Zprávy | Z archivu rubriky


Ministerstvo financí a Česká národní banka se shodly, že schodek veřejných financí by měl ve střednědobém horizontu klesnout pod jedno procento hrubého domácího produktu. Uvedl to internetový server EURO OnLine s tím, že tento závazek obsahuje nová verze strategie zavedení eura, na níž se dohodly obě instituce. Ministerstvo i centrální banka podpořily cíl, podle něhož by strukturální deficit klesl na jedno procento HDP do roku 2012. Analytik Raiffeisenbank Aleš Michl považuje tento cíl za splnitelný. "Ekonomika na to rozhodně má. Řádné volby v roce 2010 ale mohou situaci zase pořádně zamotat v případě, že se bude znovu populisticky rozhazovat," řekl ČTK. Připomněl, že v roce 2012 bude jedno procento HDP zhruba 50 miliard korun. "Dávat si takový cíl při výborném růstu HDP je ekonomickým pohledem stále málo ambiciózní," podotkl.

Takto vypočítaný deficit není závislý na momentálním tempu hospodářského růstu. V dobách recese by si tedy Česko mohlo dovolit i vyšší schodek. Vzhledem k očekávanému hospodářskému růstu by však reálný deficit měl do pěti let klesnout pod jednoprocentní hranici nebo by české veřejné finance měly dokonce vykázat přebytek. Dohodnutý cíl je mnohem přísnější než záměry, jež obsahuje současné vládní prohlášení a koaliční návrh reformy veřejných financí. Přísnější kritérium je ale v souladu s Paktem stability a růstu Evropské unie, který platí i pro země, jež zatím nezavedly euro.

Ministryně obrany Vlasta Parkanová zrušila zakázku na nákup čtyř lehkých obrněných vozidel. Informaci ČTK potvrdil mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek. O zakázku za více než sto milionů korun měly zájem tři firmy. Podle Čírtka však žádná z nabídek plně nesplnila požadavky armády. Čírtek uvedl, že armáda v současnosti zvažuje, zda zakázku na čtyři vozidla vypíše ještě jednou. "Ministerstvo zváží, zda vyhlásit zakázku znovu. Bude však zkoumat i další možnosti," řekl ČTK mluvčí. Podle něj totiž armáda chce požádat o pomoc při zajištění čtyř vozidel pro české vojáky v Iráku nebo v Afghánistánu také alianční spojence. Vozidla by české armádě mohli dodat například Američané. "Připadala by v úvahu spolupráce s USA," doplnil Čírtek.

Média již dříve informovala o tom, že některé podmínky ze zadávací dokumentace byly v rozporu se standardy NATO. Problémem v původní zakázce bylo to, že armáda požadovala, aby nová vozidla odolala výbuchu čtrnáctikilogramové miny pod kolem stroje. Normy NATO však podle podle informací tisku předepisují jen to, že by podobný typ vozidla měl odolat výbuchu desetikilogramové trhaviny. Podle tisku si ministerstvo chybu uvědomilo a požadavek na vyšší ochranu ze zadávací dokumentace k nákupu odstranilo. Podle deníku Právo mohla ale změna během výběrového řízení pobouřit i zúčastněné firmy. Možnost, že podmínky výběru někdo napadne, podle listu nedávno připustil i náměstek ministryně obrany pro vyzbrojování Jaroslav Kopřiva.

Letošní sklizeň obilovin a dalších zemědělských plodin končí. Zbývá už sklidit jen zanedbatelné plochy, na polích zůstávají některé jarní plodiny, které ještě nedozrály. Předběžně lze říci, že se naplňují optimistické prognózy a u většiny druhů obilovin i řepky by mohly žně skončit s nadprůměrnými výsledky. Výrazně vyšší jsou také výkupní ceny, vyplynulo z ankety ČTK. "Výnosy obilovin jsou ve srovnání s loňským rokem dobré, z dlouhodobého hlediska pak mírně nadprůměrné. Výkupní ceny jsou navíc podstatně vyšší než loni," řekl ČTK předseda agrární komory Zlínského kraje Petr Slovák. Zemědělce letos navíc počasí netrápilo ani při žňových pracích. Mohli sklízet plynule, což se projevilo ve snížení nákladů.

