Zprávy | Z archivu rubriky


Sněmovna v úterý hlasy 101 z 200 přítomných poslanců schválila vládní návrh reformy veřejných financí. Reformní balík zákonů výrazně mění daňový systém, zavádí poplatky ve zdravotnictví a škrtá v některých sociálních dávkách. Změny zákonů mají platit většinou od příštího roku. Vládním stranám je pomohli prosadit bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka; naopak lidovec Ludvík Hovorka hlasoval proti reformě.

Kabinet označuje svůj návrh za první etapu reformy, která má zastavit zadlužování státu. Nynější situace veřejných peněz je podle ministrů neudržitelná, a reformy jsou proto nutné. Opoziční ČSSD a KSČM naopak tvrdí, že chystané změny většinu lidí poškodí a ozdravení veřejných financí nezajistí. Levice chce kvůli návrhu reformy podat ústavní stížnost. ČSSD zároveň dala najevo, že koaliční reformu po svém případném návratu do vládních křesel zruší. Vládní reformu ostře kritizují také odbory.

Příští rok by podle schváleného návrhu reformy měla pro fyzické osoby platit jednotná sazba daně z příjmu ve výši 15 procent ze superhrubé mzdy (23,1 procenta reálného zdanění). Nyní existují čtyři daňová pásma ve výši 12, 19, 25 a 32 procent. Snížit by se podle návrhu měly také firemní daně - z nynějších 24 procent na 21 procent v příštím roce, na 20 procent v roce 2009 a na 19 procent v roce 2010. Novinkou je také zavedení ekologické daně a zvýšení spotřební daně u tabáku ze současných 27 na 28 procent.

Politici i pamětníci si v úterý před budovou Českého rozhlasu v Praze připomněli oběti okupace Československa v létě roku 1968. Vojska států Varšavské smlouvy překročila československé hranice před 39 lety v noci z 20. na 21. srpna. Po pietním aktu s kladením věnců promluvili ke shromážděným například premiér Mirek Topolánek, předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) nebo předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Topolánek ocenil statečnost lidí, kteří se postavili proti okupačním vojskům. "Nevím, jestli jich bylo málo nebo mnoho. Jsem rád, že přes svůj tragický osud byli vůbec," uvedl premiér. Topolánek varoval před zapomněním na srpnové události. "Jsme tu ale také proto, abychom se z historie Pražského jara a 21. srpna 1968 poučili, abychom se už nikdy neocitli v pozici bezbranných obětí," dodal.

"Byl to právě tehdejší Československý rozhlas, který nás pravdivě informoval o tom, co se oné srpnové noci skutečně stalo," konstatoval. Ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík také varoval před zapomínám na okupaci. "Všichni, kdo nesouhlasili se vstupem vojsk a následně pak s citelnou ztrátou svobody, měli problémy, které různými způsoby pozměnily jejich život," zdůraznil.

Invaze násilně přerušila reformní proces označovaný jako Pražské jaro 1968. Před budovou Československého rozhlasu na Vinohradské třídě se tehdy odehrály nejtvrdší střety mezi okupačními vojáky a obyvateli hlavního města. Od zahájení okupace do začátku října 1968 zabili cizí vojáci podle údajů Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu 72 lidí, těžce zranili 276 a lehce 422 osob.