Zprávy | Z archivu rubriky


Sociální demokraté vyzvali ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) k rezignaci, podle nich funkci nezvládá. Na tiskové konferenci ČSSD nejprve předseda poslaneckého klubu Michal Hašek a šéf bezpečnostní komise strany Jeroným Tejc hovořili o tom, že Pospíšil by měl zvážit setrvání v úřadu. Později ho ale v tiskové zprávě přímo vyzvali k odchodu. Hašek i Tejc mimo jiné tvrdí, že nedokáže ve vládě získat dost peněz pro vězeňství a justici.

Ministr jejich kritiku odmítl. Prostřednictvím mluvčí Zuzany Kuncové uvedl, že ČSSD upozorňuje na problémy, které po nástupu do funkce zdědil po ministrovi její vlády. "Investice do vězeňství v roce 2005 snížila o 300 milionů právě Paroubkova vláda," napsal v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka kvůli tomu prý jako opoziční poslanec interpeloval, ale odpovědi se nedočkal. Pospíšil dodal, že se snaží pro justici i vězeňství získat peníze, "samozřejmě s vědomím toho, v jakém stavu jsou veřejné finance po vládách sociální demokracie". "Dokladem (snahy získat potřebné peníze) jsou například uvolněné prostředky na 500 nových pracovních míst pro administrativní aparát soudů, finance na projekt elektronizace justice nebo 30 milionů na oblast bezpečnosti ve Vězeňské službě ČR," prohlásil Pospíšil. Tejc ale hodnotí jeho práci jinak. "Je v čele resortu spravedlnosti už téměř rok a za tu dobu se mu kromě mediálních výstupů příliš věcí nezdařilo," řekl na tiskové konferenci ČSSD.

Armáda v úterý zahájila střídání vojáků v polní nemocnici v Afghánistánu. Z pražského vojenského letiště ve Kbelích odletělo 38 příslušníků téměř stočlenného týmu složeného převážně ze členů 7. polní nemocnice. Vojáci by měli na mezinárodní základně v Kábulu ošetřovat především zraněné a nemocné alianční vojáky. Vystřídat by měli kolegy, kteří v Kábulu působili od letošního března. Kromě zdravotníků odletělo do Kábulu také několik příslušníků chemické jednotky. Podle velitele kontingentu Igora Krivosudského bude hlavním úkolem poskytnout péči aliančním vojákům. "Hlavní úkoly pro náš kontingent jsou zdravotnické zabezpečení vojenského letiště v Kábulu a nejbližšího okolí města. Máme také zabezpečit hromadný příjem raněných v případě, že by se stal nějaký bombový atentát," řekl ČTK. Do Česka by se vojáci měli vrátit přibližně v polovině prosince.

Součástí kontingentu je také 34 žen. Zdravotní sestra Jitka Dušková před misí cítila mírnou obavu. "Moc se netěším. Ale povinnost je povinnost. Do Afghánistánu letím už podruhé, takže už určitou představu mám," uvedla. Česko má v Afghánistánu vojáky nejen v hlavním městě. V rekonstrukčním týmu ve Fajzábádu v severoafghánské provincii Badachšán působí v současné době asi 80 českých vojáků, kteří se společně s Němci a Dány podílejí na zajištění bezpečnosti a stability oblasti. Více než třicetičlenný kontingent speciálních sil vojenské policie se také na jihu země v provincii Hílmand podílí na ochraně významných osob a objektů.

Odvolací pražský městský soud v úterý osvobodil kurdského lékaře a podnikatele Yektu Uzunoglua, jehož případ se vleče už téměř 13 let. Zrušil tak rozsudek obvodního soudu, který mu v březnu uložil podmíněný trest dva roky vězení se zkušební dobou na pět let za vydírání a mučení cizince Gürkena Gönena. "Jsem strašně rád, že pravda konečně zvítězila, i když to trvalo 13 let, déle než v případě Dreyfuse. Je to důkazem, že je třeba za to bojovat," řekl Uzunoglu. Podle něj je však jeho kauza příkladem, jak nemá trestní řízení vypadat. Nechce prý podávat žádná další trestní oznámení, chce však po státu vymáhat odškodnění za chybné výkony orgánů činných v trestním řízení. "Peníze věnuji organizacím, které bojují za právo a spravedlnost v České republice," dodal. Proti rozsudku odvolacího soudu se již nelze odvolat, existuje pouze dovolání k Nejvyššímu soudu. Státní zástupkyně uvedla, že počká na vyhotovení rozsudku a poté zastupitelství rozhodne o dalších krocích.

Uzunoglua se během soudního řízení zastala řada významných osobností a Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun. Obvinily české politiky a justici ze selhání. Lékař se stal v roce 2006 laureátem Ceny Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77 za občanskou statečnost. Kvůli dlouhému trvání procesu držel jedenáct dnů hladovku, ke které se přidal i bývalý prezident Václav Havel.

Bývalý ministr obrany Jiří Šedivý si myslí, že jeho úspěch ve výběrovém řízením na pozici náměstka generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoopa Scheffera je oceněním celé české politiky uvnitř Severoatlantické aliance. Je to totiž vůbec poprvé v historii, co Česká republika bude mít svého zástupce v nejvyšším aliančním vedení. Do funkce by Šedivý, který v současnosti zastává post náměstka místopředsedy vlády pro evropské záležitosti, mohl nastoupit v září nebo začátkem října. Podle něj k zisku funkce přispělo například úspěšné působení českých vojáků v zahraničních misích. "Bez toho by to podle mého názoru nevyšlo," řekl ČTK. Šedivý ocenil také lobbing premiéra Mirka Topolánka i dalších vládních představitelů. Upozornil však, že v Bruselu nebude zastupovat Česko, ale bude součástí mezinárodního sekretariátu NATO.

Podle ministryně obrany Vlasty Parkanové Šedivého působení v Bruselu může zvýšit prestiž Česka uvnitř struktur NATO. "Jako Češi ale musíme mít na paměti, že Jiří Šedivý se nestal jen naším náměstkem ale i náměstkem všech členských států NATO. Žádný speciální přístup, který by mohl znamenat nadržování a nefér zvýhodňování ČR nemůže očekávat," napsala ČTK v SMS Parkanová. Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek považuje bývalého ministra obrany za vojenského experta. "Šedivý je odborník, co se týče obranné strategie," řekl ČTK. Jeho kandidatura je podle něj diplomatickým úspěchem.

Šedivý bude mít jako Schefferův náměstek na starosti obrannou politiku a plánování. "Základním nosným úkolem této sekce je formulace strategických cílů, analýza rizik a ohrožení aliance," konstatoval. Šedivého sekce se také bude mimo jiné podílet na vyhodnocování plnění obranných plánů států NATO. "Z každoročního vyhodnocování vychází určitá doporučení členským státům," doplnil. Šedivý zvítězil ve výběrovém řízení, které trvalo přes půl roku a jehož se zúčastnilo přes dvacet kandidátů z členských zemí NATO. Bezpečnostní problematice se Šedivý věnuje více než 15 let. Na konkurz se proto nijak speciálně nepřipravoval.