Zprávy | Z archivu rubriky


Vzácnou Ďáblovu bibli, kterou za třicetileté války odvezla z českých zemí švédská vojska, bude od 20. září do 6. ledna příštího roku vystavovat Národní knihovna ČR. Jeden z nejcennějších středověkých rukopisů zachycujících tehdejší vědění bude součástí výstavy, kterou instituce připravuje spolu s Národní knihovnou Švédska. Vedle samotného originálu tohoto vzácného rukopisu, který Švédové jako válečnou kořist před téměř 360 lety přivezli své královně Kristýně, bude mít návštěvník možnost blíže poznat obsah této největší středověké knihy a její napínavou cestu staletími. Ďáblova bible bude vystavena v nové speciální trezorové místnosti.

Ďáblova bible, latinsky Codex gigas, je kniha úctyhodná nejen obsahem, ale i podobou - ve středověku byla přirovnávána k sedmi divům světa. Váží 75 kilogramů, dřevěné desky knihy měří 900 krát 505 milimetrů. Během letošního roku byla dokončena její kompletní digitalizace, která je i kvůli rozměrům spisu náročnou operací. Fascinující je podle odborníků jednota knihy, soulad písma a iniciál, harmonie celkové kompozice a jednotlivých detailů; všechny texty v knize jsou přitom dodnes čitelné. Vše nasvědčuje tomu, že kniha byla životním dílem jediné osoby. Historici odhadují, že se tak monumentální práci musel dotyčný písař věnovat možná až 20 let. Bible vznikla na přelomu 12. a 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích u Chrudimi, později se dostala do klášterů v Břevnově a Broumově. Nakonec ji Švédové za třicetileté války odvezli z rudolfinských sbírek jako válečnou kořist své panovnici. Rukopis opustil Švédsko od té doby jen dvakrát - v roce 1970 byl zapůjčen do USA, před osmi lety cestoval do Berlína.

Kniha je psána latinsky a obsahuje 14 textů různého charakteru. Za úvodním Starým zákonem následuje takzvaný Penitenciál - příručka pro kněze, obsahující seznam hříchů a příslušné způsoby pokání. V těchto místech se nachází největší pozoruhodnost knihy, vyobrazení skoro půlmetrové barevné postavy čerta. Dalších stránky obsahují zaklínací formule k zahánění nemocí či k vypátrání zloděje. Za touto kapitolou je nejcennější dokument - opis Kosmovy kroniky, který patří k nejstarším a nejlepším. Bibli provází legenda, podle níž ji za jedinou noc napsal s pomocí ďábla mnich, kající se z těžkého hříchu. Podobiznu ďábla prý zakreslil do knihy z vděčnosti. I přes legendu nebyl kodex nikdy zatracen inkvizicí, ale naopak se stal středem zájmu učenců i milovníků umění a kuriozit.

Letošní letní sezona se stala osudnou už pro 52 Čechů, kteří zemřeli při svých zahraničních cestách. Nejvíce, až 12 lidí, zahynulo v Chorvatsku. Následuje Slovensko se šesti případy. Z Itálie se nevrátilo pět Čechů stejně jako z Rakouska. Čtyři lidé zahynuli v Německu. Mezi časté příčiny úmrtí patří utonutí, infarkty, dopravní kolize, pády, nehody v horách a sebevraždy, informovalo ČTK ministerstvo zahraničí, které zveřejnilo statistiky od půlky června do poloviny srpna. Naposledy v rakouských Alpách zemřel ve středu na infarkt dvaašedesátiletý český turista. Stalo se to při horské túře na Velký Pyhrngas. Statistiky připomínají například, že tři čeští turisté našli smrt v Kambodži při leteckém neštěstí. V Norsku, Bolívii a Pákistánu zemřeli horolezci, v Polsku si vyžádala život havárie motorového kluzáku. Konzulové museli řešit úmrtí i v dalších zemích Evropy a v Tunisu.

Konzulární pracovníky ale nejčastěji zaměstnávají ztráty a odcizení cestovních dokladů a jejich náhrada. "Následuje asistence konzulárních úředníků při případech omezení osobní svobody českých občanů a při případech, kdy se čeští občané stali účastníky dopravních nehod," zmínilo ministerstvo. Konzulární oddělení také pomáhají s obstaráním peněz, když se turista ocitne v nouzi. Mnoho případů řeší v Chorvatsku, tradičně nejoblíbenějším místě, kde Češi tráví letní dovolenou. Někteří se však domů už nevrátili. Příčinou úmrtí Čechů v této přímořské zemi letos byly čtyři autonehody, pět srdečních či mozkových příhod a dvě utonutí, z toho jedno při potápění. Jednu osobu srazilo auto na přechodu.

Loni v zahraničí zahynulo 397 Čechů, což bylo o 24 méně než v roce předchozím. V porovnání s rokem 2004 to ale bylo o 96 více. Každoročně na začátku léta česká diplomacie vydává upozornění a doporučení pro turisty, varuje například před podceňováním sil a počasí a radí k opatrnosti na cestách. Užitečné informace je možné nalézt na internetové stránce www.mzv.cz.

Památku romských obětí holokaustu si v neděli lidé připomněli v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku, kde podobně jako v Letech na Písecku za protektorátu sídlil sběrný a internační tábor. Mnoho vězňů zemřelo v důsledku špatných podmínek přímo v táboře, zbylé transport odvezl do vyhlazovacích táborů u Osvětimi, kde většina z nich zahynula, řekla ČTK Lucie Kořínková z Muzea romské kultury. Muzeum pietní akci pravidelně organizuje u památníku, který nechalo zřídit u hromadných hrobů nedaleko tábora. Koná se vždy v srpnu jako připomínka druhého transportu do Osvětimi, který z Hodonína vyjel 21. srpna 1943. "Tábor v Hodoníně nebyl vyhlazovací, přesto v něm následkem nelidských podmínek přišla o život podstatná část všech koncentrovaných romských mužů, žen a zvláště dětí. I přes tyto skutečnosti zůstávají historie tábora a osud obětí přehlíženy," uvedla ředitelka brněnského muzea Jana Horváthová.

Od srpna 1942 do 1. prosince 1943, kdy byl tábor v Hodoníně u Kunštátu zrušen, tam bylo vězněno celkem 1396 lidí, z nichž 207 na místě zahynulo, nejčastěji na zápal plic, tuberkulózu, skvrnitý a břišní tyfus. Areál bývalého tábora je dnes rekreačním zařízením v rukou soukromé majitelky. Půdorys tábora se zachoval v téměř nezměněné podobě, dokonce dodnes stojí i jedna z původních dřevěných budov. Nacistický teror přežila v českých zemích jen asi desetina z původního romského obyvatelstva.