Loni byly žně vinou nepříznivého počasí v tuto dobu sotva v polovině. Díky slušné úrodě i velmi dobrým cenám, které stále rostou, bude většina hospodařících subjektů v zisku. Vyrovnají loňské dluhy a zbudou jim peníze na další rok, míní předseda plzeňské agrární komory Jaroslav Šíma. Nejlepší ceny docilují farmáři u potravinářské pšenice, jarního ječmene a řepky.

Podle pondělních údajů ministerstva zemědělství je sklizen veškerý ozimý ječmen a 99 procent ozimé pšenice, která představuje zhruba polovinu ploch obilí. V samém závěru, kdy je sklizeno přes 97 procent výměry, jsou práce u jarního ječmene a žita. Výnosy všech obilovin jsou podle údajů ministerstva vyšší než loni. U žita, ozimého ječmene a tritikale činí nárůst desítky procent. Nejméně meziročně stoupl výnos jarní pšenice, téměř o procento.

Nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká chce, aby její úřad co nejrychleji udělal kontrolu spisu kauzy vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Případ před časem odložil žalobce Arif Salichov. Vesecká to řekla ČTK s tím, že případ nebude do ukončení kontroly komentovat. Kontrola Čunkovy kauzy už začala. Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) zkoumá závažné kauzy, které žalobci odloží. Pokud kontrola skončené věci dospěje k závěru, že žalobce postupoval správně, jeho verdikt potvrdí. Jestliže ale jsou nalezeny chyby, je případ vrácen k doplnění dalších důkazů, opětovnému vyšetřování a k novému rozhodnutí. Pokud by NSZ mělo věc projednávat po celou dobu tříměsíční lhůty, padlo by konečné rozhodnutí až počátkem listopadu. Tak dlouho to ale podle Vesecké trvat rozhodně nebude. Termín ukončení ale neuvedla.

Čunek byl podezřelý z toho, že jako vsetínský starosta přijal před pěti lety od realitní společnosti půlmilionový úplatek. Kauza vážně ohrožovala soudržnost vládní koalice. Salichov zastavení trestního stíhání lidoveckého vicepremiéra zdůvodnil řadou procesních a skutkových vad v policejním vyšetřování a nesrovnalostmi ve výpovědích hlavní svědkyně Marcely Urbanové, někdejší sekretářky Čunka na vsetínské radnici. Jihlavský žalobce dostal případ na starost až po intervenci nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké, kterou kritizovala opozice. Zastaveno bylo také trestní stíhání Petra Hurty ze společnosti H&B REAL, jenž údajně úplatek Čunkovi dal. Salichov svou kritikou vyšetřování případu popudil kolegy v Přerově, kteří ho měli před ním na starosti. Záležitostí se nyní zabývá brněnský krajský státní zástupce Petr Coufal. Vesecká zatím odmítla komentovat i spor mezi svými podřízenými.

Senát podle svého předsedy Přemysla Sobotky (ODS) není hlasovací stroj, přesto ale asi pomůže vládě schválit její reformu veřejných financí s dohodnutými úpravami. Vzhledem k závažnosti změn však představitelé senátorských klubů vyloučili, že by horní komora mohla o reformě hlasovat dříve než v září. Na výslednou podobu reformy čeká ministerstvo financí kvůli sestavení státního rozpočtu, kterým by se sněmovna měla začít zabývat už koncem příštího měsíce. Právě Senát by měl reformu upravit podle dohody, kterou v neděli uzavřel premiér Mirek Topolánek s kritiky reformních úprav z ODS, aby získal jejich hlasy ve sněmovně. ČTK to potvrdil jeden z poslanců ODS s odkazem na své informace o dohodě. Sněmovna má o reformě rozhodovat v úterý a poslanci se to nechystají odkládat kvůli navržení dodatečných změn.

