracovala v protinacistickém odboji. V roce 1940 byla zatčena a do konce války vězněna. Po válce byla zvolena do parlamentu za národní socialisty. Po únorovém komunistickém převratu v roce 1948 odešla z politického života. Již v následujícím roce byla zatčena, ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti a 27. června 1950 popravena.