Zprávy | Z archivu rubriky


V případě nutnosti jsou asi dvě pětiny Pražanů ochotny dát úředníkovi úplatek. Pražanům nejvíce vadí korupce u lékaře a na policii. Vyplývá to z průzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM) pro magistrát, který ČTK poskytla primátorova náměstkyně Markéta Reedová.

Za závažný problém pokládá uplácení 75 procent obyvatel metropole. Pokud by lidé měli bezpečnou možnost zkorumpovaného úředníka nahlásit, udělalo by to šest z deseti Pražanů. Jen 34 procent obyvatel hlavního města si myslí, že se magistrát snaží uplácení omezit a důsledně postihovat. S korupcí se na pražském magistrátu a radnicích setkalo osobně 19 procent účastníků průzkumu, slyšelo o ní 39 procent Pražanů. Uplácet je ochotno 39 procent dotázaných. Lidem korupce na pražské radnici podle průzkumu vadí poměrně málo, vyslovilo se tak 12 procent dotázaných. Uplácení na radnicích městských částí vadí 14 procentům Pražanů. Korupce u lékaře vadí 27 procentům obyvatel a na policii čtvrtině lidí. Naopak šesti procentům Pražanů korupce nevadí vůbec. Magistrát už podle Reedové zavedl například vnitřní pravidla pro zadávání zakázek. Chystá se systém kontrol zadávání dodatečných prací, výměny členů výběrových komisí a zveřejňování všech zakázek včetně výsledků na internetových stránkách. Na podzim bude spuštěn protikorupční portál, prostřednictvím kterého budou moci lidé posílat podněty, uvedla náměstkyně.

Koncertů pořádaných pravicovými extremisty v České republice v posledních letech ubývá. Od roku 2004, kdy jich policie zaregistrovala 30, se jejich počet v roce 2005 snížil na 20 a loni na 18. Do konce června letošního roku se podle informací ministerstva vnitra zatím uskutečnilo devět koncertů. Podle odborníků je důvodem klesajícího počtu koncertů především tlak nevládních organizací a policie. Přívrženci krajní pravice prý také v současnosti více vyjíždějí na koncerty do zahraničí a na domácí půdě se orientují spíš na veřejné akce.

Úbytek velkých akcí spojených s hudebním vystoupením několika skupin a pořádání spíše menších oslav s reprodukovanou hudbou, popřípadě s vystoupením třeba jen jedné kapely, spojuje politolog Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity v Brně především se zvýšeným zájmem policie. Ta v minulosti začala při větších akcích pravicových extremistů zasahovat a pořádání koncertů ztížila. S tím souhlasí i Klára Kalibová ze sdružení Tolerance a občanská společnost, které činnost pravicově extremistických skupin dlouhodobě sleduje.

Zvýšený zájem policie navíc podle Kalibové odrazuje od případné účasti zahraniční kapely. Místo konání koncertu se zpravidla až do poslední chvíle tají, což může mít za následek nižší účast, a tedy i nižší finanční zisk. Pořadatelé poté mohou mít problém s finanční odměnou pro zahraniční hosty, kterým se nezamlouvá ani přítomnost policie a médií. Dalším důvodem klesajícího počtu koncertů je podle Kalibové i Mareše upadající kvalita a okoukanost českých skupin takzvané white power scény. Příznivci krajně pravicových hnutí zároveň mají podle Mareše možnost objednat si přes internet mnohem kvalitnější hudební produkce z ciziny.