Senátoři se podle Přemysla Sobotky rozhodnou podle znění reformního balíku, které schválí sněmovna. Připomněl, že Senát má z ústavy na projednání návrhů zákonů třicetidenní lhůtu. Začátek nejbližší schůze horní komory je naplánován na 19. září. Pokud by sněmovna reformní zákony v úterý schválila, do Senátu by podle Sobotkova předpokladu dorazily až příští týden. Senátoři by i tak normy projednávali v kratším termínu, podotkl Sobotka. Místopředseda senátorů KDU-ČSL a senátního hospodářského výboru Josef Vaculík by se kvůli návaznosti reformních změn na sestavování rozpočtu nebránil jejich rychlejšímu projednávání. I on ale vyloučil, že by Senát mohl reformu posoudit ještě v srpnu. Podle něj by to mohlo být do poloviny září.

Europoslanec a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný dostal za krácení daní dvouletý podmíněný trest se čtyřletým odkladem a zároveň peněžitý trest pět milionů korun. Spoluobviněný galerista George Novotný, který je souzen v nepřítomnosti, dostal stejný podmíněný trest jako Železný. Nepravomocný rozsudek vynesl pražský městský soud. Proti rozsudku se lze odvolat k vrchnímu soudu. Obžaloba europoslance a galeristy se týká dvou transakcí s cennými obrazy v roce 1998. V prvním případě koupil podle žalobce Železný v londýnské aukční síni pět obrazů od Emila Filly, Andreje Nemese či Alfreda Justitze. Do Česka je ale podle obžaloby dopravil Novotný jako svůj osobní majetek, který dováží při stěhování do ČR. V takovém případě prý byl od cla a daní osvobozen. Železný ale říká, že obrazy v cizině vydražil Novotný, on prý díla zaplatil až po koupi v Česku převodem z účtu.

Druhý bod obžaloby souvisí s obrazem Jákobův žebřík od Marka Chagalla, který Železný získal za 750.000 dolarů v americké galerii a uložil ho v depozitáři ve Švýcarsku. Bývalý šéf Novy říká, že o obraz časem ztratil zájem, a s Novotným se proto dohodl na výměně za jiná díla. Při dovozu Chagalla do ČR byl podle Železného jeho majitelem Novotný. Železný od počátku vyšetřování tvrdí, že je nevinen. Stíhání obou mužů začalo v dubnu 2001, hlavní líčení trvalo tři roky, mimo jiné i kvůli čekání na verdikt Evropského parlamentu ohledně Železného imunity.

Firma Kapsch vystaví mikrovlnný mýtný systém na všech budoucích dálnicích a rychlostních silnicích, jejichž stavba začne do roku 2017. ČTK to potvrdil náměstek ministra dopravy Jiří Hodač. Dodatek k původní smlouvě, který zakázku firmě zaručí, uzavře ministerstvo s Kapschem do konce srpna. Dodatek před týdnem v tajnosti posvětila také vláda. Kromě budoucích dálnic postaví Kapsch podle dodatku svůj systém ještě do konce tohoto roku na 200 kilometrech silnic první třídy. "Pokud se to vše podepíše do konce srpna, tak i když jsou termíny napjaté, uděláme vše proto, aby se to stihlo," řekl ČTK ředitel Kapsche Karel Feix. "Tím se propojí dálniční tahy a následně poté, jak se budou dostavovat dálnice, tak se brány budou na jedničkách odstraňovat a zůstanou na těch dálnicích," řekl Hodač.

Česká dálniční síť by měla být podle optimistické varianty dokončena mezi lety 2013 a 2015. Její současná délka necelých 1000 kilometrů se má do té zdvojnásobit. "Rok 2017 je tam uveden proto, kdyby se náhodou ty výstavby zpozdily," vysvětlil Hodač posun termínu v dodatku. Podle původní smlouvy měl Kapsch, jehož mýtný systém funguje na současných 980 kilometrech dálnic, vybudovat dalších 500 mýtných bran na 1200 kilometrech silnic první třídy. Na nich měly dopravci platit mýto již od letošního července. To se však nestihlo a kvůli různým překážkám ministerstvo dopravy nakonec od této varianty upustilo. Mýtné na budoucích dálnicích tak stát Kapschi přiřkl zřejmě jako náhradu za ztrátu části zakázky ze silnic první třídy. Cena celého systému by se měnit neměla; podle původní smlouvy činí 22 miliard korun.