Zprávy | Z archivu rubriky


Policie začala podle zdroje ČTK rozdávat obvinění někdejším šéfům Komerční banky (KB) v devět let staré kauze pochybných úvěrů pro firmy kolem bývalého šéfa Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského. Někdejšího generálního ředitele KB Jana Kollerta a jeho tři spolupracovníky viní z úvěrového podvodu. Manažeři podle zdroje způsobili bance nejméně půlmiliardovou škodu, hrozí jim pět až 12 let vězení. Ze čtveřice manažerů již byli podle zdroje ČTK obviněni bývalý člen představenstva a náměstek generálního ředitele KB Vladimír Šulc a tehdejší šéf bankovní divize Pavel Kalvoda. Bývalému šéfovi představenstva Kollertovi a bývalému náměstkovi divize Miroslavu Čermákovi se usnesení o zahájení trestního stíhání zatím nepodařilo doručit.

Policie se o čtveřici někdejších členů vedení banky začala zajímat poté, co pražský městský soud v související kauze úřednice KB Jiřiny Kaplanové a jejích kolegů před rokem naznačil, že se šéfové banky možná mohli na rozsáhlém úvěrovém podvodu podílet. Kvůli tomu, že v souvislosti s financováním obchodů Chvalovského údajně vznikla bance úvěrovým podvodem škoda téměř 1,5 miliardy korun, už zastupitelství poslalo k soudu dvě obžaloby. V první figuruje Kaplanová a šest někdejších nižších úředníků banky, kteří podle obžaloby v letech 1998 až 1999 připravili banku špatnými podklady k žádostem o úvěr o půldruhé miliardy korun. Ve druhé obžalobě, kterou soud vrátil státnímu zástupci k došetření, je stíhán Chvalovský a další podnikatelé.

Premiér Mirek Topolánek na pravidelné schůzce diplomatů hájil nutnost spolupráce Česka na budování protiraketového štítu Spojených států. Řekl, že transatlantické vztahy jsou základem české zahraniční politiky a země se nesmí chovat, jako by neexistovala bezpečnostní rizika. "Tato záležitost se nás bytostně týká," řekl s tím, že pokud existuje podezření, že nepřátelské země disponují balistickými raketami, musí to Evropa považovat za bezpečnostní hrozbu. Předseda vlády také odmítl názor, že bilaterální jednání Polska a Česka se Spojenými státy o umístění částí protiraketové obrany štěpí Severoatlantickou alianci.

Za dobrou tradici považuje důraz na transatlantické vazby také šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. "Můžeme mít různé názory na jednotlivé kroky partnerů za Atlantikem, pojí nás ale většina hodnot," konstatoval. Opravdová obrana je podle něj možná, pouze pokud budou úzce spolupracovat Spojené státy, Kanada a Evropa. "Musíme si udržet tyto vazby jako nejužší," konstatoval šéf české diplomacie a poznamenal, že právě tento postoj souvisí s aktuální diskusí ohledně umístění radaru protiraketové obrany USA v Česku. Zvláštností české zahraniční politiky, jak se vyprofilovala po roce 1989, je podle ministra také důraz na lidská práva. Jejich omezování se totiž ve stále menším světě stává nebezpečným pro mezinárodní společenství i Českou republiku.

Za vynikající označil Schwarzenberg sousedské vztahy s Polskem a Německem. Vztahy s Rakouskem hodnotí také jako dobré, ruší je podle něj pouze maličkosti, "o které se kočkujeme", jako je tomu v rodinách. Za takový případ považuje ministr zahraničí i nedávný výrok rakouského ministra obrany Norberta Darabose, který v deníku Die Presse řekl, že nechápe smysl protiraketového štítu ve střední Evropě, který má být namířen proti možnému ohrožení z Íránu. Šéf české diplomacie v pondělí řekl, že po vyjádření rakouské ministryně zahraničí Ursuly Plassnikové považuje kauzu za uzavřenou.

Rusko nominovalo do čela Mezinárodního měnového fondu (MMF) bývalého českého premiéra a někdejšího šéfa České národní banky Josefa Tošovského mimo jiné proto, aby dalo najevo nesouhlas se současným systémem dělení moci v MMF a Světové bance. Ve svém komentáři v ekonomickém listu Financial Times to napsal bývalý ruský premiér Jegor Gajdar. Do nominace Tošovského byl kandidátem na vrcholnou funkci v MMF pouze bývalý francouzský ministr Dominique-Strauss Kahn. Proti němu podle Gajdara nikdo nic nemá, jde jen o princip. Rusko prý odmítá, aby jedna či druhá skupina zemí měla monopol na vedení MMF a Světové banky. Nepsaná pravidla z počátků fungování obou institucí totiž stanoví, že v čele MMF bude Evropan, zatímco Světovou banku povede Američan.

"Takový systém je přežitkem evropských koloniálních říší. Za posledních 60 let se světová ekonomika dramaticky změnila, do popředí se dostává Čína, Indie a Brazílie," píše Gajdar. A pokračuje: "Hlavním cílem MMF je bojovat s globální finanční krizí. Je tedy smysluplné, aby instituci vedl někdo, kdo má s podobnou krizí zkušenosti," míní Gajdar. Člověk ze Západu podle Gajdara není nejvhodnějším kandidátem jednoduše proto, že Západ už mnoho let žádnou finanční krizi nezažil. Podobně ale prý situaci vidí také vlády některých zemí, včetně Austrálie, podle nichž dědit feudální právo na řízení měnového fondu nebo Světové banky není v souladu s vývojem moderní světové ekonomiky.